Předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou, které prvoinstanční soud vyměřil trest 8,5 roku nepodmíněně v kauze kolem licencí pro dvě solární elektrárny u Chomutova, provázely námitky týkající se její profesní minulosti již při nástupu do čela ERÚ.
Právě kvůli její profesní minulosti a vazbě na plynárenství provázely nástup Vitáskové do čela ERÚ námitky - kritici se obávali ohrožení nezávislosti úřadu, když Vitáskovou do funkce jmenovala vláda Petra Nečase (ODS).
Po ukončených studiích na Stavební fakultě Vysokého učení technického v Brně působila totiž od roku 1974 na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva. Dále v letech 2001 až 2003 ve společnosti Transgas a RWE Transgas ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky a v letech 2004 až 2006 byla předsedkyní představenstva Pražské teplárenské.
Ve svém oficiálním životopise, který často přebírají i média, Vitásková píše, že v roce 2002 získala titul Manažerka roku. Tou ale byla v tomto roce vyhlášena Ludmila Koutská. Vitásková v roce 2002 získala jiné ocenění - společně s dalšími 13 ženami dostala od společnosti Comenius čestný titul Lady Pro.
Vitáskovou se prý snažili vytlačit z dálnice
ERÚ se pod vedením Vitáskové pustil do kontrol solární energetiky. Boom elektráren v letech 2009 a 2010 totiž vedl k razantnímu zvýšení sumy na podporu obnovitelných zdrojů. Počátkem roku 2013 podala Vitásková trestní oznámení na předchozí vedení úřadu, jeho členové podle ní zneužili pravomoci a nastavili neúměrně vysokou podporu pro solární elektrárny. Případ byl ale odložen.
V současnosti je šéfka ERÚ aktérkou dvou trestních kauz. Kromě případu dvou solárních elektráren v Chomutově, ve kterém jí v pondělí prvoinstanční soud vyměřil trest 8,5 roku nepodmíněně, je ještě problematické jmenování Renáty Vesecké místopředsedkyní ERÚ.
Loni v létě policie Vitáskovou kvůli angažmá někdejší nejvyšší státní zástupkyně obvinila pro zneužití pravomoci úřední osoby a navíc z porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Vitásková měla dříve kvůli kauzám spojeným s obnovitelnými zdroji policejní ochranu. V dubnu 2013 se prý její auto někdo snažil vytlačit z dálnice, v září téhož roku se neznámý pachatel údajně pokusil poškodit výtah pro auta v domě, kde bydlí.
Vitásková je ve sporu i s MPO - nevypsala podporu pro obnovitelné zdroje elektřiny
Na podzim loňského roku se navíc Vitáskovou vedený úřad dostal do sporu s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem (ČSSD) i částí odborné veřejnosti kvůli váhání s vypsáním podpory pro obnovitelné zdroje elektřiny. Peníze neměly dostat zdroje, které dosud neschválila Evropská komise, ERÚ tvrdil, že by vypsáním podpory překročil zákon.
Cenové rozhodnutí až těsně před koncem roku podepsal během její dlouhodobě plánované dovolené zástupce Vitáskové Jan Nehoda, a to poté, co vláda schválila zvláštní nařízení o podpoře elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Vitásková Nehodu po návratu z dovolené odvolala.
V posledních týdnech se řeší i budoucnost Vitáskové v čele ERÚ, jí vedený úřad se nemůže shodnout s vládou na tom, zda má předsedkyně spadat pod zákon o státní službě, či nikoli. Proti sobě totiž stojí ustanovení této normy a energetického zákona. Pokud by Vitásková pod služební zákon přešla, nesměla by kvůli trestním stíháním funkci v čele ERÚ vykonávat.
Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký tvrdí, že kabinet ji může postavit mimo službu, aniž složí služební slib. Předsedkyně to odmítá a má za to, že podléhá energetickému zákonu, podle kterého ji může odvolat pouze prezident.
Týdeník Respekt zároveň v roce 2001 informoval o údajné spolupráci Vitáskové s komunistickou Státní bezpečností. Vitásková vydavatele Respektu žalovala o deset milionů korun. V roce 2007 vysoudila sto tisíc korun.
