Důtkou potrestal Nejvyšší správní soud (NSS) libereckého soudce Miloše Zbránka. Ten se před kárným senátem ocitl kvůli zveřejnění tří satirických článků na internetu, které se týkaly etnických menšin a uprchlíků. Podle senátu jsou dva z nich neobjektivní a dehonestující. Přestože Zbránek své autorství nepotvrdil, senát jej považuje za nesporné. Za kontroverzní články už v minulosti dostal výtku.
Za dehonestující články udělil NSS soudci Miloši Zbránkovi důtku
Podle senátu Nejvyššího správního soudu jsou oba texty hrubě neobjektivní a dehonestujícím způsobem vykreslují uprchlíky a pracovníky neziskových organizací, kteří jim pomáhají. Kárný senát konkrétně vyhověl žalobě u článků Zpráva o putování do Němec a Dopis dezorientovaného běžence. Naopak u třetího textu soud žalobě nevyhověl.
Sporné texty jsou podle senátu na samé hranici vkusu a slušnosti. „V některých případech pak tuto hranici překračují,“ uvedl předseda senátu Radovan Havelec.
Články jsou podle kárného senátu názorově vyhraněné, ale nehlásají nenávistnou ideologii a nevyzývají k nezákonnému jednání. Zbránek jako soudce by ale měl být zdrženlivější a musí dbát na to, aby nenarušil důstojnost soudcovské funkce. Proto jej senát potrestal důtkou, jež je v kárném řízení nejmírnějším postihem.
Senát nevyhověl žalobě v případě článku Zpráva evropského komisaře o stavu lidských práv v Musulmanské Lhotě. Podle něj jde o kritiku islámského exremismu na pozadí reálných událostí, soudce Radovan Havelec zmínil zejména vývoj v severní Africe a na Blízkém Východě. Je to evidentní satira, nejsou tam vulgarismy, takže je to plně obhajitelné.
Texty podle Zbránka dehonestující nejsou
Soudce už v květnu před senátem hájil právo na satiru a pojmenování věcí pravými jmény. Na projednávaných textech podle něj není nic dehonestujícího. „Podle mého názoru ani uprchlíci, ani muslimové tam pomlouváni nejsou, jsou tam spíše vedeni jako oběť určitého jednání osob kolem,“ uvedl v květnu před kárným senátem Zbránek.
U Nejvyššího správního soudu Zbránek autorství starších článků uznal, ale u zmíněných tří nikoli. Zabýval se v nich tématy uprchlické krize, etnických menšin, ale vyjadřoval se i k práci ombudsmanky. Jako autor je tam uveden Miloš Zbránek, ale není zmíněna jeho profese.
Zbránek se podle svého dřívějšího vyjádření domnívá, že satiru psát může, pokud neuvádí svou funkci. Působí u liberecké pobočky krajského soudu, řeší obchodněprávní agendu a k jeho práci jinak nemají nadřízení výhrady.
Ministr spravedlnosti: články jsou islamofobní
Kárnou žalobu podal na Zbránka předseda libereckého krajského soudu Luboš Dörfl. Podle něj soudce narušil důstojnost své funkce a ohrozil nezávislé rozhodování soudu. Dörfl jej už dříve vyzýval k umírněnosti a jako trest mu navrhl snížení platu o 15 procent na půl roku.
Články se zabýval i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který je označil za homofobní a islamofobní. Upozornil, že soudce musí dbát na to, aby nevzbuzoval v ostatních obavy z podjatosti, a tomu podle něj musí přizpůsobit i svou aktivitu v mediální oblasti.
