Praha - Jablko nebo mrkev místo jogurtu budou možná brzy svačit děti v českých školách. Ministerstvo zemědělství totiž uvažuje o zrušení dotovaného mléka ve školách. Program, který odstartoval před téměř deseti lety, prý ke zlepšení návyků dětí nijak výrazně nepřispívá. Navíc i ministerstvo školství by raději školákům dopřálo zeleninu a ovoce.
Evropská komise nedávno navrhla, že by ovoce a zeleninu dostávali školáci bezplatně. Cílem programu, na který by z evropských fondů bylo každoročně vyplaceno 90 milionů eur, je zlepšit stravovací návyky a bojovat s obezitou. „Takové snahy jsou jen střípek v celé mozaice. Je třeba komplexnější přístup - působit na děti a hlavně na celou rodinu, aby žila zdravěji,“ nepovažuje psycholožka Iva Málková „ovoce do škol“ za něco, co by přineslo převratné změny ve stravování školáků.
Evropská komise: „Mléko dětem…“ - Česko: „… do rukou nepatří“
Programu na podporu školního mléka se účastní přibližně 2 600 škol. Distribuci mléka dotuje ministerstvo zemědělství zhruba 60 miliony korun za školní rok, třetinu z této částky ale platí unie. Zatímco Evropská komise se chystá podporu mléčných výrobků zvýšit, český stát se na ně údajně začíná dívat trochu skrz prsty. Zda bude v Česku program pokračovat nebo zda dojde k jeho omezení, případně zcela zrušení, se rozhodne do konce týdne.
Zhruba každé páté dítě…
… ve věku 7 až 12 let a každé desáté ve věku od 12 do 17 v České republice trpí nadváhou nebo obezitou.
Takovým nápadem ale není nadšena například Potravinářská komora. Její mluvčí Dana Večeřová upozorňuje, že rozhodnutím vlády by Česko přišlo o unijní prostředky. „Nelze rovněž pominout fakt, že dotované mlékárenské výrobky jsou významnou pomocí pro ekonomicky slabší mladé rodiny. Není náhoda, že největší procento dětí a škol zapojených do programu se nachází na venkově a v regionech s největší nezaměstnaností,“ dodává.
Ministerstvo školství chce ale podle slov své mluvčí Kateřiny Böhmové změnit školní stravování komplexněji a součástí této přeměny je i ovoce a zelenina místo mléka. Ustavilo proto pracovní komisi, která analyzuje, „jak jsou na tom školní jídelny s výživovými normami a zda jsou tam uplatňovány nejnovější vědecké trendy v oblasti zdravé výživy“.
Jablko nepadá daleko od stromu
Psycholožka Iva Málková zdravé stravování ve školách sice vítá, že by se u dětí ujalo ale vidí spíše skepticky. Důležitý je podle ní příklad rodiny a také učitele. „Když bude jíst učitel zeleninu, děti budou spíš opomíjet školníky nebo automaty prodávající potraviny, které jsou motivovány spíš tím finančním než zdravotním rizikem,“ domnívá se. Pomoci učitelům by mohla například akce Hravě žij zdravě.
Zdravý způsob života, tedy i správné stravování, je podle ministerstva nově i součástí výuky. V kombinaci s přeměnou stravování ve školních jídelnách by děti po skončení deváté třídy měly vědět, jak se správně stravovat. Böhmová ale připouští, že vliv školy je přeci jen omezený. „Bavíme se o jednom jídle, které konzumují děti ve školních jídelnách. Přinášejí si ale také stravovací návyky z domova,“ dává za pravdu Ivě Málkové.
