Šest kontroverzních let. Alena Vitásková končí v čele Energetického regulačního úřadu

Nahrávám video

S posledním červencovým dnem končí Alena Vitásková ve funkci předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Vedla ho od srpna 2011. Nahradí ji nově zřízená pětičlenná rada úřadu v čele se současným místopředsedou úřadu Vladimírem Outratou.

Kromě Outraty tvoří novou radu ERÚ expert v teplárenství Vladimír Vlk, konzultant a vědecký pracovník Rostislav Krejcar, expert na obnovitelné zdroje, teplo a kogenerace Jan Pokorný a právník Vratislav Košťál.

Dovolená a pak se uvidí

Po skončení mandátu plánuje odcházející hlava energetického regulátora dovolenou, poté se bude rozhodovat o svém dalším směřování. Sama hodlá dodržet zákonný požadavek, podle kterého nesmí rok pracovat v energetice.

Chce dokončit další dva díly knižní trilogie Solární baroni, jejíž první díl letos vyšel. „V současné době je kniha překládána do ruštiny a angličtiny, protože na těchto trzích je o ni zájem,“ uvedla. „Pokud by mě chtěl někdo stíhat i za literární tvorbu, pak je Severní Korea proti tomu, co se děje u nás, demokratický stát,“ dodala.

Odsouzení na 8,5 roku

Loni v únoru poslal Krajský soud v Brně Vitáskovou na 8,5 roku do vězení s ostrahou za to, že dvě solární elektrárny na Chomutovsku získaly v roce 2010 neoprávněně licenci na provoz. Vitásková, která na úřadu působí od srpna 2011, vinu popírá a kauzu považuje za vykonstruovanou. Rozsudek není pravomocný.

Reportér ČT David Havlík podotýká, že v době, kdy se stalo to, co soud vyhodnotil jako podvod, na úřadu Alena Vitásková opravdu nebyla. „Ale byla v úřadě už v době, kdy její úřad rozhodoval o zamezení vzniku dalších škod, které souvisely s tím, že tyto elektrárny podle nepravomocného rozsudku získaly licence i přesto, že nebyly hotové v roce 2010,“ zdůrazňuje.

Nahrávám video

Alena Vitásková reagovala na rozsudek žalobou na ochranu osobnosti, kterou podala na soudce Aleše Novotného. U Městského soudu v Brně ale neuspěla. Soudce později kritizovala a vyzvala k rezignaci.

  • Alena Vitásková vystudovala Stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně, obor pozemní stavby. Od roku 1974 pracovala na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva; v letech 2001 až 2003 působila ve společnosti Transgas a RWE Transgas ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky; v letech 2004 až 2006 byla
    předsedkyní představenstva Pražské teplárenské.
  • Nástup Vitáskové do čela ERÚ provázely námitky týkající se její profesní minulosti a vazeb na plynárenství. Kritici se obávali možného ohrožení nezávislosti úřadu.
  • ERÚ se pod vedením Vitáskové pustil do rozsáhlých kontrol především v oblasti solární energetiky. Velké rozšíření solárních elektráren v letech 2009 a 2010 vedlo k razantnímu zvýšení celkové částky na podporu obnovitelných zdrojů.
  • V minulosti měla Vitásková kvůli kauzám spojeným s obnovitelnými zdroji policejní ochranu. Počátkem dubna 2013 se prý její služební auto někdo snažil vytlačit z dálnice, v září téhož roku se neznámý pachatel údajně pokusil poškodit výtah pro auta v domě, kde Vitásková bydlí.
  • Počátkem března 2014 policie údajně zajistila e-maily dokazující, že Vitásková má stále vliv na chod svých dřívějších firem, jež musela před nástupem do čela ERÚ prodat. Společnosti SMP - Služby a Gazoprojekt Czech Vitásková prodala svému bývalému manželovi Vilému Vitáskovi a své snaše. Vitásková tvrzení o střetu zájmů odmítla.
  • Počátkem roku 2013 podala Vitásková trestní oznámení na předchozí vedení ERÚ. Jeho členové podle ní zneužili své pravomoci a nastavili neúměrně vysokou provozní podporu pro solární elektrárny. Protikorupční policie případ po několika měsících odložila. Kriminalisté dospěli k závěru, že „v dané věci nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu“. Rozhodnutí potvrdilo v listopadu 2013 i Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, kde si Vitásková na rozhodnutí policie stěžovala.
  • V září 2013 byla Vitásková spolu s dalšími devíti osobami obžalována z podvodu. Kauza se týká dvou solárních elektráren na Chomutovsku, které získaly licenci v poslední den roku 2010, což jim na poslední chvíli zajistilo vyšší výkupní ceny vyrobené elektřiny. Vitásková podle žalobce zmařila obnovu řízení o odebrání licencí, ačkoliv existovaly pochybnosti o způsobu, jakým tyto elektrárny licence získaly. 
  • Druhou trestní kauzou, ve které Vitásková figuruje, je případ problematického jmenování Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ. V létě 2015 policie Vitáskovou kvůli angažmá někdejší nejvyšší státní zástupkyně obvinila ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Vitásková i v této kauze pochybení odmítá.
  • Vitásková byla v posledních letech ve sporu s vládou a ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem (ČSSD). Její úřad totiž odmítal vyplatit podporu pro obnovitelné zdroje energie, výplatu podmiňoval souhlasem Evropské komise.

