Zákon o státní službě je účinný dva roky, rok se jede naplno. Mezi deklarovanými cíli zákona bylo dosažení kvalitní, stabilní, efektivní, profesionální a transparentní služby. Podle náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého se největšího posunu dosáhlo ve stabilizaci státní správy. Kvalita je pak podle něj dlouhodobou záležitostí. Postránecký byl hostem pořadu 90' ČT24.
Prostor pro komplexnější hodnocení zákona o státní službě bude, až naběhne i poslední fáze. Postránecký upozorňuje, že účinnost zákona je rozfázována tak, že poslední etapa, kdy například dochází k výběrovým řízením na posty ředitelů a vedoucích odborů, skončí v polovině letošního roku.
„Z deklarovaných cílů se nejvíce postoupilo při stabilizaci státní správy. Po té organizační, personální stránce už nedochází k tak častým změnám, jako tomu bylo před účinností služebního zákona,“ uvedl Postránecký.
Kvalitu označuje za dlouhodobou záležitost. „Nicméně podmínky jsou vytvořeny, tlak na státní úředníky vede k tomu, že musí věnovat více pozornosti plnění svých úkolů,“ řekl náměstek.
Někteří úředníci bez požadovaného vzdělání mohou získat výjimku
Sám zákon ale nezůstává strnulý. Poslanci nyní pustili do dalšího čtení výjimku pro úředníky na nižších pozicích, kteří nemají požadované středoškolské vzdělání. Na jeho doplnění mají dostat pět let. Studovat by ale nemuseli ti státní zaměstnanci, kterým je přes padesát let a jako úředníci působí už víc než dvě dekády. Finální hlasování čeká poslance v únoru.
Šance na schválení je podle předsedy ústavně-právního poslaneckého výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) poměrně vysoká. „Debata ve sněmovně byla věcná, což neplatí o všech zákonech a jsem rád, že se nám povedlo se zabývat návrhy v souladu se zdravým rozumem, a ne formalisticky nebo z politického pohledu,“ prohlásil.
Podle Postráneckého je v pracovním poměru 550 zaměstnanců, kteří zatím nesplňují potřebné podmínky zákona o státní službě. „Jsou soustředěni zejména na územních úřadech státní správy – Česká správa sociální zabezpečení, katastrální úřady nebo finanční úřady,“ upřesnil. Je přitom těžké konkretizovat, kolika by se výjimka týkala. „Faktem je, že většina z nich je ve věku nad padesát let,“ dodal.
„Teď má většina z nich praxi, která čítá skutečně i třicet let a nahrazuje absenci středoškolského vzdělání,“ řekl. „Pokud by byli nekvalitními úředníky, v minulosti by se to ukázalo a na úřadech by nyní nepracovali,“ doplnil.
Podle Tejce současná kvalita vzdělání mnohdy neodpovídá kvalitě v minulosti. „Může se stát, že dnešní vysokoškolák z pofidérní soukromé školy má možná daleko méně znalostí než člověk, který byť nemá maturitu, studoval před dvaceti pěti či třiceti lety,“ vysvětlil.
Řada úředníků by navíc podle Tejce byla nucena absolvovat školu, která vůbec nesouvisí s jejich oborem. „Měli by sice formálně dosažené vzdělání, nicméně čtyři roky by trávili studiem, místo aby se věnovali práci, za kterou jsou placeni,“ uvedl.
„Nepřistoupili jsme na to, aby všichni měli tuto výjimku, ale minimální věk těch, kteří výjimku dostanou, bude padesát let a jejich praxe v oboru musí být nejméně dvacet let. Je to věc, která neublíží ani státní správě ani její kvalitě, a musíme si uvědomit, že dnes při nízké nezaměstnanosti není vždy jednoduché najít kvalifikované zaměstnance,“ prohlásil Tejc.
Zákon o státní službě má zajistit odpolitizování státní správy
Zákon o státní službě nastavuje právní poměry státních zaměstnanců vykonávajících státní službu. Řídí taky jejich tabulkové odměňování. Důležitou funkcí služebního zákona je i odpolitizování státní správy. Nově zvolený politik už nemůže jen tak odvolat úředníka jmenovaného předchozí vládou na základě jiné politické příslušnosti. Zákon má přispět i k vyšší profesionalizaci státní správy.
Nad všemi státními úředníky stojí takzvaný superúředník. Formálně se jedná o náměstka pro státní službu, který je přímo podřízen ministrovi vnitra. Náměstek má zajistit zkvalitnění a stabilizaci státní správy. Vybírá ho vláda a jmenuje premiér. Funkční období superúředníka je šestileté a není možné ho opakovat.
