Hory pokryté hlubokým sněhem vypadají při pohledu z míst postižených suchem jako zlatý důl. Naděje, že se zvedne hladina spodních vod, však jdou ruku v ruce s nezvratným faktem, že voda, která se nevsákne, nakonec odteče. Pak nezbude než čekat, zda nebude další suché léto a zda příští zimu bude zase dost sněhu. Vodohospodáři proto hledají způsoby, jak na jaře co nejvíce vody pod horami zachytit. V krušnohorských Kraslicích kvůli tomu plánují postavit i malou přehradu.
Na hřebenech Krušných hor leží na každém metru čtverečním přes 400 litrů vody – té vody, která z mnoha míst v Česku po suchých letech 2015 a 2018 takřka zmizela. Poznat to bylo i přímo na horách. V krušnohorské obci Stříbrná byly loni běžným jevem cisterny, ke kterým si museli lidé chodit pro vodu.
Množství sněhu vzbuzuje velké naděje. Jeho tání zvýší hladinu vod spodních i povrchových. Jak podotkl jednatel Kraslické městské společnosti Otakar Mika, voda, která se nevsákne, rychle odteče. „Většina vody v Krušných horách i jinde odtéká – do Ohře, do Labe,“ shrnul. Vodohospodáři proto zdůrazňují význam nádrží, které vodu uchovají pro případná další horká a suchá léta nebo zimy beze sněhu.
V Krušných horách má jít především o malou přehradu u Kraslic. „Jsme blízko cíle, to znamená rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby,“ přiblížil Otakar Mika. Kraslická nádrž by měla pojmout až 150 tisíc metrů krychlových vody.
Stavba bude stát desítky milionů korun, Krasličtí je chtějí dostat od státu. Ten v posledních letech boj se suchem akcentuje a je štědrý. Za poslední čtyři roky dal na řešení problémů spojených se suchem přes 29 miliard a slibuje do budoucna další.
Letos ale ještě nádrž u Kraslic nebude. Zima tak bohatá na sníh jako ta letošní je přitom vzácná, srovnatelná byla ta, která uvodila rok 2006. I nyní, kdy jsou teploty již několik dnů nad nulou, je sněhu stále více než dost. V lavinové rokli u Božího Daru k měření nestačí ani sonda, kterou používá Horská služba ČR. Ta má tři metry.
