Stovky lidí se rozloučily s kynologem, který zahynul na misi v Afghánistánu

Nahrávám video
Události v regionech: Stovky lidí se rozloučily s kynologem, který zahynul v Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Stovky lidí se přišly v Prachaticích rozloučit se štábním praporčíkem Tomášem Procházkou. Jedenačtyřicetiletý vojenský kynolog zahynul 22. října na misi v Afghánistánu. Poslední rozloučení s vojenskými poctami proběhlo na hřbitově v Prachaticích, odkud Procházka pocházel.

Na začátku obřadu prolétly nad hřbitovem armádní stíhačky. Kromě armádní hudby zněly v obřadní síni pomalé písně od kapel Pink Floyd, Red Hot Chili Peppers a Metallica a Erika Claptona.

„Važme si každého vojáka, který je ochoten bránit výdobytky naší evropské civilizace s nasazením života tak jako Tomáš. Položil život na zahraniční vojenské misi, a stal se tak prachatickým novodobým hrdinou. Já i naši spoluobčané jsme na tebe hrdí,“ uvedl ve smuteční řeči prachatický starosta Martin Malý.

Samotný pohřeb trval přibližně půl hodiny. Do obřadní síně se vešly pouze čtyři desítky příbuzných a nejbližších kamarádů. Ostatní lidé stáli před síní. Na závěr smutečního obřadu zazněla česká hymna a také tři čestné salvy.

Poslední rozloučení s Tomášem Procházkou s vojenskými poctami na hřbitově v Prachaticích
Zdroj: ČTK

Procházka zemřel po útoku afghánského vojáka

Tomáš Procházka v Afghánistánu působil jako kynolog Centra vojenské kynologie Chotyně u jednotky, kterou tvoří především příslušníci speciálních sil. Zemřel na základně Šindánd v provincii Herát, když afghánský voják zahájil střelbu na projíždějící české vozidlo. 

Procházka, který by se v prosinci dožil 42 let, byl in memoriam povýšen do hodnosti štábního praporčíka. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) mu rovněž udělil Kříž obrany státu. Toto vyznamenání dostávají vojáci například za hrdinství v boji nebo za to, že se s nasazením svého života zasloužili o obranu Česka.

Tomáš Procházka se narodil v Prachaticích v prosinci 1976, s rodinou žil v Hrádku nad Nisou. Do armády vstoupil v roce 2002. Nejprve působil jako řidič u 4. brigády rychlého nasazení, o dva roky později nastoupil ke kynologům. Podílel se na výcviku desítek psů. Působil ve čtyřech zahraničních misích, kromě Afghánistánu byl také v Iráku a dvakrát v Kosovu.

Speciální síly na pomoc jeho rodině vypsaly charitativní sbírku. Své příspěvky mohou lidé posílat do Nadačního fondu speciálních sil do 23. listopadu na účet číslo 43-9412310217/0100 s použitím variabilního symbolu 601.

Afghánistánem už prošlo devět tisíc Čechů

Zahraniční jednotky v Afghánistánu zaznamenaly v letošním roce zatím 12 obětí, které tvoří pouze američtí a čeští vojáci. Američanů v zemi letos padlo osm, Češi čtyři. Kromě Tomáše Procházky zahynuli v srpnu Kamil Beneš, Martin Marcin a Patrik Štěpánek. Všichni sloužili u mechanizovaného praporu v Táboře. Zahynuli při teroristickém útoku, když byli na hlídce zhruba devět kilometrů od základny v Bagrámu.

Česká armáda působí v Afghánistánu od roku 2002. Od té doby do země poslala více než devět tisíc vojáků, mezi nimi příslušníky polních nemocnic, strážních jednotek, chemické ochrany, rekonstrukčních týmů, ale i bojových jednotek. Čtrnáct z nich na misi zemřelo.

V současnosti slouží v Afghánistánu téměř 350 českých vojáků, kteří působí především na kábulském letišti a na základně Bagrám. V provinciích Herát a Lógar pomáhají s výcvikem afghánských ozbrojených složek. Český parlament letos v červnu rozšířil mandát mise a navýšil možný počet členů.

Místa působení českých vojáků v Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...