Praha – Zdravotní sestra, kterou policie vyšetřovala kvůli smrti pacientky v rumburské nemocnici, čelí obvinění z vraždy. Hrozí jí 10 až 18 let vězení. Podle ředitele nemocnice Darka Švába není možné říct, zda se jednalo o nedbalost, eutanazii, či úmysl. Dnešní Mladá fronta Dnes s odvoláním na nejmenovaný policejní zdroj ale uvedla, že sestra prováděla eutanazii: ze soucitu dávala vážně nemocným pacientům větší dávky léků, a tak jim pomohla zemřít. Soud rozhodl o umístění ženy do vazby.
Nemocnice v souvislosti s podezřelým úmrtím jedné pacientky podala trestní oznámení na jednu ze zdravotních sester. Sedmdesátiletá pacientka zemřela na začátku června a měla onkologické onemocnění. Její stav byl vážný a v nemocnici byla hospitalizována čtrnáct dnů. Trestní oznámení padlo na sestru, která měla pacientku v péči.
Žena byla okamžitě odvolána ze služby, vedení jí nařídilo dovolenou a zabránilo jí v přístupu do míst pro personál. „Podle toho, co policisté zatím vědí, sestra plnila přání umírajících,“ píše deník. To ale nemocnice nepotvrdila. „Nemocnice není schopná na základě těch informací, které má z vnitřního šetření, říct, zda se jednalo o nedbalost, eutanazii, či úmysl,“ prohlásil Šváb.
Eutanázii musí provést lékař
Přednosta Ústavu etiky lékařské fakulty UK Marek Vácha by byl ale s termínem eutanázie opatrný. „Eutanázie musí být aktivní čin lékaře na aktivní žádost pacienta, navíc tam musí být úmysl zabít. Dvě z těchto podmínek zřejmě nebyly splněny – pravděpodobně tam nebyla aktivní žádost pacientky a nedělal to lékař,“ poznamenal. Podle něj tak v tomto případě mluvíme o zabití pacienta.
Jen tři státy - Nizozemsko, Belgie, Lucembursko - dosud legalizovaly možnost eutanazie, tedy usmrcení člověka na jeho žádost. Eutanazii (z řeckého eu=dobrý a thanatos=smrt) zakazuje mezinárodní Úmluva o lidských právech a biomedicíně. V některých dalších státech platí tzv. asistovaná sebevražda, tedy sebevražda vykonaná s pomocí jiné osoby.
Také v ČR se o povolení eutanazie debatuje roky. V současnosti mohou nemocní pacienti v Česku odmítnout léčbu a rozhodnout se, že nechtějí léky nebo být připojeni na přístroje. Eutanazie jako taková ale povolena není. Návrh zákona, který by to umožňoval, politici naposledy odmítli před šesti lety. Tehdy se proti uzákonění asistované smrti postavil Senát. Navrhovatel Milan Hamerský ale letos chystá zákon znovu předložit. Podle něj by tento typ smrti ročně zvolilo zhruba 1500 Čechů – statisticky podobně jako například v Belgii. Právě tamním vzorem se současný návrh inspiruje.
Detaily případu odmítla nemocnice potvrdit, policejní informace však podle listu nepopřela. Po vnitřním šetření vedení okamžitě rozvázalo se ženou pracovní poměr. „Vzhledem k dalším zjištěným skutečnostem je v současné době dále šetřena možná míra pochybení či zanedbání povinnosti ze strany některého z lékařů,“ řekl ve čtvrtek Šváb.
Kauza vyvolala v nemocnici napětí
V noci z 5. na 6. června, kdy žena zemřela, sloužil na oddělení JIP lékař Petr Vondráček, který podle svých slov případ odhalil. „Jednalo se o látku obsahující draslík, kterou sestra chybně podala přímo do žíly místo kapačky,“ řekl novinářům. Vysoká dávka draslíku způsobila u pacientky, jejíž prognóza zbývajícího života byla podle lékaře v řádech dnů, srdeční arytmii a následně smrt. „Podávanou infuzi jsem okamžitě poslal na rozbor do laboratoře, kde se potvrdila přítomnost draslíku,“ řekl Vondráček s tím, že to pokládal za omyl zdravotní sestry.
K žádnému zanedbání ze strany lékaře podle vedení nemocnice nedošlo, vytýká mu jen, že o události prý neinformoval. Proti tomu se ale Vondráček ohradil, naopak prý na případ upozornil. „To není pravda, hned ráno jsem s celou událostí v souladu s předpisy seznámil hlavní sestru,“ uvedl lékař.
Sestra mohla pomoci ke smrti více lidem, nemocnice to popírá
Policie prověřuje i další úmrtí, která se stala během tří let, co sestra v nemocnici pracovala. Za tu dobu v zařízení zemřelo podezřelým způsobem podle spekulací médií prý osm, možná i jedenáct lidí. Nemocnice nicméně nepotvrdila podezření na víc případů. „Je třeba jednoznačně prověřit a vyloučit, že se nejednalo o recidivu. Z našeho vnitřního šetření nevyplynulo nic, na základě čeho bychom rozšiřovali trestní oznámení,“ poznamenal Šváb.
Žena byla obviněna z vraždy „podle prvního odstavce“ trestního zákoníku. „Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let,“ píše se v této části zákoníku. Policie uvedla, že nemocnice s ní při vyšetřování případu „plně spolupracuje“.
O řediteli nemocnice a místostarostovi Rumburku Švábovi média v posledních měsících informovala v souvislosti s obviněním z útisku, podněcování k trestnému činu a z vydírání. Policie Švába zadržela loni v prosinci a kvůli možnému ovlivňování svědků pak měsíc strávil ve vazbě. Místostarosta Šváb podle kriminalistů při poradě městských policistů pobízel své podřízené k nekalým praktikám při výkonu povolání. Své požadavky prý podpořil zastrašováním. Z vydírání byl obviněn později. Politikovi, bývalému členovi ČSSD, podle dosavadních informací hrozí až osmileté vězení. Termín soudního líčení u Okresního soudu v Děčíně byl stanoven na 7. října.
V Česku by to nebyl první případ, kdy zdravotník zabil vážně nemocné pacienty. Nejznámější je kauza takzvaného heparinového vraha Petra Zelenky, který podáváním léku pacientům zředil krev. Prokazatelně jich podle soudů zavraždil sedm.
