Zabránit demonstrantům ve vstupu na Hradčanské náměstí bylo při návštěvě čínského prezidenta před pěti lety nezákonné. Rozhodl o tom pražský městský soud, který zrušil souhlas magistrátu s uzavřením místa. Správní senát tak vyhověl žalobě někdejšího místopředsedy vlády Martina Bursíka a dalších tří svolavatelů předem nahlášeného shromáždění. Proti verdiktu je možné podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Uzavření Pražského hradu během návštěvy čínského prezidenta bylo nezákonné, rozhodl soud
Demonstrace se odehrála 29. března 2016. Protestující na ní chtěli vyjádřit nesouhlas s lidskoprávní politikou Číny, na plánované místo konání je ale policie nepustila. O uzavírce náměstí rozhodl magistrát na žádost policistů.
Předseda senátu Ladislav Hejtmánek při procesu prohlásil, že rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné. Na některých místech uzávěry byla totiž nahlášena shromáždění a město se tím nezabývalo. Protizákonně tak postupovali i policisté, kteří demonstranty na místo nevpustili.
„Zásah byl nezákonný, protože byl prováděn na základě opatření, které bylo později zrušeno,“ vysvětlil Hejtmánek. Samotní policisté podle něj nejednali špatně, protože měli příkazy, že na místo nikdo nesmí. „Ale celé je to nutno posuzovat jako úkon státu,“ dodal soudce.
Upozornění na nezákonné jednání státu
Zástupce magistrátu u soudu argumentoval tím, že uzavírka Hradčanského náměstí na základě žádosti policie byla přiměřená a zákonná. Rozhodnutí bylo podle něj i řádně odůvodněné, šlo o „bezpečnostní opatření během státní návštěvy.“ Podobně argumentovalo i ministerstvo vnitra.
Čtveřice svolavatelů nepožadovala odškodnění ani omluvu, pouze zrušení rozhodnutí. Podle vyjádření Kateřiny Bursíkové Jacques a právníka žalobců Pavla Uhla chtěli zejména upozornit na nezákonné jednání státu.
Policie v roce 2016 uzavřela náměstí pro chodce i vozidla. Bursíkova žaloba poukazovala na to, že demonstrace může být zakázána jen do tří dnů od jejího ohlášení, což se nestalo. Soud původně žalobu před čtyřmi lety zamítl, ve čtvrtek ji projednával znovu na základě rozhodnutí Ústavního soudu.
Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na šestnáct milionů korun. Na policejních služebnách skončilo třiadvacet demonstrantů z řad odpůrců i příznivců čínské hlavy státu. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky. Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou čelila policie kritice.
