Třešňák, majitel Hadích lázní, platí v regionu za mocného a kontroverzního byznysmena

Nahrávám video

Antonín Staněk (ČSSD) poslední den ve funkci ministra kultury učinil několik překvapivých rozhodnutí a jedno z nich se týkalo teplických Hadích lázní, jimž odebral památkovou ochranu. Pomohl tak podnikateli ze severních Čech Jaroslavu Třešňákovi, který patřil k významným sponzorům prezidentské kampaně Miloše Zemana a o němž ředitel Nadačního fondu proti korupci Karel Škácha mluví jako o kmotrovi ze staré doby. Kauzu v souvislostech mapují David Havlík a Hanuš Hanslík z Reportérů ČT.

Jaroslav Třešňák je dnes šestapadesátiletý podnikatel ze severočeských Teplic, který vlastní desítky firem a má za sebou mnoho stavebních projektů v českých regionech. Přinejmenším po jednom z nich ale zbyly stomilionové dluhy a několika Třešňákovým manažerům za ně hrozí vězení.

Zkrachovalé firmy, dříve patřící do Třešňákova holdingu, zůstaly dlužné i státu. Přesto mu jeden z nejvyšších státních představitelů – odcházející ministr kultury Antonín Staněk ze sociální demokracie – poskytl neobvyklou pomoc.

Do čela resortu Staněk nastupoval mimo jiné s prioritou péče o kulturní památky. V rozporu s tím ale v poslední den své ministerské funkce významnou stavbu ze seznamu památek vyřadil: Hadí lázně v Teplicích, které patří právě Jaroslavu Třešňákovi.

Klasicistní budova po několika přestavbách přestala sloužit svému původnímu účelu na přelomu tisíciletí. Třešňákova společnost JTH ji pak koupila v roce 2006. 

Sám Jaroslav Třešňák byl v posledních prezidentských volbách na seznamu nejvýznamnějších sponzorů Miloše Zemana. Nechal tehdy vytisknout a distribuovat po celé republice letáky s názvem „Ještě jeden životní příběh Miloše Zemana“.

Podle seznamu přispěvatelů na Zemanovu kampaň za to zaplatil přes tři miliony a dvě stě tisíc korun. A byl to právě prezident, kdo ministra Staňka držel ve funkci ještě dva měsíce poté, co jeho odvolání navrhl předseda vlády.

„Dle našeho názoru to neukazuje na nic jiného, než že je zde nějaká domluva, že to je nějaká forma klientelismu, něco za něco. Je to samozřejmě na hranici toho, co je a co není korupce. Ve chvíli, kdy někdo něco udělá a někdo udělá něco za to, tak je velmi obtížné vyhodnotit to jako korupční jednání,“ říká ředitel Nadačního fondu proti korupci Karel Škácha. Podle jeho slov se okolo Hradu pohybují různí lobbisté, kteří podobné věci za prezidenta zařizují. 

Vyhodnocujeme Jaroslava Třešňáka jako člověka, který v této části země dlouhodobě působí, a považujeme ho za jednoho z takových regionálních kmotrů ještě ze staré doby. Víme, že se sám Třešňák chlubí tím, že ho Miloš Zeman podporuje. Že ho vozí na veškeré své zahraniční cesty.
Karel Škácha
ředitel Nadačního fondu proti korupci

Mezi sponzoringem prezidenta Zemana a nedávnou pomocí prezidentem podporovaného ministra Staňka právě Třešňákovi vidí ředitel protikorupčního fondu jasnou souvislost. „Tohle je dle našeho názoru jeden snad z posledních příkladů toho, jak tito regionální kmotři mají svoji moc pevně v rukou a dělají si v podstatě, co chtějí,“ soudí Škácha.

Případ Hadích lázní

Třešňák se s památkáři několik let dohadoval, jakým způsobem zchátralé Hadí lázně zrekonstruovat. Podle posledního plánu, který představil letos v únoru, chtěl objekt přestavět na léčebnu pro děti. Zamýšlel toho dosáhnout zbouráním původní historické stavby a vystavěním nových o několik metrů dál.

Památkáři se podle slov ředitele pobočky v Ústí nad Labem Petra Hrubého obraceli na Třešňáka ještě v dubnu s nabídkou k jednání o možnosti realizovat verzi, kterou dříve napadali, jenže bez úspěchu. Místo jednání poslal Třešňák na ministerstvo kultury rozklad původně zamítavého stanoviska k vyjmutí lázní z památkové ochrany. A u ministra kultury uspěl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Třešňákova žádost přitom na ministerstvu ležela pouze šest dní. Na úřad ji odeslal v době, kdy už Staněk, pokud by ho prezident odvolal ihned po požádání premiéra Andreje Babiše (ANO), neměl být vůbec ve funkci.

Když vyšla najevo Staňkova pomoc Třešňákovi, exministr kultury ji okomentoval na svém twitterovém účtu. Napsal, že památková ochrana Hadích lázní podle něho stále trvá, protože jsou uvnitř teplické památkové zóny, ale že v nich už není vlastně co chránit. Sejmutím ochrany pak podle svých slov odblokoval letitou patovou situaci.

Poslední slovo ještě nepadlo. Do situace se může vložit ombudsmanka

Památkáři mají o osud Hadích lázní obavy mimo jiné proto, že už s Třešňákem v Teplicích v minulosti řešili rekonstrukci secesních Městských lázní. V roce 2007 je Třešňák koupil jako kulturní památku. Na jeho návrh ministerstvo kultury status odebralo a Třešňák je na základě posudku statika nechal zbourat. Na místě zbyla jen díra v zemi a schodiště.

Staňkovo rozhodnutí ohledně Hadích lázní může zvrátit pouze žaloba k ochraně veřejného zájmu. Tu může podat buď Nejvyšší státní zastupitelství, nebo veřejný ochránce práv. Státní zastupitelství ve věci zatím žádný podnět neobdrželo. Ombudsmanka Anna Šabatová už ale potvrdila, že se případem bude zabývat. Prý se s kauzou v nejbližších týdnech seznámí.

Reportéři ČT se Jaroslava Třešňáka chtěli na celou záležitost osobně zeptat. Opět prý ale odcestoval do zahraničí, není k zastižení a nikdo jiný prý za něho k uvedeným tématům mluvit nemůže.

Poslední dobou tráví hodně času v Chorvatsku, kde jeho firmy staví luxusní hotelový komplex, který má být hotový už v příštím roce. Severočeský podnikatel se netají tím, že mu s realizací projektu pomohl prezident Zeman, když měl významné chorvatské politiky s miliardovým projektem u Rijeky seznámit.

  • Více informací a podrobností k aktivitám Jaroslava Třešňáka najdete v reportáži Davida Havlíka a Hanuše Hanslíka na začátku článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 3 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 7 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 19 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.