Cenu Arnošta Lustiga za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost obdržel letos generál Karel Řehka. On sám i výbor Lustigovy ceny chápe ocenění jako vyznamenání celé armády. Volbou čtyřiačtyřicetiletého vojáka chtěl navíc výbor upozornit, že i současná doba má své hrdiny. Do povědomí nevojenské veřejnosti se Řehka dostal v souvislosti s debatou o ukončení mise v Afghánistánu.
Řehka v současnosti působí v NATO jako zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod, která sídlí v polském Elblagu. V minulosti stál v čele českých vojenských speciálních sil.
Vystudoval vojenské gymnázium v Opavě a Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Absolvoval například roční důstojnický kurz ve Velké Británii nebo prestižní kurz rangers v USA. Zúčastnil se misí na Balkáně a v Afghánistánu. V české armádě působil u 601. skupiny speciálních sil generála Moravce, které od roku 2010 vedl. Od listopadu 2014 stál v čele Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany. V roce 2016 ho prezident Miloš Zeman jmenoval generálem.
Řehka se dlouhodobě zabývá tématem informační války, o které napsal knihu. Jako posun správným směrem vnímá to, že nekonvenčním formám války věnuje Česká republika i NATO čím dál větší pozornost.
Loni na podzim vstoupil Řehka do veřejného prostoru v reakci na slova bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Ten v době úmrtí českých vojáků v Afghánistánu přirovnal působení aliančních sil v této zemi k okupaci a vyslovil se pro ukončení tamní mise. Řehka v soukromém příspěvku na sociálních sítích napsal, že se za Zaorálkova slova stydí a že ho uráží jako vojáka i jako občana. Nyní se již nechce k záležitosti vracet.
„V tu dobu jsem cítil potřebu vyjádřit se ke konkrétnímu chování v nějaké konkrétní situaci. Tam nešlo o politiku. Diskuze o tom, jestli někde máme být, nebo nemáme, ta je naprosto regulérní. Taková diskuze musí běžet,“ uvedl Řehka.
Pavel Smutný, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory, která cenu založila, uvedl, že výběrem mladšího kandidáta chtěl výbor vyslat signál, že neplatí, že „všechno hrdinné a skvělé se stalo v minulosti“ a že „heroické věci patří do války“. Své místo mají podle něj i v současné společnosti.
„Chtěli jsme ukázat mladé generaci, že mezi námi žijí takoví frajeři, že by si z nich měli brát příklad,“ doplnil předseda výboru, kardiochirurg Jan Pirk.
Řehku označil za symbol moderního vojáka. Zároveň chtěla podle něj volba laureáta ukázat, že bezpečí, ve kterém Češi žijí, není zadarmo. „Výbor chtěl tímto rozhodnutím demonstrovat, že existují hodnoty, za které stojí bojovat. Na letošní rok navíc připadá dvacáté výročí Česka v NATO a při všech složitostech NATO a často oprávněné kritice spojenců je toto výročí významné a k české armádě musíme mít respekt,“ domnívá se i Pavel Smutný.
„Chtěli jsme ukázat, že hrdinství neznamená, že vám musí být osmdesát let. Současní vojáci jsou důležitou zárukou toho, že žijeme ve svobodném světě,“ dodal předseda výboru ceny Jan Pirk.
Podle Řehky Češi mohou žít v bezpečí i proto, že jsou právě součástí nejsilnější vojenské aliance. Varoval před situací, kdy lidé začnou brát například bezpečí jako samozřejmost a nejsou ochotni sami ničím přispět.
„Největší nebezpečí je, že lidé budou lhostejní. Největší nebezpečí jsme sami sobě,“ prohlásil.
Sám sebe označil za normálního člověka. Podotkl, že předchozí laureáti museli obstát v těžkých zkouškách a svádět každodenní boj. „V tomto směru se já nepovažuju za někoho statečného,“ řekl a dodal: „Neberu to tak, že je to cena jenom pro mě. Ale je to cena pro generaci novodových vojáků – a já mám tu čest ji převzít.“
Brigádní generál Řehka je osmým nositelem této ceny. Před ním ji získali například pražský biskup Václav Malý, hlasatelka Kamila Moučková, válečný veterán a novinář Bedřich Utitz nebo spisovatel Jiří Stránský.
