Obvodní soud udělil členům skupiny Ztohoven za výměnu prezidentské standarty podmíněné tresty. Trojice vyvěsila na stožár místo standarty obří červené trenýrky. Musí také zaplatit za poškození střechy a standarty, což je zhruba 60 tisíc korun. Středeční verdikt není pravomocný. Obvodní soud už případ jednou řešil, loni členy skupiny částečně osvobodil, odvolací soud ale verdikt zrušil.
Soudkyně dala Ztohoven za výměnu standarty podmínky. Byť sama s rozsudkem nesouhlasí
Za výměnu prezidentské standarty padly podmíněné tresty (zdroj: ČT24)
Členové umělecké skupiny chtěli výměnou standarty za trenýrky protestovat proti politice prezidenta Miloše Zemana. Později skupina oznámila, že standartu rozstříhala a rozdala lidem.
Žalobci je vinili z výtržnictví, poškozování cizí věci a krádeže. Chozením po střeše a přestřihnutím lanka na stožáru prý způsobili škodu 55 tisíc korun, za standartu stát požadoval 33 tisíc. Pro Filipa Crháka a Matěje Hájka proto navrhovala žalobkyně Zuzana Beňová podmínky v délce šest až osm měsíců se zkušební dobou na rok a půl.
Davidu Honsovi měl podle ní soud uložit delší zkušební dobu kvůli jeho předchozím prohřeškům. Obvodní soud nakonec uložil zmíněné trojici šestiměsíční podmínku s ročním odkladem. Původně jim hrozilo až tříleté vězení.
Soudkyně Šárka Šantorová uvedla, že byla vázána rozhodnutím odvolacího soudu. „Svůj právní názor jsem vyslovila ve svém prvním rozhodnutí.“ Odvolací senát jí prý prakticky nedal možnost výběru a „nařídil jí obžalované uznat vinnými“.
Zástupce Hradu žádal přes 300 tisíc za nemajetkovou újmu
Členové skupiny Ztohoven také musí zaplatit 55 tisíc korun za poškozenou střechu a lanko, škodu za standartu ale soud snížil na 8400 korun. Na takovou částku ji totiž ve středu ocenil znalec.
Zástupce Hradu Marek Nespala přitom požadoval více než 300 tisíc korun jako náhradu nemajetkové újmy. Podle něj šlo o „hanebný zásah, kterým došlo k narušení práv České republiky“. S tímto nárokem ho ale soudkyně odkázala na civilní řízení.
obrázek
Umělci už dříve uvedli, že jsou připraveni škodu zaplatit, nesouhlasí ale s výší uvedenou ve spise. Trojice přiznala, že standartu za trenýrky vyměnila a že při tom přestřihli lanko na stožáru standarty. Hájili se tím, že mají právo na svobodný projev.
Podle obhájce umělců Pokorného čin vůbec neměl řešit trestní soud. „Jednání obžalovaných bylo svým způsobem ojedinělé, důvody této ojedinělosti jsem tu několikrát připomínal – byl to způsob, jakým je vykonáván úřad prezidenta republiky,“ uvedl během soudního jednání. Rozsudek pak komentoval s tím, že je věcně nesprávný. Soudkyně ale podle něj neměla možnost rozhodnout jinak.
Znalec ocenil standartu na 8400 korun
Obvodní soud je loni částečně osvobodil a kvůli přestřiženému lanku chtěl případ předat do přestupkového řízení. Odvolací soud však rozhodnutí zrušil s tím, že právo na svobodu slova není možné řadit nad právo na majetek. Také nařídil, aby soud zadal zpracování znaleckého posudku kvůli ceně prezidentské standarty.
Znalec Karel Novák, který měl časovou hodnotu standarty určit, ve středu před soudem uvedl, že průměrná životnost standarty je kolem tří let. Záleží ale na podmínkách, kterým je vystavena. Odstraněnou standartu ocenil znalec na 8400 korun, což je 75 % pořizovací ceny.
Soud uložil za výměnu prezidentské standarty podmíněné tresty (zdroj: ČT24)
Podle státní zástupkyně Zuzany Beňové ale závěry znalce na požadované výši škody nic nemění. „Pokud jde o výši škody, ta je jednoznačně určena v trestním zákoníku – stanovuje se jako cena, za kterou se věc prodává,“ řekla žalobkyně. Stát za standartu požadoval 33 tisíc.
