Vitáskovou provázely pochyby už při nástupu do čela ERÚ

Předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou, které prvoinstanční soud vyměřil trest 8,5 roku nepodmíněně v kauze kolem licencí pro dvě solární elektrárny u Chomutova, provázely námitky týkající se její profesní minulosti již při nástupu do čela ERÚ.

Právě kvůli její profesní minulosti a vazbě na plynárenství provázely nástup Vitáskové do čela ERÚ námitky - kritici se obávali ohrožení nezávislosti úřadu, když Vitáskovou do funkce jmenovala vláda Petra Nečase (ODS).

Po ukončených studiích na Stavební fakultě Vysokého učení technického v Brně působila totiž od roku 1974  na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva. Dále v letech 2001 až 2003 ve společnosti Transgas a RWE Transgas ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky a  v  letech 2004 až 2006 byla předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. 

Ve svém oficiálním životopise, který často přebírají i média, Vitásková píše, že v roce 2002 získala titul Manažerka roku. Tou ale byla v tomto roce vyhlášena Ludmila Koutská. Vitásková v roce 2002 získala jiné ocenění - společně s dalšími 13 ženami dostala od společnosti Comenius čestný titul Lady Pro. 

Vitáskovou se prý snažili vytlačit z dálnice

ERÚ se pod vedením Vitáskové pustil do kontrol solární energetiky. Boom elektráren v letech 2009 a 2010 totiž vedl k razantnímu zvýšení sumy na podporu obnovitelných zdrojů. Počátkem roku 2013 podala Vitásková trestní oznámení na předchozí vedení úřadu, jeho členové podle ní zneužili pravomoci a nastavili neúměrně vysokou podporu pro solární elektrárny. Případ byl ale odložen.

V současnosti je šéfka ERÚ aktérkou dvou trestních kauz. Kromě případu dvou solárních elektráren v Chomutově, ve kterém jí v pondělí prvoinstanční soud vyměřil trest 8,5 roku nepodmíněně, je ještě problematické jmenování Renáty Vesecké místopředsedkyní ERÚ. 

Loni v létě policie Vitáskovou kvůli angažmá někdejší nejvyšší státní zástupkyně obvinila pro zneužití pravomoci úřední osoby a navíc z porušení povinnosti při správě cizího majetku. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Vitásková měla dříve kvůli kauzám spojeným s obnovitelnými zdroji policejní ochranu. V dubnu 2013 se prý její auto někdo snažil vytlačit z dálnice, v září téhož roku se neznámý pachatel údajně pokusil poškodit výtah pro auta v domě, kde bydlí. 

Vitásková je ve sporu i s MPO - nevypsala podporu pro obnovitelné zdroje elektřiny

Na podzim loňského roku se navíc Vitáskovou vedený úřad dostal do sporu s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem (ČSSD) i částí odborné veřejnosti kvůli váhání s vypsáním podpory pro obnovitelné zdroje elektřiny. Peníze neměly dostat zdroje, které dosud neschválila Evropská komise, ERÚ tvrdil, že by vypsáním podpory překročil zákon.

Cenové rozhodnutí až těsně před koncem roku podepsal během její dlouhodobě plánované dovolené zástupce Vitáskové Jan Nehoda, a to poté, co vláda schválila zvláštní nařízení o podpoře elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Vitásková Nehodu po návratu z dovolené odvolala.

obrázek
Zdroj: ČT24

V posledních týdnech se řeší i budoucnost Vitáskové v čele ERÚ, jí vedený úřad se nemůže shodnout s vládou na tom, zda má předsedkyně spadat pod zákon o státní službě, či nikoli. Proti sobě totiž stojí ustanovení této normy a energetického zákona. Pokud by Vitásková pod služební zákon přešla, nesměla by kvůli trestním stíháním funkci v čele ERÚ vykonávat.

Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký tvrdí, že kabinet ji může postavit mimo službu, aniž složí služební slib. Předsedkyně to odmítá a má za to, že podléhá energetickému zákonu, podle kterého ji může odvolat pouze prezident.

Týdeník Respekt zároveň v roce 2001 informoval o údajné spolupráci Vitáskové s komunistickou Státní bezpečností. Vitásková vydavatele Respektu žalovala o deset milionů korun. V roce 2007 vysoudila sto tisíc korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
13:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
před 10 hhodinami

GTA VI za první den dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů

Videohra GTA VI během prvního dne po uvedení do prodeje dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů (zhruba 85,5 miliardy korun). Uvedlo to studio Rockstar Games, které za hrou stojí. Číslo vychází z odhadů společnosti ke konci čtvrtka, kdy hra po třinácti letech vývoje vyšla.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Soud v USA schválil dohodu Bayeru o urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup

Americký soud schválil dohodu, podle které německý agrochemický gigant Bayer zaplatí během dvou desetiletí až 7,25 miliardy dolarů (zhruba 161 miliard korun) za urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup. Ty tvrdí, že přípravek způsobuje rakovinu krve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
00:27Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump chce udržet datová centra v USA, firmám hrozí obřími daněmi

Spojené státy nedovolí americkým firmám stavět datová centra v zahraničí, prohlásil v pátek americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Pohrozil jim pro takový případ vysokými daněmi. Není však jasné, jak by prezident takový krok provedl.
před 21 hhodinami

Británie a EU v den společného summitu oznámily dohodu o mobilitě mladých lidí

Británie a Evropská unie oznámily v den společného summitu dohodu na prohloubení spolupráce v oblasti obchodu či emisních povolenek. Obě strany se dohodly také na harmonogramu zavádění programu mobility mladých lidí. Británie a Evropská unie chtějí po letech sporů a odcizení obnovit vzájemné vztahy a budovat ambiciózní a dynamické partnerství. Burnham páteční schůzku označil za historický okamžik. „Je to dobrý den pro Británii i pro Evropu. Dohoda, které jsme dosáhli, je výhodná pro obě strany,“ míní.
včeraAktualizovánovčera v 15:44‌‌

Trump v září kupoval akcie firem, které v té době získaly významné federální zakázky

Investiční účty amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nakoupily akcie společností Nvidia, Palantir či SpaceX. K nákupům došlo podle webu CNBC v době, kdy společnosti získaly významné federální zakázky a jejich představitelé se setkali s prezidentem, vyplývá podle serveru z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se také uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters. Bílý dům nicméně tvrdí, že Trump nemá ve správě svých investic žádnou roli.
19. 11. 2026Aktualizovánovčera v 09:14‌‌

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
včera v 07:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.