Novou ministryní práce a sociálních věcí se stala Jana Maláčová (ČSSD). Vystudovala elitní univerzity, má letité zkušenosti ze státní správy, deset let je členkou sociální demokracie. V rámci strany se stejně jako exministryně Michaela Marksová a Kateřina Valachová (obě ČSSD) angažuje v Oranžovém klubu, který v rámci partaje prosazuje „spravedlivé zastoupení žen ve veřejném životě“. Politička hájí například růst platů, a tudíž i penzí žen, v minulosti se zasalovala i za právo na oplodnění bez partnera.
Maláčová vystudovala prestižní univerzity, nejprve politologii na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem a poté politickou ekonomii na Londýnské ekonomické škole. Hovoří plynně anglicky a německy.
Naposledy od června 2015 působila jako ředitelka odboru rodinné politiky a politiky stárnutí na ministerstvu práce a sociálních věcí. Před tím pracovala na Úřadu vlády, jako zástupkyně kanceláře Senátu při Evropském parlamentu na ministerstvu pro místní rozvoj analyzovala evropské fondy.
Od roku 2008 je členkou sociální demokracie. Je také místopředsedkyní Oranžového klubu, tedy sdružení sociálnědemokratických žen, které usiluje o odstranění sexismu v politice, lepší sladění rodinného a pracovního života nebo o zavedení kvót pro zastoupení žen ve veřejném životě.
Členkami Oranžového klubu jsou také bývalá sociálně demokratické ministryně práce Michaela Marksová a někdejší šéfka školského resortu Kateřina Valachová. Podle médií má Maláčová ve straně blízko k liberálnímu křídlu dříve reprezentovaného oběma zmíněnými političkami i expremiérem Bohuslavem Sobotkou. Manželem Maláčové je státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař (ČSSD), s nímž se seznámila v Bruselu.
Vyšší důchody a oplodnění bez partnera
Maláčová hodlá ve vládě navzdory premiérovi Andreji Babišovi (ANO) prosadit plošné desetiprocentní navýšení mezd ve veřejné správě. Podporuje dlouhodobý plán ČSSD zavést zálohované výživné pro rodiče samoživitele či praxi sdíleného pracovního místa.
V České televizi v minulosti hovořila o umožnění umělého oplodnění darovaným spermatem žen bez partnerů. „Každá žena, která se chce stát matkou, hledá pro své děti optimálního otce. Ale někdy dojde k situacím, kdy musí okamžitě otěhotnět, ze zdravotních důvodů anebo i z jiných sociálních důvodů. Umělé oplodnění bez partnera je ta nejdůstojnější a nejméně riziková cesta,“ vyjádřila se v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.
Maláčová upozorňuje, že nerovnost platů mezi pohlavími je v České republice 22 procent, což u průměrné mzdy činí asi sedm tisíc korun měsíčně. Ženy pak dostávají i nižší penze, a vhledem k tomu, že obvykle žijí o pět až šest let déle než muži, jsou více ohroženy chudobou.
„Můžeme mluvit o tom, že chudoba ve stáří má v České republice ženskou tvář,“ řekla ministryně v rozhovoru pro Právo. Za řešení považuje narovnávání rozdílu mezi mzdami mužů a žen, vylíčila v rozhovoru pro iDNES.cz.
