Brusel – Už žádné snižování vojenského rozpočtu, český postoj k ukrajinské krizi a 150 vojáků připravených nastoupit do speciálního útvaru NATO. O tom mluvil ministr obrany Martin Stropnický (ANO) s novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Stal se tak teprve třetím ministrem alianční země, se kterým nový šéf NATO od svého nástupu do funkce bilaterálně jednal.
Nor Stoltenberg, který do funkce nastoupil na začátku měsíce, vnímá Česko podle ministrových slov jako aktivního a stabilního člena Aliance a ne jako „zlobivé děcko“. O kladné hodnocení se podle Stropnického zasloužily nejen výsledky práce českých vojáků v zahraničních misích, ale také našich diplomatů přímo ve strukturách NATO.
Česko je dlouhodobě kritizováno za podfinancování své armády. Například letos v dubnu ještě před schválením navýšení vojenských výdajů řekl tehdejší šéf Aliance Anders Fogh Rasmussen, že česká armáda je v kritickém stavu a že tato situace není udržitelná. Proti tomu se ohradil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Více čtěte zde.
NATO doporučuje svým členským státům dávat na vojenský rozpočet dvě procenta HDP, Česko je nyní na polovině této hodnoty. K zvyšování výdajů za armádu se nicméně zavázala současná vládní koalice s tím, že v roce 2020 to bude činit 1,4 % HDP. Rozpočet ministerstva obrany by měl podle plánů v příštích letech stoupat zhruba o dvě miliardy korun. Stoltenberg prý uvítal, že Češi mají nyní rozpočet fixovaný na několik let dopředu a mohou tak lépe plánovat. Podle ministra se totiž v NATO oceňuje spíše nasazení určitého trendu než slibování konkrétních čísel.
Jak řekl Stropnický, upozornění Aliance na celkovou podfinancovanost NATO není sice ničím novým, ale zároveň připouští, že je neudržitelné, aby 75 % rozpočtu platily Spojené státy. „Ne všichni zareagovali tak promptně jako my. To je ten zásadní rozdíl. Všichni si řekli, že je to potřeba, ale někteří se pak stáhli zpátky do svých ulit, “ řekl dnes Stropnický.
Čeští vojáci ve speciálních jednotkách NATO
Stropnický se také zmínil to, že Praha nabízí 150 vojáků speciálních sil do chystaného aliančního uskupení velmi vysoké připravenosti. Na vzniku hrotové jednotky schopné zasáhnout v řádu několika dní se v rámci reakce NATO na ukrajinskou krizi a ostatní bezpečnostní výzvy dohodla Aliance na zářijovém summitu ve Walesu. „V těch tradičních rychlých zálohách budeme mít příští rok 1 500 mužů. A s největší pravděpodobností se právě z tohoto počtu vyčlení oněch 150 vojáků,“ vysvětlil.
Ministr rovněž uvedl, že shodou okolností bude v pondělí předkládat vládě materiál s návrhem působení českých vojáků v zahraničních misích v příštích letech. „Měl by potom relativně rychle, a já věřím, že bez větších problémů, projít oběma komorami parlamentu,“ dodal.
Projednávalo se také další působení v Afghánistánu, kde příští rok končí mise ISAF, kterou nahradí výrazně menší operace Resolute Support. V té by měli působit i čeští vojáci.
Ministr Stropnický se rovněž zmínil, že už probíhají jednání ohledně nového náčelníka Generálního štábu. Poté, co Petr Pavel odejde na jednu z nejvyšších funkcí v NATO, bude muset v čele české armády stanout nová tvář. Hovoří se prý o třech lidech, ale jejich jména ministr neprozradil.
Ukrajina? Jsem střízlivým optimistou, tvrdí ministr
Stoltenberg se podle ministra obrany zajímal také o český pohled na ukrajinskou krizi nejen po stránce vojenské, ale s ohledem na nadcházející zimu také v otázce energetických surovin. Stropnický jako podle svých slov střízlivý optimista nečeká eskalaci vztahů, spíš si myslí, že se jak Ukrajina, tak Rusko pokusí nějakým způsobem překlenout zimu. „Já si nedělám iluze, že je to dlouhodobé, stabilní mírové řešení, ale dovoluji si tvrdit, že nečekám nějakou eskalaci, spíš potřebu přežít tu zimu v jakémsi relativním klidu. Asi rozhodne ten rok patnáctý,“ míní český ministr obrany.
Ekonomické sankce jsou ale podle něj celkově vnímány pozitivně. „Rubl je na svých minimech, ruské banky mají složitý přístup k úvěrům, cena ropy klesla, což se ruskému hospodářství opravdu nehodí,“ podotýká.
V souvilosti s děním na Ukrajině, ministr Stropnický v květnu veřejně prohlásil, že podporuje větší viditelnost vojsk NATO v Evropě včetně společných cvičení členů Aliance. Vzhledem k minulosti naší země by ale považoval za velmi choulostivé, kdyby vojáci měli být na území Česka natrvalo. Použil srovnání s okupací ze srpna 1968, za které si vysloužil ostrou kritiku premiéra Sobotky. Více čtěte zde.
Česká pomoc proti Islámskému státu
Na otázku, zda může Česko nasadit stíhačky gripen v boji proti Islámskému státu (IS), jak před časem navrhoval prezident Miloš Zeman, odpověděl ministr, že to naše kapacita neumožňuje. Pět stíhaček je v současné době na misi na Islandu a další jsou potřeba k ochraně našeho vlastního vzdušného prostoru. Podle Stropnického názoru, ale české letouny v operacích proti IS nechybí.
Česká vláda na konci srpna schválila pro Kurdy dodávku deseti milionů kusů munice do útočných pušek Kalašnikov, osmi milionů nábojů do kulometů, 5 000 nábojů do pancéřových pěstí a 5 000 ručních granátů ze starších zásob, se kterými česká armáda už nepočítala. Během září byla dodávka postupně dopravena do Iráku. Zeman se vyslovil také pro to, aby Česká republika kromě munice poskytla Kurdistánu na obranu proti islamistům také zbraně. Ty tam doposud dodávají jen české firmy v rámci obchodních kontraktů.
Stropnický dnes nevyloučil další příspěvky a připomněl trvající jednání s Bagdádem o prodeji bitevníků L-159. „Na tom se pracuje a věřím, že bude skutečně realizován,“ dodal ministr. Se Stoltenbergem také hovořil o problematice návratu bojovníků IS původem z evropských zemí.
