Praha – Třetí fáze reformy zdravotnictví by se do Poslanecké sněmovny měla dostat do konce tohoto roku. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Zákony o zdravotních pojišťovnách, které tvoří třetí blok, momentálně připravuje ministerstvo zdravotnictví a ještě v létě by jejich záměry měla schválit vláda, aby se mohlo začít na paragrafovaném znění. V úterý 12. července se také sejde Poslanecká sněmovna, aby začala projednávat druhou fázi reformních kroků ministra Hegera.
Chod zdravotních pojišťoven dosud vymezují dva zákony; jeden z nich vymezuje VZP, druhý je věnován zbylým sedmi zdravotním pojišťovnám. Nově by se měly zákony sjednotit a pro všechny pojišťovny by měly platit tytéž podmínky. „Dohotovuje se věcný záměr, který by měl být ještě během prázdnin schválen ve vládě, a pak se bude psát paragrafové znění. Koncem roku dostane Poslanecká sněmovna poslední fázi,“ uvedl Heger.
Poslední balík reformních zákonů doplní předchozí dvě fáze zdravotnické reformy. První z nich, novelu o veřejném zákonném pojištění, již schválila Poslanecká sněmovna a momentálně čeká na projednávání v Senátu. Novela ruší zákaz připlácení za lepší péči a zavádí nadstandard. Končí také platba zdravotnického poplatku za položku na receptu, namísto toho počítá s 30korunovým poplatkem za recept celý. Pacient si také bude sám hradit v plné výši léky do 50 korun. Právní norma také zvyšuje poplatek za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun.
V úterý čeká sněmovnu druhá etapa reformy
Už příští týden Poslaneckou sněmovnu čeká projednávání druhé etapy reformy zdravotnictví, jejíž zákonné vymezení schválil na konci června kabinet premiéra Petra Nečase. Trojice zákonů o zdravotních službách, specifických zdravotních službách a zdravotnické záchranné službě se zabývá především právy pacienta a definuje jeho postavení ve vztahu k lékaři.
„Popisuje, jakým způsobem se medicína praktikuje, co může dělat lékař, jaké jsou jeho povinnosti, jaká jsou práva pacienta nebo kdy musí lékař vyžadovat souhlas pacienta. Je to cosi jako občanský zákoník pro zdravotnictví,“ doplnil v Otázkách Václava Moravce ministr Heger.
Zákon pacientovi zajišťuje postavení klienta
Druhá fáze reformy zdravotnictví počítá například s tím, že fakultní nemocnice může dostat až stotisícovou pokutu za to, že k operaci pustí navzdory nesouhlasu pacienty mediky, stejnou částkou může být pokutována i ve chvíli, kdy zakáže rodině návštěvu nemocného. Pokud lékař odmítne ošetřit akutního pacienta, vystavuje se hrozbě postihu 300 000 korun. Až milionovou pokutu může lékař dostat ve chvíli, kdy poruší mlčenlivost.
Přijetí zákonů o službách je u odborné veřejnosti sporné. „Pokud se v zákonech neobjeví sankce, je vymahatelnost zákonných kodexů sporná. A jak víme všichni, finanční prostředky prostě fungují,“ podpořila sankciování bývalá ministryně zdravotnictví z úřednické vlády Jana Fischera Dana Jurásková a stejně reagovaly i pacientské organizace.
Kubek: Je to šikana lékařů, která pacientovi nepomůže
Lékaři ovšem varují před tím, že pacienti mohou nové zákony zneužívat. Prezident České lékařské komory Milan Kubek pak v souvislosti se zákony o službách hovoří o šikaně lékařů ze strany státu. „Pokud lékař nezadá údaje do zdravotnického informačního systému, hrozí mu půlmilionová pokuta. Z toho pacienti žádný prospěch mít nebudou, ale je to šikana lékařů,“ uvedl Kubek pro Deník.
Heger však lékaře uklidňuje: „Zákon je napsán mimořádně ohleduplně a orgán, který může pokutu udělit, se musí nejdřív domluvit s poskytovatelem a poskytnout mu čas na nápravu. Zákon nebude likvidační.“
Průzkum pro OVM: Třetina národa chce reformu šetrnější
Podle třetiny Čechů (31 %) je připravovaná reforma zdravotnictví příliš tvrdá a měla by být sociálně smířlivější. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který exkluzivně pro Otázky Václava Moravce vypracovala agentura Ipsos. Dalších 22 % oslovených soudí, že tvrdost reformy ospravedlňuje potřeba šetřit. Podle 22 procent Čechů je nynější reforma jen „na oko“ a šest procent oslovených uvedlo, že je problematika nezajímá.
Podle analytičky Ipsosu Lenky Šilerové se ženy projevovaly sociálněji s tím, že reforma by měla být mírnější. Muži naopak podporovali tvrdší přístup vlády ve věcech zdravotnictví. Měkčí reformu by chtěli i lidé starší padesáti let, zatímco mladí do 30 let se o její dopady nijak zvlášť nezajímají. Velmi skeptičtí jsou lidé k tomu, že by mohla reforma přispět k omezení korupce ve zdravotnictví - celkem 87 procent lidí si myslí, že se tak nestane.
Komunistka Marková: To není reforma, to je převrat
Opozice vládu za reformy kritizuje. Jak ČSSD, tak KSČM vadí, že s nimi vládní koalice kroky ve zdravotnictví nekonzultovala. „Vláda jako celek nemá reálný zájem na diskusi se současnou opozicí, a to je chyba. Jestliže mají být založeny reformy zdravotního systému, měly by to být reformy dohodnuté, které přežijí jedno volební období,“ upozornil místopředseda ČSSD Michal Hašek. Soňa Marková z KSČM byla ještě radikálnější: „Vztyčený prostředníček vlády na opozici a na lidi je tady nadále,“ uvedla. „Toto není reforma, to je převrat.“
