Ústavní soud zamítl stížnost teplického soudce Miroslava Čapka, kterému kárný senát na čtvrt roku snížil plat o deset procent. Důvodem bylo to, že v první den komunálních voleb rozeslal e-mailem fiktivní přepisy údajných rozhovorů teplického primátora Jaroslava Kubery (ODS), které sám dostal z jiného zdroje. Čapek se dovolával svobody projevu. Byla to podle něj soukromá komunikace, která nemohla narušit důstojnost soudcovského stavu.
Ústavní soud zamítl stížnost soudce potrestaného za to, že rozeslal novinářům nevhodný e-mail
Ústavní soudci vyjádřili stejný názor, jako kárný senát, který soudce Čapka za rozeslání nevhodného e-mailu potrestal. Podle něj měl text nactiutrhačný ráz a obsahoval vulgarismy. Soudce Čapek ho navíc neopatřil žádným komentářem.
„Tímto svým jednáním vyjádřil jistou míru lhostejnosti k tomu, jak bude s tímto textem nakládáno, jak bude interpretován,“ uvedl soudce zpravodaj Radovan Suchánek. Přesto že Čapek použil soukromou e-mailovou schránku, adresáti věděli, že je soudcem, a těžko prý lze komunikaci považovat za soukromou. Byli mezi nimi novináři, takže se obsah e-mailu snadno mohl dostat na veřejnost.
Ústavní soud dal zapravdu Miroslavu Čapkovi alespoň v tom, že proti němu nemělo být použito vyjádření, které sám k případu sepsal ještě před zahájením kárného řízení. Důkaz získaný v této fázi podle Ústavního soudu není možné uplatnit. Jde o procesní pochybení. Důvod ke zrušení verdiktu v tom však Ústavní soud neviděl. V konečném důsledku by to na věci nic nezměnilo. Soudce Čapek totiž nikdy nepopřel, že e-mail rozeslal. Dnešního vyhlášení nálezu se soudce nezúčastnil.
Ústavní soud: Právo soudce na svobodu projevu podléhá mimořádnému omezení
Nález Ústavního soudu se zařadí do série aktuálních verdiktů k problematice svobody projevu soudců. Už v září v jiné kauze Ústavní soud zdůraznil, že soudce je podle Ústavního soudu vázán povinností loajality a zdrženlivosti. Zamítl tehdy stížnost Kamila Kydalky z Městského soudu v Praze, jenž podle kárného senátu chyboval, když vstoupil do debat kolem voleb v obci u Prahy. „Jeho právo na svobodu slova a projevu podléhá zvláštnímu, mimořádnému omezení. Nesmí veřejně podporovat politickou stranu. Jeho jednání nesmí ohrozit důstojnost a důvěru v nezávislost justice,“ píše se v odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu. Soudce Kydalka se s tím nesmířil a po neúspěšné ústavní stížnosti se obrací na Evropský soud pro lidská práva. „Pokud se zavře pusa soudcům, zavře se za chvíli všem,“ obává se Kydalka.
Soudce má svobodu projevu, je však v souladu s rozhodnutími kárného senátu limitován svou funkcí. „Soudce si musí být vědom hranice, za níž by už mohl vyvolat dojem, že jím prezentované názory by mohly mít vliv na výkon jeho soudcovské funkce,“ stojí v právní větě Nejvyššího správního soudu k dalšímu rozhodnutí v případu soudce Miloše Zbránka, který dostal důtku za články o imigrantech.
Soudcovská unie chce stanovit mantinely pro vystupování soudců na sociálních sítích
Soudcovská unie dala nedávno svému etickému soudu úkol, aby stanovil mantinely pro vystupování soudců na internetu či v sociálních sítích. „Jsou to i nové společenské jevy. Důležité je nepředpokládat, že všichni všechno víme, ale tou diskusí rozvíjet, popisovat ta nová nebezpečí, problémy, a tím nastavovat větší citlivost soudců vůči těmto situacím,“ řekla prezidentka unie Daniela Zemanová.
