Česká armáda působí v Afghánistánu od roku 2002. Od té doby do země poslala více než devět tisíc vojáků, mezi nimi příslušníky polních nemocnic, strážních jednotek, chemické ochrany, rekonstrukčních týmů, ale i bojových jednotek. Třináct z nich na misi zemřelo. V současnosti slouží v Afghánistánu téměř 350 českých vojáků, kteří působí především na kábulském letišti a na základně Bagrám.
Afghánistánem prošlo přes devět tisíc českých vojáků. Chemici, lékaři, rekonstrukční tým i bojové jednotky
Čeští vojáci byli v Afghánistánu nasazeni nejprve v rámci mise ISAF (International Security Assistance Force, Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly), která v zemi působila mezi lety 2001 až 2014.
Původně šlo o misi pod patronací OSN, v roce 2003 převzalo její velení NATO. Role ISAF spočívala v asistenci afghánské vládě a mezinárodnímu společenství při udržování bezpečnosti v místě působení aliančních jednotek.
Po ukončení ISAF pokračuje spojenecká mise v zemi v menším rozsahu pod názvem Resolute Support (Rozhodná podpora). Tato nebojová mise má především pomáhat s výcvikem afghánských vojáků a policistů, kterého se účastní i čeští vojáci.
Česká armáda se zapojila i do operace Enduring Freedom (Trvalá svoboda), která zastřešovala celou řadu akcí v mnoha zemích spojených s americkým tažením proti terorismu po 11. září 2001.
První mise: Polní nemocnice
Úplně první českou vojenskou misi v Afghánistánu představovalo v dubnu 2002 vyslání polní nemocnice do Kábulu. Vojenský kontingent tvořila 6. polní nemocnice, četa ochrany a skupina Vojenské policie. V polovině října téhož roku se nemocnice vystřídala (nahradila ji 11. polní nemocnice) a noví lékaři zůstali na místě do února 2003.
Úkolem kontingentu bylo především zdravotnické zabezpečení pro příslušníky mezinárodních sil ISAF. Poskytoval ale také humanitární pomoc místním obyvatelům.
Celkem se této první mise účastnilo 269 příslušníků české armády. Po návratu vojenské nemocnice působil v Kábulu ještě jedenáctičlenný polní chirurgický tým, který na místě zůstal tři měsíce, tedy do dubna 2003.
První nasazení bojové jednotky
Další historický okamžik nastal 24. března 2004, kdy kontingent speciálních sil složený z příslušníků 601. skupiny speciálních sil z Prostějova zahájil působení v operaci Trvalá svoboda. Šlo o vůbec první nasazení čistě bojové jednotky české armády v dějinách.
Vojáci měli za úkol především speciální průzkum a úderné akce malého rozsahu, a to jak ve vysokohorských, tak i obydlených oblastech.
Historicky druhé bojové nasazení v novodobé historii AČR následovalo v roce 2006, kdy byli příslušníci stejné skupiny vysláni v rámci operace Trvalá svoboda do Afghánistánu znovu. Také v tomto roce prováděli speciální operace na jihu země s cílem eliminovat aktivity Talibanu a al-Káidy.
V rámci operace Trvalá svoboda působily speciální síly české armády v Afghánistánu také v letech 2008 a 2009, a to na základně v Kandaháru.
Místa působení českých vojáků v Afghánistánu
Chemici, výcvikové jednotky i vlastní rekonstrukční tým
Za dvanáct let působení v misi ISAF sloužili čeští vojáci zhruba na desítce míst na severu, západě i jihu Afghánistánu. Do země vyrazili plnit úkoly kromě výše zmíněných lékařů i příslušníci chemické a biologické ochrany, vrtulníkových jednotek nebo rekonstrukčních týmů.
Nejdéle přítomná je česká armáda na letišti v Kábulu. Od roku 2004 až do současnosti se tam střídají vojáci cvičící piloty i pozemní personál letiště, příslušníci polních nemocnic, meteorologičtí odborníci či specialisté řízení letového provozu. Mezi lety 2007 a 2013 byli součástí české mise i odborníci chemické a biologické ochrany.
Další činnost české armády se zaměřuje na ochranu vojenských objektů, jako byla například ostraha nizozemské základny v provincii Uruzgán (2008–2009) nebo hlídkování v oblasti základny v Bagrámu (od roku 2013 dosud). Jiné jednotky se zaměřily na výcvik či poradenství afghánským ozbrojeným silám a policii. To se týkalo třeba nasazení v provinciích Hílmand (2007–2008), Vardak (2010–2013) či Lógar (2013).
Za přelomový okamžik označuje česká armáda zřízení samostatného českého provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) v roce 2008. Čeští vojáci předtím působili u německého provinčního rekonstrukčního týmu u města Fajzabád, v březnu 2008 se ale dočkali vlastního PRT v provincii Lógar, kde sloužili do roku 2013. K jeho hlavním úkolům patřilo svou činností přispět ke stabilizaci situace v provincii a projekty podpořit rekonstrukční proces země.
Mezi další nasazení českých vojáků v Afghánistánu patřila přítomnost vrtulníkové jednotky v provincii Paktika (2009–2011) nebo speciálních sil v provincii Nangarhár (2011–2012).
Češi by se mohli vrátit do Lógaru
V současnosti působí v Afghánistánu podle ministerstva obrany 346 vojáků (údaj k 2. říjnu). Hlídají spojeneckou základnu Bagrám v provincii Parván (zhruba 170 vojáků), další jsou na letišti v Kábulu, kde sídlí české velitelství a kde funguje také poradní letecký tým (od roku 2008 pomáhá cvičit afghánské piloty vrtulníků Mi-17). V Kábulu jsou i vojenští policisté, kteří střeží českou ambasádu.
Úkolem českých vojáků v Bagrámu je hlídkovat v severní části bezpečnostní zóny. Mimo základnu vyjíždí společně s Američany a Afghánci. V terénu například dohlížejí na místa, odkud povstalci v minulosti odpalovali rakety, získávají také od místních obyvatel zpravodajské informace nebo doprovázejí velitele mimo základnu.
Na základně Bagrám od letošního dubna působí již desátá česká strážní rota, tvořená především příslušníky 42. mechanizovaného praporu Svatováclavského z Tábora. Ti v zemi v těchto dnech končí a nahrazují je vojáci 11. strážní roty ze 74. lehkého motorizovaného praporu z Bučovic.
Původně měla letos armáda mandát pro vyslání až 250 vojáků. Letos v červnu parlament schválil jeho rozšíření o dalších 140 vojáků. Armádní plány předpokládaly vyslání nové jednotky do provincie Lógar, kde mají Češi cvičit speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.