Praha - Česko a USA by mohly smlouvu, která v souvislosti s případným umístěním amerického radaru v Brdech upravuje podmínky působení amerických vojáků v Česku, uzavřít počátkem jara. Aktivity vojáků v době jejich služby na americkém radaru v Brdech by zřejmě plně podléhaly jurisdikci Spojených států, po službě českým zákonům. Po ukončení třídenních rozhovorů zástupců obou států o tom informovalo ministerstvo obrany.
Ačkoli celá smlouva ještě není dokončena a její části se mohou změnit, z informací ministerstva vyplývá, že američtí vojáci budou mít takzvaný specifický statut vyslaných vojsk. V praxi to znamená, že ve službě, ať už na základně, nebo mimo ni, budou vojáci podléhat americkým zákonům, mimo službu pak českému zákonodárství. Na oficiální informace si musí veřejnost podle mluvčího ministerstva obrany Andreje Čírtka počkat „několik týdnů“.
Podle slov ministryně obrany Vlasty Parkanové je další kolo rozhovorů v plánu poslední březnový týden, přičemž jednání mohou být uzavřena do konce tohoto měsíce, ale není vyloučeno, že se protáhnou do začátku dubna. Premiér Mirek Topolánek nevyloučil, že by dohoda mohla být hotova až po dubnovém summitu NATO v Bukurešti.
O čem se jednalo
Resort informoval, že v pořadí již páté kolo rozhovorů o bilaterální smlouvě SOFA se mimo jiné zabývalo daněmi, dopravou či trestní jurisdikcí vojáků. Z jednání vyplynulo, že američtí vojáci budou mít specifický status vyslaných vojsk. V praxi to znamená, že ve službě budou podléhat americkým zákonům jak na základně, tak i mimo ni. České zákony se pak na vojáky budou vztahovat mimo jejich službu.
Další spory ve smlouvě se zřejmě týkají ujednání o ochraně životního prostředí. Čeští vyjednavači chtějí, aby právní aspekty ochrany životního prostředí v okolí zamýšlené radarové základny vycházely z přísnějších norem bez ohledu na to, jestli jsou americké, nebo tuzemské.
Při únorovém kole rozhovorů týmy například řešily, jestli budou mít vozidla USA poznávací značku tuzemskou, nebo americkou.
Ne základnám předala ministrům radar i složenky
Iniciativa Ne základnám a Liga starostů proti radaru předaly ráno před jednáním vlády ministrům symbolický radar. Chtěly tak upozornit na zbytečně drahou kampaň k umístění raketového deštníku, která podle zástupců iniciativy nebyla vůbec informační. Předali proto některým ministrům složenky na téměř 900 tisíc korun. Právě tolik podle nich dluží každý člen vlády za kampaň, která stála již 15 milionů korun.
„Chceme protestovat proti tomu, že vláda neustále jedná o radaru, i když drtivá většina obyvatel si radar nepřeje a drtivá většina žádá referendum,“ zdůvodnil akci mluvčí iniciativy Jan Májíček.
