Vrchní soud v Praze ve čtvrtek zpřísnil trest Alexeji Fadějevovi, který se podle obžaloby zapojil do bojů na Ukrajině, a uložil mu výjimečný trest 21 let za mřížemi. Pražský městský soud dvaačtyřicetiletého muže loni na podzim nepravomocně potrestal vězením v délce 4,5 roku. Fadějev, který je nyní ve vězení kvůli jinému trestnému činu, se v minulosti přiznal k tomu, že se zúčastnil pomocných aktivit, přímé zapojení do bojů odmítl. Proti čtvrtečnímu pravomocnému rozsudku může podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.
Soud zpřísnil trest muži obžalovanému za boje na Ukrajině. Ve vězení si má místo 4,5 roku odsedět 21 let
Městský soud Bělorusa, který dlouhodobě žije v Praze, původně potrestal za účast v organizované zločinecké skupině, podle odvolacího senátu se však dopustil teroristického útoku, z něhož byl i původně obžalován. Za ten muži podle trestního zákoníku platného do konce ledna hrozilo 12 až 20 let vězení, protože se ale podle odvolacího soudu zapojil do zločineckých organizovaných skupin, zvyšuje se hranice trestní sazby o třetinu. Kromě trestu vězení muže odvolací soud také vyhostil z České republiky na neurčito.
Pražský městský soud loni v září uvedl, že se neprokázalo, že by Fadějev bojoval proti ukrajinské armádě, stejně tak obžaloba nedokázala, že by na Ukrajinu vycestoval s úmyslem poškodit ústavní zřízení Ukrajiny. Fadějev podle tehdejšího rozhodnutí vykonával maximálně pomocné práce, jako například hlídkování. Podle předsedy odvolacího senátu Luboše Vrby se ale soud dostatečně nezajímal o to, zda obžalovaný provedl útok. V rozsudku Vrba zmínil například případy, kdy se Fadějev podílel na odpálení tankové střely či házel granátem. Podle něj se tak muž podílel na bojových akcích.
Český trestní zákoník definuje teroristický útok jako čin spáchaný proti České republice nebo mezinárodní organizaci, zároveň ale uvádí, že české právo poskytuje ochranu proti teroristickým činům i cizím státům.
Obžaloba tvrdila, že se Fadějev zapojil do bojů „v úmyslu aktivně podpořit separatistické skupiny na východě Ukrajiny, které usilují o odtržení od Ukrajiny a vytvoření samostatného státního útvaru, takzvané Doněcké lidové republiky“. Podle státního zástupce muž do země vycestoval opakovaně, a to od října 2014 do května 2016. Podle obžaloby se muž nechal vyzbrojit a podílel se na různých vojenských úkolech v řadách takzvané Republikánské gardy Doněcké lidové republiky.
Bělorus v minulosti u soudu uvedl, že se přímo do bojů nezapojil, zúčastnil se pomocných aktivit. Ze zbraně, kterou od separatistů dostal, střílel prý jen ve výcvikovém středisku na střelnici. Nevěděl také, že takzvaná Doněcká lidová republika byla vyhlášena v rozporu s ukrajinskou ústavou. Stejně tak se nezajímal o to, kdo činnost gardy financuje.
Konflikt na Ukrajině propukl v roce 2014 po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné ruské anexi Krymu. Boje mezi povstalci a vládě loajálními vojsky propukly na začátku dubna a od té doby si vyžádaly více než 14 tisíc obětí. Česká republika samozvané republiky proruských separatistů neuznává a trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny.