Největším omylem české společnosti je představa, že za ni profesionální armáda všechno vyřeší. V Interview ČT24 to řekl zástupce velitele nadnárodní divize NATO v Polsku Karel Řehka. Zrušení vojny proto považuje za strategickou chybu, která navíc armádu od společnosti odcizila. Situace se podle něj sice zlepšuje, zájem o obranu země je ale stále malý, stejně jako národní hrdost.
„Válka je přirozenou součástí lidské společnosti. Když se podíváte na delší časový úsek, tak to vypovídá o tom, že dřív nebo později přijde,“ upozornil Řehka. Mnoho lidí podle něj spoléhá na to, že je ochrání profesionální armáda. To ale považuje za největší omyl společnosti.
„Tak to rozhodně není. Armáda je samozřejmě důležitá a v některých fázích je nejdůležitější jako vojenský nástroj, ale vedle toho jsou nástroje politické, informační, ekonomické a další. Když stát vede válku, má to dopad úplně na všechno. Musí se mobilizovat i lidé nebo finanční zdroje. Celá společnost na to musí být připravená,“ řekl v Interview ČT24.
Řehka proto považuje za strategickou chybu, že se zrušila základní povinná vojenská služba. Přiznal přitom, že v době rušení vojny tento krok nejen vítal, ale byl i jeho velikým zastáncem.
„Byla to chyba ve více směrech, protože to i lehce odcizilo armádu od společnosti a v lidech posílilo pocit, že profesionální armádou máme splněno a nás se to vlastně netýká. Obrana se pořád týká každého.“
Podle Řehky se situace v Česku pomalu mění, ale z dlouhodobého hlediska považuje zájem společnosti o obranu země za „mizerně malý“. Čechům podle něj chybí větší národní hrdost. Domnívá se, že vinu na tom nesou trochu všichni. Uvítal by proto, kdyby se například v rodinách více mluvilo o vlastenectví a do škol se vrátila civilní obrana.
V poslední době nicméně roste například zájem o vstup do aktivních záloh. Po tom, co se odehrálo na Krymu, a po teroristických útocích v Evropě, začínají mít podle Řehky lidé strach: „Najednou je válka za dveřmi.“
Největší hrozbou jsou islamisté a Rusko
Novodobá válka ale může vypadat úplně jinak, než si lidé představují. „Běžně si představíte dvě armády proti sobě někde v poli, v lese. Jsou ale používané i metody ekonomického nátlaku, kybernetických útoků, propagandy nebo rozdmýchávání národnostních třenic. Běžně si s tím válku neztotožňujeme, ale ona už to může být její první fáze,“ upozornil.
Největší hrozbou v tomto ohledu jsou nyní podle Řehky islámští teroristé a současná agresivní politika Ruské federace: „Všichni využívají informační prostředí a vedou proti nám informační válku.“ Její součástí je i šíření „fake news“. Známý je tím třeba server Sputnik, který je přímo financovaný ruskou vládou.
Pro příklad není třeba chodit daleko. Ve středu Sputnik na webu informoval o demonstraci proti úpravě pomníku maršála Ivana Štěpanoviče Koněva na náměstí Interbrigády v Praze. V článku uvedl, že se protestů zúčastnilo přes 100 tisíc lidí. Poté, co se o zprávu začali zajímat novináři z jiných médií, server údaj upravil na sto lidí. Na dezinformaci upozornilo i Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám.
Podle průzkumu think-tanku Evropské hodnoty přitom věří dezinformačním webům více než tradičním médiím více než čtvrtina Čechů. „Je to tím, že nedostatečně vedeme lidi ke kritickému myšlení,“ domnívá se Řehka. Vliv na to ale podle něj má i doba, která společnost zahlcuje médii a informacemi ze všech stran. „Pro běžného člověka je čím dál těžší se v tom zorientovat,“ dodal.
