Stát přiznal rodině zemřelého disidenta Wonky odškodnění dva a půl tisíce korun

Necelých dva a půl tisíce korun vyplatí stát jako odškodnění pozůstalým disidenta Pavla Wonky, který zemřel v roce 1988 za dosud nevyjasněných okolností v komunistické vazbě. Odškodnění se týká pouze ušlé mzdy za dobu třítýdenního nezákonného věznění. Na stotisícové odškodnění za samotnou smrt disidenta podle ministerstva spravedlnosti ale jeho bratr Jiří Wonka nárok nemá, protože k němu v době smrti neměl jeho bratr vyživovací povinnost.

„Stotisícové odškodnění za smrt ve vazbě přiznáno nebylo. Jediné odškodnění, které je stát ochotný vyplatit, je náhrada ušlého výdělku za dobu věznění. Celkové odškodnění 2473 korun ale stát určuje podle částek stanovených v roce 1990, kdy byla zcela jiná mzdová a cenová hladina. Odškodnění je nepřiměřeně nízké,“ uvedl advokát Lubomír Müller zastupující rodinu Pavla Wonky.

Ten zemřel za dosud nevyjasněných okolností 26. dubna 1988. Je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.

Možnost odškodnit pozůstalé po Pavlu Wonkovi se otevřela loni v říjnu, kdy Okresní soud v Náchodě disidenta rehabilitoval za vazební věznění a trestní stíhání v dubnu roku 1988. Jeho bratr Jiří Wonka tak mohl jako jediný pozůstalý žádat stát o odškodnění.

„Na neúměrně nízké odškodnění podle zákona o soudní rehabilitaci jsem opakovaně upozorňoval ministerstvo spravedlnosti. Někteří rehabilitovaní považují přiznané odškodnění za výsměch a odmítají ho převzít. Naposledy jsem se v této věci obrátil na ministryni spravedlnosti loni v listopadu. Odpověď jsem zatím neobdržel,“ vysvětlil Müller.

Náhrada mzdy za den vězení je aktuálně 83,33 koruny

Podle něj má vláda možnost, aby výši částek při soudní rehabilitaci upravila vládním nařízením. Žádná vláda to ale od roku 1990 neučinila. Aktuálně je tak náhrada mzdy 83,33 koruny za den věznění. Nedostatečnou legislativní úpravu přiznávají v rozhodnutí o odškodnění, které má ČT k dispozici, také úředníci ministerstva. „Nebyla přiznána valorizace z důvodu absence takového požadavku v právních předpisech,“ píše se ve zdůvodnění výše částky.

Na podněty advokáta zatím zareagovala pouze zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO), která letos v lednu vládě doporučila uložit ministryni spravedlnosti Marii Benešové, aby připravila analýzu možností, jaké odškodnění poskytovat poškozeným v případech rehabilitací. „Počkáme na odpověď ministryně spravedlnosti, pokud by nedošlo k žádné změně, zvážíme po dohodě s rodinou možnost občanskoprávní žaloby,“ uvedl Müller.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pavel Wonka byl vzat do vazby 5. dubna 1988 a 20. dubna byl Okresním soudem v Trutnově nepravomocně odsouzen za porušení takzvaného ochranného dohledu k pěti měsícům vězení. K soudu byl tehdy dopraven ve špatném stavu na kolečkovém křesle. Proti rozsudku se Pavel Wonka odvolal, ale odvolacího rozhodnutí se nedočkal, protože šest dní po rozsudku zemřel ve věku 35 let ve věznici v Hradci Králové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...