Praha – Dlouhá zima ji letos udržela na uzdě déle než jindy, už o víkendu by se ale měl postrach mnoha lidí znovu ozvat. Alergií trpí stále více Čechů a podle odborníků není mnoho způsobů, jak situaci řešit – jde o civilizační záležitost. Proměny životního stylu, znečištění vzduchu nebo například možnost ochutnat potraviny z jakékoliv části světa – nejen kvůli tomu stoupá počet lidí s popletenou imunitou. Aktuálně se na tyto nástrahy snaží upozornit Světový týden alergie. Letos se zaměřuje na potraviny.
Některou z alergií trpí skoro čtvrtina obyvatel České republiky. Tento rok ji zatím díky chladnému počasí nemuseli příliš řešit, podle expertů ale posléze udeří s o to větší silou. „My se té nadcházející sezony samozřejmě trošku bojíme, protože to bude všechno najednou, takže se nám spojí sezonní alergici časného jara i léta,“ zmínila alergoložka Barbara Trnková. Už za pár dní se má objevit jeden z nejagresivnějších alergenů: pyl břízy. K lehčím příznakům alergie patří rýma, kýchání a svědění. Závažnější průběh ale může zahrnovat i záněty a dušení. Stav neléčeného alergika se navíc může pořád zhoršovat.
U těžkých alergiků může přijít prudká reakce ohrožující život. Šokové stavy způsobuje nejen bodnutí hmyzem, ale i jídlo. Takoví lidé by o své alergii měli nejenom vědět, ale také u sebe nosit adrenalinovou injekci. Ta ale pomáhá pouze v opravdu akutních případech. V ostatních situacích lékaři mohou pacientům nabídnout řadu léků i speciální vakcínu, která konkrétní alergen postupně oslabuje.
Aktivně se léčících alergiků je podle posledních dostupných údajů z roku 2011 bezmála 900 tisíc. Nejvíce z nich trápí senná rýma a astma, zhruba pětina alergiků se potýká se stálou alergickou rýmou. Nejčastější alergeny jsou pyly stromů rostlin, běžným spouštěčem jsou také plísně, které se ale objevují v průběhu celého roku. V létě i v zimě můžou alergiky potrápit i domácí zvířata, která jsou zdrojem velmi agresivních alergenů. Problémem jsou i roztoči. Alergii ale může vyvolat i užívání některých léků a hlavně potravin.
Alergie na potraviny - nastupující fenomén
Nárůst potravinových alergií za posledních 20 let je důsledek změny jídelníčku. Lidé jedí potraviny, které dřív nejedli. Větší počty alergiků mezi dětmi se vysvětlují tím, že u části dětí přejde potravinová alergie v jinou obtíž, třeba alergickou rýmu či astma. Navíc tělo se u některých dětí dokáže správné reakci na alergeny „naučit“, takže obtíž zcela ustane.
Potravinovou alergií jsou postiženy děti nejvíc v prvních letech života. Nejčastěji u nich reakci vyvolají kravské mléko, vejce, sója, pšeničná mouka a arašídy. Do tří let věku mají šanci, že si tělo s alergeny poradí a alergie se nevyvine. I proto by měly tyto potraviny děti dostávat. U dospělých jsou hlavními alergeny stromové ořechy, arašídy, ryby, sója, sezam, mák a celer. Častá je zkřížená alergie - u pylového alergika mohou obtíž vyvolat například rajčata. Téměř každému člověku s potravinovou alergií jsou zapovězeny i běžné cukrovinky.
K ohrožení života přitom přitom stačí například u arašídů i několik miligramů zakázané složky. Stoprocentně se jim vyhnout není nic jednoduchého. Na anafylaktický šok a kolaps organismu nedávno zemřela dokonce i předsedkyně Evropské společnosti pro alergiky.
