Soud poslal šéfku ERÚ za podíl na podvodném udělení licencí na 8,5 roku do vězení

3 minuty
Události: Nepravomocný trest pro Alenu Vitáskovou
Zdroj: ČT24

Za podíl na podvodu s udělováním licencí solárním elektrárnám poslal brněnský krajský soud šéfku Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou do vězení na 8,5 roku. Ignorovala prý důkazy ve spisu svědčící proti elektrárnám. Vitásková svou vinu od začátku odmítá, proti rozhodnutí se odvolá. Soudce vynesl rozsudek ve stejné kauze nad dalšími osmi lidmi, rozhodnutí je nepravomocné. Případem se nyní bude zabývat Vrchní soud v Olomouci.

„Proti dnešnímu rozhodnutí Krajského soudu v Brně podám odvolání, cítím se naprosto nevinna, mimo jiné proto, že celý případ se stal osm měsíců předtím, než jsem na Energetický regulační úřad nastoupila. Jak jsem již mnohokrát sdělila, využiji všechny prostředky, abych se očistila. V žádném případě nehodlám rezignovat, budu dál bojovat,“ uvedla předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.  

Mluvčí ERÚ Jiří Chvojka uvedl, že celá věc je stále u správních soudů. Jak to bylo s licencí a s celým správním postupem, měly podle něj nejdříve rozhodnout správní soudy. „Kdyby správní soud konstatoval, že úřad pochybil, tak by se tam ta vina mohla hledat,“ uvedl mluvčí. 

Paní předsedkyně by měla odsedět osm a půl roku za to, že si nepřečetla nějaký e-mail. Mně to přijde úplně absurdní a každý, kdo ji alespoň trochu zná a viděl, co všechno za posledních pět let ve funkci udělala, si musí myslet, že je to úplný blázinec.
Jiří Chvojka
mluvčí ERÚ

Podle soudu spolu s dalšími obžalovanými pomohla dvěma elektrárnám získat neoprávněně licence na provoz. Ty jim úřad udělil v roce 2010, kdy jejich majitelé získali na poslední chvíli výhodnější výkupní cenu za elektrickou energii ze solárů dodanou do veřejné sítě. Vitásková se pak podle soudu podílela na tom, aby mohly zůstat v provozu.

14 minut
Solární kauza šéfky ERÚ
Zdroj: ČT24

Státní zástupce ji viní ze zastavení přezkumného řízení a zastavení možnosti ERÚ pochybně udělené licence odejmout. Dokládal to e-mailovou komunikací s její podřízenou Michaelou Schneiderovou, ředitelkou odboru licencí. „Asi devět dní předtím, než podala rozhodnutí, kterým zastavila řízení, poslala koncept Vitáskové ke schválení na soukromou mailovou adresu,“ vysvětlil státní zástupce Radek Mezlík. Opíral se také o pochybné revizní zprávy o stavu elektráren. „Jsem s výší trestů spokojen, ale důležitější je pro mě výrok o vině,“ okomentoval rozhodnutí soudu Mezlík. 

Žaloba se týká dvou solárních elektráren na Chomutovsku, které patří synům podnikatele a miliardáře Zdeňka Zemka Saša-sun a Zdeněk-sun. Licenci na jejich provoz získali podle soudu předčasně, ve chvíli, kdy elektrárny ještě nebyly dokončené. Bratry Zemkovy poslal soud za mříže na 7,5 roku. „Jsem nevinný, nesouhlasím s žádným trestem,“ reagoval po rozsudku jeden z bratrů Zdeněk Zemek mladší.

Dalším sedmi obžalovaným uložil soud tresty odnětí svobody v délce 5,5 až deset let a také milionové pokuty. Většina z nich se odvolala na místě, zbytek si nechal lhůtu na rozmyšlenou. Případ se proto posouvá k olomouckému vrchnímu soudu. Původně bylo v kauze deset obžalovaných. Jedna z nich byla zproštěna obžaloby, další je projednáván samostatně kvůli zdravotním důvodům.

Šéfka ERÚ k soudu nedorazila. Od začátku procesu trvala na své nevině. Podle ní je celá záležitost vykonstruovaná s cílem ji poškodit a připravit ji o místo předsedkyně úřadu. „Neudělala jsem jedinou věc, která by mohla být jen v náznaku v rozporu se zákonem,“ řekla po své závěrečné řeči loni v prosinci. Upozornila také, že v době, kdy vydávání licencí proběhlo, ještě nebyla v úřadě.

Rozsudek je zatím nepravomocný. Pokud ale bude Vitásková odsouzena pravomocně, skončí v čele Energetického regulačního úřadu. Podle energetického zákona totiž pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin přestane splňovat podmínky, které tento zákon stanoví pro předsedu ERÚ. 

Kvůli přivření očí až dvoumiliardová škoda

Její obžalobu navrhla v srpnu 2014 protikorupční policie. Podle obžaloby kvůli pochybnému udělení licencí může státu vzniknout škoda okolo dvou miliard korun – to je celková výše dotace, kterou mohou dané elektrárny pobírat po dobu dvaceti let. Dosud podle policie vznikla státu škoda 300 milionů korun.

Elektrárny získaly licenci na sklonku roku 2010, a podle tehdy platných pravidel tak mají výkupní cenu energie 12 150 korun za megawatthodinu (MWh), kdyby přitom licenci získaly o den později, už by byla cena 5,5 tisíce korun za MWh. Podněty na pochybné udělování licencí podal sám na sebe Energetický regulační úřad. Nejvyšší státní zástupce už podal na soud proti ERÚ 22 žalob.

Obě elektrárny mají stále licence z 31. prosince 2010. Pokud by byla pravda, že paní Vitásková bojuje proti solárním baronům, tak se ptám, jak je možné, že šest let po obdržení licencí, které soud pravomocně označil za podvodné, jsou tyto stále v platnosti.
David Havlík
reportér ČT

Šéfka ERÚ čelí dalšímu obvinění

Vitásková je obviněná ještě v další kauze. Ta se týká jmenování Renaty Vesecké místopředsedkyní úřadu. Chvíli po jejím jmenování ERÚ uvedl, že splňuje všechny podmínky, které má podle energetického zákona. V něm stojí, že místopředseda musí mít nejméně sedm let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň tři roky v řídicí nebo vedoucí funkci. Vesecká byla před nástupem do úřadu advokátkou a předtím nejvyšší státní zástupkyní.

Podle policistů se tak Vitásková jmenováním dopustila zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Policie vyčíslila škodu na víc než milion korun. Vesecká už v místopředsednické funkci není.  Podle Vitáskové je obžaloba neoprávněná a nedůvodná a obrátila se i na Ústavní soud. Ten nyní její stížnost zamítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
Právě teď

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 5 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 35 mminutami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 3 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 10 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 10 hhodinami
Načítání...