Členové skupiny se jednání u obvodního soudu neúčastnili. Verdikt ale okomentovali na Facebooku: „Pro nás kauza trenky skončila bez ohledu na závěrečné rozhodnutí soudu – to nekonec není podstatné. Ať bude trest jakýkoliv, je už teď jasné, že se mine účinkem a stane se jen prázdnou trapnou tečkou za pokusem státní moci vyrovnat se s kritikou základů, na kterých stojí.“
- Umělecká skupina Ztohoven na sebe upoutala pozornost širší veřejnosti v létě 2007 svým zásahem do vysílání České televize. V pořadu ČT2 Panorama se objevil simulovaný výbuch atomové bomby v oblasti Krkonoš. Za dílo získali členové skupiny cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostali do konfliktu se zákonem. Soud nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to a umělci nebyli potrestáni.
- V polovině roku 2010 členové skupiny v Praze vystavili občanské průkazy se snímky pozměněnými takzvaným morphingem. Akce byla součástí projektu Občan K., kterým umělci chtěli upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku. Podle policie se tím však dopustili trestného činu, neboť při žádostech o vydání průkazů podvedli úředníky. Obvodní soud pro Prahu 1 v prosinci 2011 rozhodl, že umělci nespáchali trestný čin.
- V listopadu 2009 jeden ze členů Roman Týc (vlastním jménem David Hons) přidělal na pamětní desku na Kaňkově paláci na Národní třídě v Praze, která připomíná události 17. listopadu 1989, plastiky s hajlujícíma rukama a s pěstmi se vztyčenými prostředníky. Celé dílo nazval Není co slavit. Policie případ vyšetřovala jako možnou propagaci nacismu, ale nakonec v něm neshledala žádné protiprávní jednání.
- V roce 2007 Týc vyměnil v Praze skla na 50 semaforech pro chodce za šablony s postavičkami v komických či lehce vulgárních situacích. Za to mu soud uložil peněžitý trest 60 000 korun, který Týc odmítl a nezaplatil ho. V prosinci 2011 ho soud poslal na měsíc do vězení, kde byl od února do března 2012.
- Týc vymyslel i hru Seber policajtovi čepici, jeho byla také socha ohořelého muže Ohnívání vystavená na Václavském náměstí poblíž místa sebeupálení Jana Palacha.
- V roce 2003 členové Ztohoven překryli na 800 reklamních vitrín v pražském metru bílými plakáty s velkým černým otazníkem. Cílem ilegální akce bylo „zpochybnit prostor reklamy v principu, i prostor konkrétní reklamy jako takové“.
- V lednu 2003 členové skupiny vytvořili otazník zakrytím poloviny červeného neonového srdce výtvarníka Jiřího Davida, které svítilo nad Pražským hradem na konci funkčního období prezidenta Václava Havla.
- V září 2011 vzbudil Týc rozruch, když vytvořil obrazy z popela, který údajně patřil zesnulým. Vystavil je v galerii Dvorak Sec Contemporary v Praze. Úřad městské části Prahy 1, který jej podezíral ze spáchání přestupku, řízení zastavil.
- V červnu 2012 rozeslala skupina na mobily poslanců, členů vlády, vybraných pracovníků Kanceláře prezidenta republiky včetně prezidenta Václava Klause a novinářů 585 textových zpráv, které budily dojem, že si je politici poslali navzájem.
- V listopadu 2012 zveřejnila skupina telefonní čísla některých politiků. Na výstavě Kartografie naděje v pražském centru DOX umístila tabuli, na níž byly kontakty na všechny poslance včetně premiéra Petra Nečase, některých ministrů a prezidenta Václava Klause. Policie případ odložila, protože dospěla k názoru, že nebyl spáchán trestný čin.
- Členové skupiny v září 2015 na Pražském hradě stáhli prezidentskou vlajku a vyvěsili místo ní velké červené trenky jako kritiku prezidenta Miloše Zemana. Obvodní soud rozhodl, že akce nebyla trestným činem. Odvolací soud ale verdikt zrušil.