Do čela Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zřejmě zamíří generál Karel Řehka. ČTK to sdělily dva zdroje. Řehka se účastnil zahraničních misí, působil u speciálních sil, na ministerstvu obrany i u NATO. Měl by nahradit Dušana Navrátila, jehož odvolání loni v prosinci zdůvodnil předseda vlády Andrej Babiš (ANO) nízkou odborností a nedostatečnými manažerskými a komunikačními schopnostmi.
Úřad pro kybernetickou bezpečnost zřejmě povede generál Řehka. Má nahradit odvolaného Navrátila
Řehku navrhla vláda, nominaci musí ještě před jeho jmenováním do funkce projednat sněmovní bezpečnostní výbor. Sejít se k tomu má ve středu, může se to však v souvislosti s nynější situací kolem hrozby koronaviru ještě změnit. Nominaci má podle pozvánky uvést na schůzi výboru premiér Babiš, zároveň by ale měla zasednout vláda.
Nový ředitel by měl nastoupit k dubnu. Do jeho jmenování vede NÚKIB statutární náměstek Jaroslav Šmíd. Do výběrového řízení se přihlásilo devět lidí. Ve výběrové komisi zasedali i ředitelé všech tří českých zpravodajských služeb.
NÚKIB vznikl v létě 2017 vyčleněním z Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Jako centrální správní orgán má na starost kybernetickou bezpečnost včetně ochrany utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů.
Zabývá se také neveřejnými službami v rámci družicového systému Galileo. Bývalý poslanec a šéf NBÚ Navrátil vedl úřad od jeho vzniku.
Generál Řehka zaujal kritikou ministra Zaorálka
Karel Řehka (45) vystudoval vojenské gymnázium v Opavě a Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Absolvoval například roční důstojnický kurz ve Velké Británii nebo prestižní kurz rangers v USA. Zúčastnil se misí na Balkáně a v Afghánistánu.
V české armádě působil u 601. skupiny speciálních sil generála Moravce, které od roku 2010 vedl. Od listopadu 2014 stál v čele Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany. Naposledy byl zástupcem velitele Mnohonárodní divize severovýchod, pod kterou spadají alianční jednotky rychlé reakce předsunuté na území Polska a Pobaltí.
Řehka má hodnost brigádního generála, do které jej na návrh ministra obrany Martina Stropnického (ANO) povýšil v říjnu 2016 prezident Miloš Zeman.
Je autorem několika prací z oblasti nekonvenčního způsobu vedení války, speciálních operací a bezpečnosti, mimo jiné knihy Informační válka. Opakovaně zdůrazňuje, že nekonvenčním formám války musí Česká republika i NATO věnovat čím dál větší pozornost.
Předloni na podzim vstoupil Řehka do veřejného prostoru v reakci na slova bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Ten v době úmrtí českých vojáků v Afghánistánu přirovnal působení aliančních sil v této zemi k okupaci a vyslovil se pro ukončení tamní mise. Řehka v soukromém příspěvku na sociálních sítích napsal, že se za Zaorálkova slova stydí a že ho uráží jako vojáka i jako občana.
„Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost,“ napsal. V textu také upozornil na „podkopávání“ obranyschopnosti a bezpečnosti vojáků v misi. Uvedl, že diskuse o misích je potřebná, ale ne v době, kdy česká armáda utrpí ztráty. Armáda poté vedla s Řehkou kázeňské řízení, jeho výsledek nezveřejnila.
Loni v květnu Řehka převzal Cenu Arnošta Lustiga za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Ocenění založila Česko-izraelská smíšená obchodní komora. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ho při předávání ceny označil za symbol toho, čím chce Česká republika být, tedy hrdou zemí, která dokáže spolupracovat a obhajovat své zájmy v celosvětovém měřítku. Poděkoval Řehkovi za reprezentaci země v zahraničí.
