Organizační výbor sněmovny se shodl, že ústavní žalobu na prezidenta, kterou připravil Senát, projednají poslanci ve čtvrtek 26. září. Výbor zařadil tento bod na program schůze sněmovny takzvaně napevno. To znamená, že členové dolní komory se mu musí věnovat ve stanovený den a čas. Aby se senátní ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, musela by pro návrh hlasovat aspoň třípětinová většina dolní sněmovny, tedy nejméně 120 poslanců.
Návrh žaloby obdržela sněmovna od horní komory poslední červencový den. Pokud by o ní poslanci nerozhodli do tří měsíců, takzvaně by spadla pod stůl. Už v pátek příštího týdne se bude návrhem zabývat sněmovní ústavně právní výbor.
Předseda poslanců nejsilnějšího vládního klubu ANO Jaroslav Faltýnek uvedl, že pevné zařazení debaty o ústavní žalobě na program schůze 26. září navrhl on, byť se k ní hnutí staví záporně. „Došli jsme k závěru, že je potřeba bod projednat,“ řekl. „Když jsem žalobu četl, tak mně to připadá jako slátanina několika volebních období,“ zdůraznil Faltýnek, jenž chce o senátním návrhu ještě hovořit i se Zemanem.
Postup organizačního výboru uvítal předseda opoziční ODS Petr Fiala. „Je to určitě řešení lepší, než kdybychom museli vyvolávat mimořádnou schůzi,“ řekl. Míní, že pravomocí sněmovny není to, aby posuzovala věcnou stránku. „Poslanecká sněmovna se má v tomto případě pouze vyjádřit, zda souhlasí s tím, co vypracoval Senát, a zda je toho mínění, že se tím má zabývat Ústavní soud,“ podotkl.
Místopředseda sněmovny za Piráty Vojtěch Pikal soudí, že většina členů opozičního pirátského klubu návrh žaloby patrně podpoří. Návrh pokládá za významný ústavní akt, který není možné promlčet.
Senát jednal za zavřenými dveřmi
V Senátu pro návrh ústavní žaloby na prezidenta hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.
Rozprava i hlasování horní komory se mimořádně konaly za zavřenými dveřmi. Nic jiného ani nebylo možné: vykázat novináře i veřejnost ze sálu totiž senátorům v případě rozhodování o návrhu o ústavní žalobě přikazuje jednací řád.
Ještě před jednáním Senátu vyjádřili svou podporu návrhu žaloby zástupci nejpočetnějších senátorských frakcí, tedy Starostů, ODS a KDU-ČSL, stejně jako u iniciátorů z klubu Senátor 21. Proti měli být zástupci vládního hnutí ANO a většina sociálních demokratů.
Návrh žaloby je postaven na tom, že Zeman podle jejích tvůrců svými více či méně závažnými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou Česka.
Impulzem k vypracování žaloby bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Nejnověji k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury. Prezident v polovině června označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.
Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, musela by pro návrh hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM, a také s ohledem na pozice hnutí SPD to není pravděpodobné.
SPD a komunisté s návrhem žaloby nesouhlasí, stejně jako hnutí ANO. Podporu žalobě už vyslovila pravicová opozice; Piráti ještě nemají jasno. Sociální demokraté se nejprve chtějí sejít se senátory a vyslechnout si jejich argumenty.
- (1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
(2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
(3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.
