Policie varuje před novou syntetickou drogou, která zabíjela v Ostravě. Ve středu večer už bylo 18 přiotrávených lidí. Nové omamné látky nejsou v Evropě ničím novým: za posledních 15 let jich přibylo 670. Navíc se jich 70 % objevilo až během posledních pěti let. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil upozornil, že se syntetické kanabinoidy dostávají do Evropy legálně – třeba jako sůl do koupele. A než se stihnou zakázat, už je na světě trochu jiná látka.
„Ve snaze vyhnout se kontrolním opatřením dodávají výrobci na trh stále nové látky účinkem pouze zdánlivě podobné již kontrolovaným látkám. Složení, farmakologické vlastnosti a dávkování nejsou známé, tudíž rizika spojená s užitím bývají daleko vyšší,“ varuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.
To v pořadu Devadesátka ČT24 potvrdil i bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil: „Jsou to nové látky, které ještě nejsou zakázány. V Evropské unii jsou nějakým způsobem legálně zaregistrované – třeba jako hnojivo či koupací sůl. Než je stihneme dát na seznam zakázaných látek, tak už se stihnou rozšířit. A když je dáme na seznam, tak mezitím už je nová verze syntetické látky, která míří do Evropy. Proto je také syntetických kanabinoidů tolik.“
Užívání těchto nových látek navíc může představovat větší riziko než v případě tradičních nelegálních drog. Konkrétně syntetické kanabinoidy jsou vysoce toxické, a to i v minimálním množství. „Jsou použity ve směsi s čímsi – jakousi nadrcenou rostlinou – a vzniká dojem, že se jedná o přírodní látku. Nikdo neví, co všechno to obsahuje, a v tom je hlavní nebezpečí. Nevíme, jak je to silné a jak to působí,“ varuje Ivan Douda z organizace Drop In.
Drogový trh se v posledních letech dokonce proměnil natolik, že už se návykové látky prodávají pod určitými obchodními názvy. Uživatel už nemá prakticky šanci zjistit, co skutečně dostal do rukou, dodal v Devadesátce vedoucí drogového informačního centra Sananim Josef Šedivý.
„Netýká se to jen syntetických kanabinoidů, je to aktuálně problém skoro u všech návykových látek. Možná přijde doba, že budeme muset uživatelům drogu testovat, aby měli jistotu, že je to nezabije.“
Policisté varují před stříbrnými sáčky, na kterých je nápis Bakiba
Podle Jindřicha Vobořila jsou tyto látky většinou vyrobeny v Číně nebo Indii a pak se dováží na trhy, kde je po nich poptávka. „Zatímco v Česku tento trh moc silný není, tak v Polsku byl dlouhodobě větší. Nedávno ale byla tato konkrétní látka v Polsku zakázána, proto existuje předpoklad, že se teď tlačí k nám.“
U syntetických kanabinoidů podle něj nejde o problém relativně snadné výroby, jako je tomu u pervitinu. „Tyto látky se sem totiž dostávají legálně. Proto má výrobce zájem vyrobit je v obrovském množství a dovést je na trhy do EU, Kanady či USA. Protože než se tyto látky stihnou zařadit na seznam zakázaných, tak se výrobci nechovají nelegálně,“ uvedl Vobořil.
Polsko bojovalo s Mocarzem, britská města trápí zombie droga
Polsko se podle monitorovacího střediska potýkalo v roce 2015 s omamným produktem s názvem Mocarz, který obsahoval právě syntetické kanabinoidy. Tehdy skončilo v nemocnici po užití látky přes 200 lidí. O rok dřív zaznamenalo víc než 600 otrav včetně 15 úmrtí Rusko.
Manchester i jiná města v Británii zase řeší problém takzvané zombie drogy. Lidé po její konzumaci připomínají oživlé mrtvé. Tato droga se oficiálně jmenuje spice, na britkém trhu se objevila v roce 2008 a měla být chemickou náhražkou za zakázanou marihuanu. Lidé ji mohli koupit – stejně jako další alternativy drog – legálně.
Jenže uživatelé si na ni vypěstovali závislost silnější než u heroinu. Navíc je spice velmi levný a nedá se odhalit běžnými protidrogovými testy. Z těchto důvodů je velmi oblíbený mezi mladými. Droga už byla ve Velké Británii zakázána, ještě dříve ji zakázalo i Německo.
Riziko drog se zvyšuje s konzumací alkoholu
Seznamy psychotropních látek, které škodí zdraví, obsahují úmluvy OSN z roku 1961 a 1971. Svůj seznam postupně rozšiřuje i Česko. V Evropě navíc od roku 1997 existuje systém včasného varování, ke kterému se ČR připojila v roce 2002. Tento systém jen loni zachytil v Česku 48 látek, z čehož bylo 16 látek poprvé.
Substance mají různé účinky – od stimulace přes euforii a halucinace po utlumení. Objevit se však mohou zdravotní obtíže: zrychlený tep, nevolnost, zvracení, křeče. Látky vyvolávají i deprese a úzkostné stavy či sebevražedné myšlenky. Méně časté bývají infarkt, mrtvice, poškození ledvin a psychóza.
„Fatální následek může nastat po užití drogy samotné, riziko se ale zvyšuje v kombinaci s ostatními látkami, například s alkoholem. Závažné zdravotní obtíže může přinést už první experimentování s touto syntetickou látkou,“ uvedl vedoucí monitorovacího střediska Viktor Mravčík. Právě kombinace s alkoholem zřejmě stála život muže bez domova v Ostravě.
Čeští narkomani objevili náplasti proti bolesti
Už před několika lety se mezi narkomany objevil jiný trend – fentanylové náplasti. Ty se v lékařství používají třeba k tlumení bolesti při léčbě rakoviny. Obsahují totiž opiáty. Místo heroinu je nejprve začali užívat drogově závislí v Plzni. Odtamtud se trend rozšířil po celé republice. „Není to ale takový boom jako třeba u pervitinu,“ uvádí národní koordinátorka pro protidrogovou politiku Jarmila Vedralová.
Náplasti obsahují syntetický opiát fentanyl, který funguje podobně jako heroin. Narkomani tak náplasti používají buď přímo, nebo účinnou látku vařením extrahují. Pak si drogu aplikují nitrožilně.
V poslední době se případem zneužití náplastí zabýval Vrchní soud v Olomouci. V červnu poslal za obchod s drogou získanou z fentanylových náplastí na 18 měsíců do vězení Jakuba Kováče. Sedmadvacetiletý mladík ji podle obžaloby sám užíval nebo předával dál.
