Ve Smilovicích koluje petice proti křesťanským uprchlíkům. Lidé se jich prý bojí

Velká část obyvatel Smilovic na Frýdecko-Místecku, kam má v pátek dorazit skupina Iráčanů křesťanského vyznání, protestuje proti tomu, aby tam byli ubytováni. Nesouhlas vyjádřili na pondělním zastupitelstvu, teď podepisují petici. Vedení obce a pracovníci Slezské diakonie, kteří se mají o uprchlíky starat, se jim snaží vysvětlit, že jim nic nehrozí.

Lidé ze Slezské diakonie, kteří se mají o uprchlíky ve Smilovicích starat, jsou negativní reakcí obyvatel zaskočeni. Přemýšleli dokonce, zda rodiny neubytují někde jinde, což ale zatím zavrhli.

Příjezd migrantů bude monitorovat policie

„Snažíme se rozptýlit obavy obyvatel. Pevně věříme, že pochopí, že jim nikdo nechce ublížit. Pro případ, že přivítání nebude optimální, bude nachystána policie,“ uvedla mluvčí Slezské diakonie Lenka Waszutová.

Celkem má být v křesťanském středisku Karmel ve Smilovicích dočasně ubytováno asi třicet lidí z Iráku. Prvních čtrnáct dorazí v pátek. Jejich příjezd organizuje a financuje na základě usnesení vlády, která rozhodla o přesídlení vybraných křesťanských rodin z Iráku a Libanonu v počtu 153 osob, nadace Generace 21.

První skupina lidí, které kvůli víře pronásleduje Islámský stát, je už ve středisku Okrouhlík na Vysočině u Jihlavy, další uprchlíci mají být ubytováni v Brně. „S podobně negativní reakcí jako ve Smilovicích jsme se dosud nesetkali,“ uvedl také mluvčí nadace Martin Frýdl.

Lidé reagují nedůvěřivě i vyloženě negativně, přestože několik iráckých rodin, hlavně matek s dětmi, má v jejich obci strávit jen první dva měsíce. „Nikdo se nás na nic neptal. Bydlím hned vedle střediska Karmel. Kdo mi dá jistotu, že jde skutečně o mírumilovné křesťany?“ řekla Kristina Hradilová, která podepsala protestní petici.

Starostu odpor obyvatel zaskočil

Desítky lidí z vesnice, která má asi osm set obyvatel, daly najevo svůj odpor už na pondělním zastupitelstvu. Ptali se, proč se raději nepomáhá českým občanům, vyjadřovali obavy o svou bezpečnost, dokonce skandovali, že uprchlíky ve Smilovicích nechtějí.

Starosta Smilovic Miroslav Nogol
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Starosta Miroslav Nogol tím byl zaskočený. „Trochu se za to stydím, protože věřím, že bychom měli lidem v nouzi pomáhat,“ řekl. Obyvatelé podle něho nepochopili, že nejde o ilegální uprchlíky, ale vybrané prověřené osoby, který by měly být pro českou společnost přínosem.

„Jsem proti. Nevíme, co je to za lidi, neznáme jejich kulturu, jejich chování. A kdo nám zaručí, že u nás budou jen dva měsíce?“ prohlásil obyvatel vesnice Roman Jokiel. Další muž zdůvodňoval svůj nesouhlas tím, že má obecně strach z lidí z arabského světa. „Podílejí se na teroristických útocích ve světě. Kde jsou záruky, že k nám přijdou opravdu křesťané?“

Spíše výjimečný názor zastává Petr Tomeczek, který bydlí vedle střediska Karmel. „Myslím si, že odmítavý postoj řady lidí je ovlivněn celkovou náladou ve společnosti. Mají obavy z muslimských teroristů, nerozlišují přitom mezi těmi, kdo jsou utlačování, a těmi, kdo utlačují a páchají teroristické akce,“ řekl muž.

První skupina migrantů má do Smilovic dorazit v pátek v noci. Ve středisku Karmel se budou první dva měsíce učit česky, seznamovat se s českou kulturou a také pracovním trhem. Poté by se měli nastěhovat do bytů v Třinci, které tam pro ně budou připravené. Mezitím by měli získat azyl. Další skupina Iráčanů míří do Brna. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...