Zeman jmenuje ministryni Maláčovou netradičně v Lánech. Odbory už netrpělivě čekají na jednání o platech

Události ČT: Zeman v pondělí jmenuje Maláčovou ministryní (zdroj: ČT24)

Prezident Miloš Zeman jmenuje do funkce novou ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. Hned poté ji premiér uvede do úřadu. Prvním jejím úkolem bude zorientovat se v návrhu rozpočtu na příští rok a do dvou týdnů vyjednat růst platů státních zaměstnanců. Její předchůdce totiž připravil tři varianty.

Minulý týden se byla Jana Maláčová prezidentovi republiky představit. A už v pondělí ji v Lánech jmenuje ministryní. Hrad netradiční místo hájí. „Masarykova pracovna v Lánech je důstojné prostředí pro jmenování člena vlády i pro jakoukoliv další státní akci. Za Masarykovy 1. republiky byla místem řady jednání, jmenování i uzavírání mezinárodních smluv,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Maláčová souhlasí s požadavky odborů. Prezident i premiér jsou ale proti

Slavnostní akt se odehraje ve tři hodiny odpoledne. Hned nato Maláčová odjede s Andrejem Babišem na ministerstvo práce a sociálních věcí a premiér ji uvede do funkce. Na to čekají odbory i ministryně financí. Blíží se totiž termín rozhodnutí o tom, kolik dostanou státní zaměstnanci přidáno příští rok.

„Dám jí nějaký krátký čas, aby se s tím seznámila, ale už toho času moc nemáme,“ naznala ministryně financí. Odbory stále trvají na tom, že kromě procent, o která platy vzrostou, se musí hledat i termín. Navrhují říjen. To ale ČSSD i hnutí ANO odmítají.

Odbory spoléhaly na dobrou kondici české ekonomiky. Růst hospodářství ale zpomaluje. A tento trend mají v úterý potvrdit i nová data ministerstva financí. „Nebudeme mluvit o datu do té chvíle, dokud nebude serióznější nabídka, než byla představena. Zatím není taková varianta, u které bychom byli ochotni se domluvit na datu,“ řekl šéf odborů Josef Středula.

  • 2016 28 393
  • 2017 30 627 
  • 2018 32 679 
  • Počet státních zaměstnanců – celkem míst (v r. 2017) 432 000
  • Zdroj: Vláda ČR

První velké společné jednání o platech se dá očekávat do dvou týdnů. Jana Maláčová podporuje požadavek odborů na plošný růst výdělků o deset procent. Názor premiéra i prezidenta je ale jiný – minulý víkend se shodli na tom, že výdaje státu na platy mají stoupnout maximálně o šest procent. 

Česká televize má k dispozici tři varianty, které připravil předchůdce Jany Maláčové Petr Krčál. První varianta, kterou hájí ministryně financí, počítá s růstem platů o šest a pro učitele o patnáct procent. To vyjde na osm a půl miliardy – tyto peníze už jsou zajištěné. Druhá varianta zohledňuje požadavek odborů – deset procent a pro učitele opět patnáct. To podporují i ministři za ČSSD.

„To by znamenalo další zátěž pro rozpočet ve výši pět miliard. To si neumím představit,“ je ale proti ministryně financí Alena Schillerová (nestraník za ANO).

  • kandidátka na ministryni práce
    10 % pro každého
  • premiér
    6 % celkových výdajů
  • Zdroj: Vláda ČR 

Poslední varianta pak počítá jen s přidáním těm nejhůře placeným státním zaměstnancům – v kultuře, civilním zaměstnancům nebo kuchařkám. I tady se počítá s růstem platů pro učitele o patnáct procent. „Ty varianty jsou férově nastavené, v tom smyslu, že odpovídají jak požadavku odborů, tak vlády i různým pohledům,“ řekl Středula. 

„Nesouhlasíme s tím, aby přidávání bylo plošné,“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Bauer.

Růst minimální mzdy
Zdroj: ČT24

„Zvyšování minimální mzdy a platů ve veřejné sféře tlačí k tomu, aby rostly mzdy a platy všem občanům,“ řekla v týdnu budoucí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

„Rozhodně existuje prostor pro růst platů, měly by ho ale doprovázet i úspory. Protože příliv peněz vede k tomu, že vláda úspory nehledá,“ uvedl poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Průměrný plat za práci pro stát stoupl minulý rok o dva tisíce na více než 30 600 korun hrubého měsíčně (bez odměn). Letos to je o další dva tisíce více. Celkem stát platí 432 tisíc pracovních míst – ne všechna jsou ale skutečně obsazená.  

Ministryně financí chce už ve středu na jednání vlády řešit takzvané mandatorní výdaje, tedy povinné výdaje, které musí ministerstva každý měsíc vynaložit. Právě v těchto prostředcích by chtěla hledat rezervy a ušetřit. „Budeme dál hledat úspory v počtu úředníků a v redukcích počtů na jednotlivých resortech,“ dodala Schillerová.