Současná kůrovcová kalamita už je prý nejhorší v historii českých zemí

Současná kůrovcová kalamita je prý vůbec největší v historii českých zemí. Kůrovec letos zřejmě napadne 12 až 15 milionů metrů krychlových dřeva, uvedl na Sněmu lesníků náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Petr Zahradník. Loni poničil kůrovec asi šest milionů kubíků dřeva.

„Situace se permanentně zhoršuje, kromě sucha se projevují i další faktory jako nedostatek (těžařských) kapacit, špatný odbyt dřeva, snížená cena dřeva,“ řekl Zahradník.

Likvidace kalamity podle něj bude trvat řadu let a oproti dřívějším kalamitám bude její zvládnutí v řadě ohledů složitější. Po roce 1989 už prý třeba nelze direktivně nařídit, aby se technika a lidé přesunovali přes celou republiky do míst kůrovcové kalamity.

Pružnou reakci na kůrovcovou kalamitu navíc podle Zahradníka ztěžuje i stávající zákon o zadávání veřejných zakázek či omezené možnosti asanace kůrovcového dřeva chemickými prostředky u drobných vlastníků.

Zahradník navrhuje pro rychlejší zvládnutí kalamity použít takzvanou rajonizaci lesů. Ty oblasti, které už kůrovec zlikvidoval z osmdesáti až devadesáti procent, by se nechaly být a těžařské kapacity by se z nich přemístily do míst, kde je ještě co zachránit. „Nejhorší situace je na severní Moravě, ve Slezsku, zhoršuje se situace na Vysočině a v jihozápadních Čechách,“ dodal náměstek.  

Současná obří kůrovcová kalamita podle Zahradníka začala už v roce 2003 a do konce roku 2017 při ní brouk napadl přes dvacet milionů metrů krychlových dřeva. Kalamitu lze rozdělit na tři etapy. První etapu v letech 2003 až 2004 spustilo abnormální sucho a dlouhé teplé léto v roce 2003. Druhou etapu odstartovaly orkány Kyrill a Emma v letech 2007 a 2008 a nynější etapa začala v roce 2015 po abnormálním suchu.

Lesníci musí zakládat porosty odolnější vůči klimatickým změnám

Podle Jiřího Remeše z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity musí lesníci nové porosty založit tak, aby lépe odolávaly současné klimatické změně. „Musíme vytvářet lesy více odolné s větší pestrostí v druhové skladbě a využívat i nepůvodních druhů dřevin, které vykazují vysoký potenciál adaptace,“ uvedl Remeš. Jako příklad uvedl využití douglasky tisolisté, která se podle něj již vysazuje v Německu či Francii.

Lesníci by však podle předsedy České lesnické společnosti Pavla Draštíka neměli rezignovat ani na vysazování smrku, který dokáže les ochránit před vyschnutím a úhynem lesních ekosystémů. „Potřebujeme důvěru veřejnosti v lesní odborníky, kteří mají zájem předat porosty v co nejlepším stavu. V minulosti se jim například podařilo dát do pořádku imisemi zdevastované lesy v Krušných horách či Krkonoších,“ dodal Draštík.

Odhad škod způsobených na smrkovém dříví se v letošním roce odhaduje na více než 12 miliard korun. Odborníci proto varovali, že hlavně menší vlastníci lesů situaci bez pomoci státu nezvládnou. Kromě kůrovce jim působí újmy také počasí, ve kterém schnou i jiné stromy než jen smrky.

Majitelé obecních a soukromých lesů už proto žádají kompenzace od státu. Dřeva je totiž na trhu přebytek a jeho cena klesá, proti loňsku až o polovinu. Rostou ale naopak náklady na hospodaření v lesích. Vedle kompenzací by měl stát lesníkům pomoct i s vývozem dřeva do vzdálenějších zemí, žádá Sdružení vlastníků obecných a soukromých lesů v ČR.  

Kalamita postihla i hospodaření největšího vlastníka: státního podniku Lesy ČR. Podnik v říjnu oznámil, že letos čeká propad zisku na 600 až 800 milionů korun z loňských 3,7 miliardy korun. Současně Lesy ČR nevyloučily, že by pro své budoucí financování mohly využít úvěr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident pojede na summit NATO, v čele delegace bude premiér, oznámil Babiš

V čele české delegace na summit NATO bude premiér, oznámil po jednání vlády její předseda Andrej Babiš (ANO). Potvrdil zároveň, že na summit byl akreditován i prezident Petr Pavel s delegací, která bude čítat sedm lidí. Hlava státu reagovala, že postoj vlády k účasti prezidenta na summitu je v rozporu s opatřením Ústavního soudu (ÚS). Pro prezidenta Pavla schválil kabinet jeho vlastní let do Ankary. Prezident odmítl návrh premiéra, aby do Ankary neletěl.
02:12Aktualizovánopřed 24 mminutami

Teplotní rekordy v pondělí opět padaly, podívejte se kde

Ve velké části Česka padaly i v pondělí teplotní rekordy pro daný kalendářní den. Novou nejvyšší teplotu pro 29. červen zaznamenali na řadě měřicích stanic Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) už před 11:00. Především jde o místa na Moravě a ve Slezsku, ale týká se to i mnoha lokalit v Čechách. Děje se tak po dosud nejteplejší noci v rámci současné vlny veder, která sužuje nejen tuzemsko, ale i mnoho dalších evropských zemí. V neděli padl v Doksanech absolutní teplotní rekord pro Česko o hodnotě 41,9 stupně Celsia.
11:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
16:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Zážitkové násilí“ je mezi mladistvými na vzestupu, uvádí úřad

Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.
13:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 5 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 5 hhodinami

NKÚ: Policie stále nemá nové vrtulníky, hangár je v havarijním stavu

Letecká služba Policie ČR (PČR) měla už osm let používat minimálně tři nové lehké vrtulníky. Měly sloužit k zajištění nepřetržité pohotovosti a záchranné služby. Měla mít i nejméně dva velkokapacitní vrtulníky schopné přepravit celé speciální policejní nebo hasičské jednotky. Ještě loni v prosinci ale nemělo ministerstvo vnitra tyto vrtulníky k dispozici. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které resort vynaložil na leteckou službu. Peníze na policejní drony vynaložilo vnitro účelně. Ministerstvo v reakci uvedlo, že letecká služba funguje plnohodnotně a že podniká veškerá opatření, aby měla dostatek techniky.
08:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali vypískání politiků na festivalu ve Strážnici

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali reakci návštěvníků folklorního festivalu ve Strážnici na účast ministra kultury Ota Klempíře (Za Motoristy) a ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) i vyjádření samotných politiků. Tématem bylo také rozhodnutí Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře, výstražná stávka veřejnoprávních médií, ukrajinské útoky na cíle na Ruskem okupovaném Krymu nebo teplotní rekordy. Pozvání přijali matematik a sociální inovátor Karel Janeček, šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová, hudebník Ladislav Jakl, diplomat a bývalý ministr Karel Kühnl a novinář z Deníku N Filip Titlbach. Debatou provázela Klára Radilová.
před 11 hhodinami

Evropský pohled