Vztahy celostátní a krajské administrativy jsou v posledních měsících úzce propojeny kvůli řešení epidemie koronaviru. To bylo i prvním tématem debaty devíti předsedů nejsilnějších stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně. Podle opozice vláda zaspala, rozhoduje zbrkle, málo o svých plánech komunikuje s občany i mezi sebou. Premiér Andrej Babiš (ANO) pak vyvrátil informaci o chystaném opatření na registrační formuláře v restauracích, o kterých ve čtvrtek ve sněmovně mluvil ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).
Superdebata ČT: Nouzový stav jsme vyhlásit museli, říká vláda. Podle opozice by nebyl potřeba, kdyby kabinet nezaspal
Předvolební superdebata - 1. část (zdroj: ČT24)
„Spolupráce mezi ministerstvem zdravotnictví a hejtmany nefungovala ideálně, takže Ústřední krizový štáb měl v první vlně jako hlavní úkol distribuci ochranných pomůcek. Teď je to platforma pro spolupráci a komunikaci s kraji,“ říká premiér Andrej Babiš z hnutí ANO. Hejtmani ale v minulých týdnech kritizovali vládu, která pak krizový štáb po prvotním odmítání na úrovni státu zřídila. Babiš odmítá, že by štáb znovu zřídili pozdě a funguje podle něj dobře.
Pro lídra Pirátů Ivana Bartoše je důležité, aby data o šíření pandemie byla přístupná vědcům. Už od začátku pandemie podle něj platí, že se nejvíce musí chránit senioři a je potřeba udržovat nízkou křivku nemocných, aby nezkolabovalo zdravotnictví. Důležitý je počet míst pro covidové pacienty. „Související je otázka personálu, protože roste-li číslo nakažených zdravotníků, tím pádem nemá o ty lidi kdo pečovat, to si myslím, že jsou kritická čísla a na to bychom se měli zaměřit,“ komentuje Bartoš.
„Myslím, že není potřeba přistupovat k plošným opatřením,“ myslí si lídr ODS Petr Fiala. Kritizoval také nekoncepčnost a prodlevy vládního řešení pandemie. „V tuto chvíli nevidím důvod, abychom postupovali plošně. Nejdůležitější je, abychom nepostupovali ode zdi ke zdi, měli bychom postupovat konzistentně, my jsme s těmi návrhy přicházeli a přicházíme i nadále,“ říká Fiala.
Lídr KSČM Vojtěch Filip je rád, že se Česká republika zapojila do vývoje vakcíny proti covidu-19. Klíčová podle něj není otázka jejího původu, ale bezpečnost. „Nevidím tu žádný ideologický ani politický důvod, proč bychom je neměli nakoupit tam, kde můžeme,“ komentuje Filip.
Podle Jana Hamáčka z ČSSD by hlavním orgánem v boji proti koronaviru měla být vláda, které pomáhají další pracovní orgány jako je Ústřední krizový štáb. „Celé to řídí vláda v čele s premiérem a ty odborné týmy dodávají podporu. Jinak to ani být nemůže,“ říká Hamáček.
Marian Jurečka, který předsedá KDU-ČSL, by chtěl do budoucna najít rovnováhu mezi ochranou hlavně rizikových skupin a opatřeními, aby příliš neuškodila ekonomice. Pravidla by měla být srozumitelná. „Lidé si z toho dělají legraci, protože každý den slyší něco jiného. Vždycky je na prvním místě lidský život, ale myslím si, že lze hledat taková opatření, která zajistí ochranu ohroženým skupinám, ale zároveň minimalizují zavírání společnosti,“ shrnuje Jurečka. Stát by měl podle něj lépe kompenzovat příjem těm, které omezil.
Vláda by dle Tomia Okamury z SPD neměla vyvolávat paniku. Policie by podle něj neměla přehnaně zasahovat vůči lidem, kteří nedodržují opatření. „V prvé řadě by se měly chránit jen ty ohrožené skupiny, ostatní lidi bych nechal pracovat a žít,“ říká Okamura. Jako jediný z lídrů během debaty neměl roušku. Podle něj ale nařízení umožňují ve studiu roušku nemít. Ani si ji nasazovat nechtěl.
Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 si myslí, že vláda zaspala léto a vysokým schodkem rozpočtu si draze koupila čas. „Většina odborníků se shodovala v tom, že druhá vlna přijde. Některé veřejné akce se konaly podle takových pravidel, která byla tehdy platná,“ hájila Pekarová Adamová svoji podporu letní hromadné večeři na Karlově mostě v Praze.
Distanční výuka je podle lídra STAN Víta Rakušana tím nejhorším možným řešením. „Škola není jen místem, kde se mladí lidé vzdělávají, je prostředím sociálního setkávání,“ popisuje Rakušan. Sám vyučoval na gymnáziu a poslední maturitní ročník byl podle něj velice poznamenán epidemií. Prioritou je tak pro něj co nejmenší množství distanční výuky. „Velmi bych dbal na to, aby k nošení roušek ve společných prostorách docházelo,“ říká. Ve třídách je to podle něj extrémní, důležité je, aby děti seděly v půlených hodinách více od sebe.
Koronavirus do Česka přišel přesně před sedmi měsíci na začátku března. Prvním pacientem byl Petr Toncar z Děčína. Onemocněním se nakazil v italských Alpách. Nejhorší na tom byl dle jeho slov sociálně-mediální tlak, který ho obviňoval, že nákazu přivlekl. Nakonec se nakazilo dalších pět členů jeho rodiny a pak se potkali v domácí karanténě. Zkušenost je sblížila. Nejhorší na epidemii na začátku byl podle nich strach.
Události, komentáře: Co zaznělo v superdebatě ČT (zdroj: ČT24)
Opětovné vyhlášení nouzového stavu
Dvanáct dní potom, co byl v Česku potvrzen první případ, vyhlásila vláda nouzový stav. To bylo v momentě, kdy ministerstvo zdravotnictví registrovalo 118 lidí s covidem-19. Nouzový stav je nyní vyhlášen od pondělí znovu, počet nakažených přesáhl 36 tisíc lidí.
Hlavním důvodem pro vyhlášení nouzového stavu je teď podle premiéra Babiše možnost získat pomoc do nemocnic. Dalším důvodem je možnost omezit shromažďování lidí na 10, popřípadě 20 osob venku. Babiš prý doporučil ministrovi zdravotnictví Romanu Prymulovi, aby byl jediným, kdo za resort komunikuje.
„Pan Prymula je nový, dneska (ve čtvrtek) mluvil o nějakém formuláři v hospodách, to je nesmysl, žádný formulář nebude,“ popřel Babiš, že by vláda zaváděla registrační formulář pro návštěvníky restauraci, jak o pár hodin dříve uvažoval ministr zdravotnictví. V Česku to podle něj nedává smysl, i když podobné opatření funguje v Německu nebo Británii.
„Nouzový stav je úplně jiný, než byl za první vlny, nezavíráme hranice, neomezujeme pohyb osob,“ reagoval dále Babiš na otázku, že podle jeho slov jediné, k čemu nouzový stav potřebuje, je legislativní rámec pro vyhlášení omezení pohybu.
Podle Jana Hamáčka je nouzový stav nutný proto, aby vláda mohla vydat opatření, která by nešlo vydat podle zákona o ochraně veřejného zdraví. „Potřebujeme mít pravomoc povolávat mediky a potřebujeme mít záložní lůžka mimo nemocnice,“ komentuje Hamáček. Opatření s formulářem v restauracích je podle něj v gesci ministerstva zdravotnictví.
Ivan Bartoš kritizoval vládu a za nedostatečnou propagaci aplikace eRouška. Ta by mohla efektivně pomoci s trasováním nakažených díky využívání chytrého telefonu každého uživatele. „Aby to dávalo smysl, musela by ta aplikace být v populaci daleko masivněji,“ myslí si Bartoš. Vládu kritizoval i za opožděné posílení hygienických stanic, které jsou dlouhodobě trasováním přetíženy. Proto by podle Bartoše ani příliš nepomohla registrace v restauraci, protože by ji stejně neměl kdo vyhodnotit.
„Kdyby fungovaly ty věci jako chytrá karanténa, které vláda slibovala a nepřipravila je, tak se vůbec nemusíme bavit o takových opatřeních,“ myslí si Petr Fiala. Posílit by chtěl kapacity hygieny, testování i trasování. Vláda podle něj nesplnila svoje domácí úkoly a s nynější rychlostí šíření nákazy se proto těžko vyrovnává.
Markéta Pekarová Adamová upozorňuje, že se často liší slova a činy vlády. Lidé podle ní nevědí, jaká opatření zrovna platí. „Když se v tomto směru nejsou schopni domluvit ani ministři na vládě, nejdřív se společně domluvit a ujednotit, tak se nemůžeme divit, že lidé nemají důvěru v to, co vláda činí,“ říká šéfka TOP 09. Naráží na návrh ministra Prymuly s registračním formulářem v restauracích. Vypadá to podle ní, že tím všechny překvapil a premiér Babiš na doporučení marketérů návrh shodil.
Marian Jurečka kritizuje postup vlády v srpnu, kdy kabinet nezavedl povinnost nosit roušky i ve vnitřních prostorách, což navrhoval bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Za vzor dává Tchaj-wan. „Dokázali se za 90 dnů osamostatnit ve výrobě ochranných pomůcek, dokáží trasovat,“ přibližuje. První vlnu podle něj Česko zvládlo, ale nyní prohrává kvůli nedostatku plánů, trasování a nejasné pomoci ekonomicky postiženým lidem.
SPD na jaře chtěla novelizovat zákon o veřejném zdraví, aby se na podzim nemusel vyhlašovat nouzový stav. V září se Tomio Okamura vyfotil na shromáždění lidí, kteří protestovali proti povinnosti nosit roušky a na fotografii je neměli, i když byli v blízkém kontaktu. Podle Okamury to bylo proto, že v zařízení konzumovali jídlo a pití.
S některými omezeními nesouhlasí, protože řada pacientů má lehký průběh onemocnění. Kritizoval také nejasnost dat, podle kterých se vyhlašuje nouzový stav, například kolik lidí opravdu zemřelo s onemocněním covid-19. „Nikdo nemá prokazatelná čísla, kolik lidí skutečně zemřelo,“ říká.
Podle premiéra Babiše má vláda jasný plán a on sám i dostatek informací o vývoji epidemie. Podle Vojtěcha Filipa vláda vyhlásila nouzový stav především proto, aby mohla povolat do boje s epidemií studenty lékařských fakult. „Jestliže je prioritou zdraví a životy občanů, tak musíme zajistit, aby tu byl zdravotnický personál. Je potřeba to řešit těmi specializovanými opatřeními,“ myslí si Filip. Mluvil i o povolávání vojenských lékařů.
„Vláda vyhlásila nouzový stav na 30 dnů, co uděláte potom, jak musí vypadat čísla, abyste nechtěli pokračování nouzového stavu, rozvolní se potom opatření?,“ ptá se Vít Rakušan. Kritizoval i premiéra Babiše, že bagatelizuje jako dezinformaci slova ministra Prymuly o registračních formulářích v restauracích, o kterých ve čtvrtek mluvil na interpelacích ve sněmovně. „Je to pokračování zmatku a chaosu, který vaše vláda provozuje celou dobu,“ uzavírá.
Volby 2020 - Superdebata (zdroj: ČT24)
„Můžeme se bavit, jestli jsme to měli zarazit o 14 dní dříve nebo později, ale ten problém je v celé Evropě,“ reaguje Jan Hamáček. Epidemie se podle něj vrací a odmítá, že by se na ni vláda málo připravila.
Ivan Bartoš odmítá, že by Piráti byli někdy proti rouškám. Také se podle něj lidé z kulturního sektoru přes léto nezahojili a opatření na volnočasové aktivity budou mít zásadní ekonomický dopad.
„Před pěti dny jsem si přečetl, že v karanténě je 13 tisíc lidí a přitom 29 tisíc je aktuálně nakažených, zdravým rozumem to vypadá opravdu zvláštně,“ upozorňuje Petr Fiala. Kritizuje selhávání hygieny a průtahy v kontaktování lidí kvůli nákaze. Vidí to jako selhání vlády.
„Když jsou tu povodně, máme tu nějaký protipovodňový plán, stejně tak máme pandemický plán a ten teď ty složky, které mají, nedodržují,“ kritizuje Markéta Pekarová Adamová. Už na jaře podle ní autoři chytré karantény varovali, že na hygienických stanicích je potřeba dva tisíce lidí a dodnes tam nejsou. Podle Víta Rakušana se přes léto měla sejít Ústřední epidemiologická komise.