Solární elektrárny bratrů Zemkových Saša-Sun a Zdeněk-Sun dostaly od Energetického regulačního úřadu licenci v roce 2010. Elektrárny nebyly v té době dokončené. Jejich majitelům ale rychlé udělení licencí zaručilo vyšší cenu za megawatthodinu elektrické energie dodané do veřejné sítě.

Do konce roku 2010 měli garantovanou cenu 12 150 korun za megawatthodinu, od ledna 2011 se výkupní podmínky změnily. Cena za megawatthodinu se snížila na 5500 korun. Obě částky jsou garantované na 20 let. Podnikatelé proto spěchali, aby dostali licenci pro provoz solárních elektráren ještě do konce roku 2010.

Vesecká místopředsedkyní ERÚ. A opět žaloba

Na Vitáskovou se snesla ještě jedna obžaloba, a to kvůli podezření ze zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Důvodem je jmenování bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ. Vitásková se domnívá, že obžaloba je neoprávněná. 

Veseckou jmenovala do nově vytvořené funkce v roce 2014. Podle žalobce Vesecká neměla odpovídající nejméně sedmiletou praxi v oboru, což bylo v rozporu s energetickým zákonem. Státu podle obžaloby vznikla vyplácením platu Vesecké škoda přes milion korun.

Politiku vzdává

Po svém neúspěchu v senátních volbách loni na podzim, kdy kandidovala za Úsvit - národní koalici ve volebním obvodu Ostrava-město, se rozhodla v budoucnu už neusilovat o jakoukoli politickou funkci. „Lidé mě v politice nechtějí, takto se rozhodli, a já to znovu zkoušet nebudu,“ avizovala, kudy se ubírat nemíní.

Po vyhroceném vedení úřadu přijde klid, odhadují odborníci

Podle odborníků oslovených Českou tiskovou kanceláří (ČTK) vedla Alena Vitásková úřad vyhroceně a aktivisticky, což s jejím odchodem utichne. S novou pětičlennou radou ERÚ, která začne fungovat od srpna, se podle nich situace zklidní.

Úřad by měl vystupovat jako srozumitelný, předvídatelný a přitom důsledný regulátor. A musí se - stejně jako my všichni ostatní - kreativně chystat na dobu, kdy energetika kvůli novým technologiím bude vypadat úplně jinak než v minulém půlstoletí. Paní předsedkyni se obojí moc nedařilo.
Vojtěch Kotecký
analytik centra Glopolis

Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost by nové vícečlenné vedení mělo prospět odborné stránce vedení úřadu. „Výhodou je i pravidelná obměna členů rady, takže lze reagovat na potřeby dynamicky se měnící energetiky,“ podotkl. Nová rada ERÚ by podle něj mohla přispět mimo jiné ke stabilizaci sektoru obnovitelných zdrojů.

„Změnu ve vedení ERÚ jednoznačně vítáme,“ dodal předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý.
10:03Aktualizovánopřed 10 mminutami

Antimonopolní úřad potvrdil vysoké pokuty za kartel stravenkových firem

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna potvrdil pokuty v celkové výši 280 milionů korun za kartelovou dohodu stravenkových firem Edenred, Pluxee (dříve Sodexo) a Up. Pokuty jsou tedy pravomocné, firmy je musí zaplatit. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Vyjádření firem zatím není známé.
před 28 mminutami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 1 hhodinou

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 3 hhodinami

O prázdninách přibývá vážných nehod cyklistů. Rizikem je alkohol i jízda bez přilby

O prázdninách přibývá vážných nehod a zranění cyklistů. Nejméně pět jich od začátku prázdnin na českých silnicích zahynulo. Rizikem na jejich straně je nepozornost, přeceňování vlastních schopností nebo chybějící bezpečnostní výbava. Problémem je také alkohol – i jeho malé množství může za řídítky výrazně zhoršit odhad i reakce. Podle statistik zaviní cyklisté dvě ze tří nehod, kterých se účastní. Pokud jde jen o jejich střety s motorovými vozidly, tak tam je častěji zavinění na straně řidiče.
před 3 hhodinami

VideoV Česku je nedostatek krytů. Alternativou mohou být garáže i sklepy

V Česku je nedostatek bezpečnostních krytů. Aktuálně jich hasiči evidují jen přes patnáct set. V případě ohoržení by jejich kapacita vystačila jen pro zlomek obyvatel. Praha proto začne vyhledávat vhodné prostory pro takzvané improvizované úkryty, tedy bezpečná místa, kde by lidé přečkali jen nezbytně nutnou dobu. Typově jde například o podzemní chodby, sklepy, nebo podzemní parkoviště. S vytipováním budou pomáhat hasiči i univerzity. Zároveň ale vznikají i nové kryty, které staví soukromé firmy.
před 4 hhodinami

Obstrukce nejsou v dějinách tuzemských parlamentů nic nového

Pomalu se blíží opět schůze sněmovny, 25. srpna by měla projednat prezidentem vetovaný zákon, který mění rozpočtová pravidla. Už teď někteří poslanci počítají s dlouhou debatou a koalice mluví o opozičních obstrukcích. Ještě před rokem byli v opačných rolích. Jak ukázal sněmovní archiv, za první republiky byly spory politiků mnohem bouřlivější.
před 5 hhodinami

Ministry čeká první jednání po vládním volnu, zabývat se budou suchem

Ministři se v pondělí sejdou na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývat se budou mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO).
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.