Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o sociálních službách. Příspěvek na péči pro zdravotně postižené občany by tak měl o desetinu vzrůst. Pravidla pro přiznávání příspěvků poslanci nezměnili. Předlohu nyní posoudí Senát.
V loňském roce příspěvek na péči pobíralo víc než tři sta tisíc lidí. Handicapovaní si za něj mají zajistit opatrování v příslušném zařízení nebo pomoc doma. Výše příspěvku se neměnila devět let. Dospělí dostávají podle své závislosti na pomoci měsíčně osm set korun až dvanáct tisíc, děti tři tisíce až dvanáct tisíc.
Změna by měla přijít v srpnu, kdy příspěvek v nejnižší hladině u dospělých vzroste na 880 korun a v nejvyšší na 13 200; u dětí na 3300, respektive 13 200 korun. Pro státní rozpočet bude změna v letošním roce znamenat miliardový výdaj.
„Po dlouhých devíti letech jsme první vládou, které se podařilo prosadit zvýšení příspěvku na péči,“ uvedl v tiskovém prohlášení předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Dlouholeté zmrazení příspěvku na péči vnímám jako jednu z chyb pravicových vlád, která dostala postupně řadu zejména těžce zdravotně postižených do složité finanční situace. Jsem rád, že se ji podařilo napravit,“ dodal premiér.
Snaha změnit Drábkův systém neuspěla
Poslankyně Úsvitu Jana Hnyková se – s podporou sociálního výboru – ve sněmovně ještě snažila zrušit pravidla, na základě kterých úřady znevýhodněným spoluobčanům příspěvek přiznávají.
Místo původních šestatřiceti kritérií se od reformy bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) v roce 2012 hodnotí kritérií deset a řadě lidí se podle poslankyně příspěvek snížil nebo o něj přišli. Hnyková žádala návrat k původnímu posuzování, proti se ale postavila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) a sněmovna její stanovisko potvrdila.
Ve vysílání ČT24 ministryně argumentovala tím, že se její resort s asociacemi handicapovaných domluvil na tom nevracet se ke starému systému a vylepšit ten stávající. To potvrzuje i předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
„S posuzováním nároku na příspěvek na péči jsme nespokojeni, ale návrat k systému před rokem 2012 není cestou, jak věc zlepšit,“ prohlásil. „Především by se měla posuzovat časová dimenze péče – od toho, kolik hodin péče člověk potřebuje, by se měla odvíjet výše příspěvku,“ doplnil Krása.
Nová pravidla pro „arest“ v ústavu
Poslanci naopak schválili úpravu lidovce Víta Kaňkovského, která umožní rychlejší přidělení dávky lidem například po těžkém poškození míchy, mozku nebo po amputaci končetin. V současnosti se řízení v době pobytu v nemocnici přerušuje a po návratu pacienta domů rodina nemá peníze na zajištění služeb. Změna umožní o příspěvek zažádat už v nemocnici – pokud hospitalizace trvá déle než 60 dnů.
Změnit se má i možnost držet člověka v ústavu proti jeho vůli. Nově to půjde jen v případě, kdy by pacientův pobyt mimo zařízení ohrožoval zdraví či život jeho nebo jeho okolí. Lidé s duševními poruchami by museli v ústavu zůstat jen tehdy, když by nebyli schopni nebezpečí odvrátit sami. Kdyby klient vyslovil „vážně míněný nesouhlas“ s pobytem, muselo by zařízení informovat soud, jenž by rozhodl.
Ministerstvo vedle toho chystá i komplexnější změnu zákona o sociálních službách, včetně nového způsobu posuzování nároku na příspěvek. Odpovědnost by se z lékařů měla přenést na sociální pracovníky, kteří budou za handicapovanými docházet přímo do jejich bydliště. Krása ale připravovanou novelu kritizuje, podle jeho slov má administrativní charakter a zákon, který se původně věnoval jen handicapovaným, příliš zevšeobecňuje.
