Do čela ERÚ zvolena Vitásková, exředitelka Transgasu

Praha – Vláda dnes zvolila čtyřiapadesátiletou Alenu Vitáskovou novou předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ve funkci nahradí Josefa Fiřta, kterému skončilo funkční období na začátku července. Vitásková byla dříve mimo jiné generální ředitelkou společnosti RWE Transgas a předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Někteří zástupci energetického sektoru se obávají, že kvůli její profesní minulosti a vazbám na plynárenství bude ohrožena nezávislost ERÚ.

ERÚ na základě novely energetického zákona letos přebírá řadu kompetencí od Státní energetické koncepce (SEI). Úřad, který čítá kolem stovky zaměstnanců, se proto letos rozšíří o dalších zhruba 75 pracovníků a nová předsedkyně ERÚ se bude muset vyrovnat s mnohem širší agendou než dosud. Funkční období Vitáskové bude podle současného zákona trvat pět let. Nový zákon, který brzy vstoupí v platnost, stanoví mandát na šest let. Podle nového zákona bude příštího předsedu místo vlády jmenovat prezident. 

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu:

„Odborné zkušenosti Aleny Vitáskové a její prokazatelné manažerské schopnosti jsou zárukou pro kontinuitu a další rozvoj ERÚ i v následujícím období.“  

Vitásková pracovala v plynárenství od roku 1974. V letech 2001 až 2003 byla předsedkyní představenstva a generální ředitelkou společnosti Transgas, kterou dnes ovládá německá skupina RWE. Na to poukazuje například Hnutí Duha. Podle něj by ERÚ měl šéfovat
nezávislý expert, nikoli člověk spojený s některou z velkých energetických firem. „Předsedu ERÚ neměly vybírat politické 'handly' s mocnými firmami, ale konkurz,“ uvedl v tiskové zprávě energetický odborník Hnutí Duha Martin Sedlák.

Od roku 2004 do roku 2007 byla Vitásková předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Pracovala také pro ruský Gazprom. Od roku 2003 je členkou dozorčí rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových. 

Fiřt v čele ERÚ působil od roku 2004. Někteří politici loni ERÚ kritizovali, že úřad nezvládl rozmach fotovoltaických elektráren a včas před ním nevaroval. Fiřt to však odmítá a trvá na tom, že regulátor na problém se solárními zdroji a jejich dotacemi dlouho upozorňoval, neměl však oporu v legislativě, aby situaci změnil. 

Kvůli prudkému rozvoji solárních elektráren loni hrozilo výrazné zdražení elektřiny a vláda společně s ERÚ a dalšími orgány musela zavést opatření, která růst cen omezila. ERÚ od roku 2001 hlídá zájmy spotřebitelů či stabilitu cen energií. S ministerstvem průmyslu a státní energetickou inspekcí zároveň řídí energetickou politiku státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
13:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
před 10 hhodinami

GTA VI za první den dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů

Videohra GTA VI během prvního dne po uvedení do prodeje dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů (zhruba 85,5 miliardy korun). Uvedlo to studio Rockstar Games, které za hrou stojí. Číslo vychází z odhadů společnosti ke konci čtvrtka, kdy hra po třinácti letech vývoje vyšla.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Soud v USA schválil dohodu Bayeru o urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup

Americký soud schválil dohodu, podle které německý agrochemický gigant Bayer zaplatí během dvou desetiletí až 7,25 miliardy dolarů (zhruba 161 miliard korun) za urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup. Ty tvrdí, že přípravek způsobuje rakovinu krve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
00:27Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump chce udržet datová centra v USA, firmám hrozí obřími daněmi

Spojené státy nedovolí americkým firmám stavět datová centra v zahraničí, prohlásil v pátek americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Pohrozil jim pro takový případ vysokými daněmi. Není však jasné, jak by prezident takový krok provedl.
před 21 hhodinami

Británie a EU v den společného summitu oznámily dohodu o mobilitě mladých lidí

Británie a Evropská unie oznámily v den společného summitu dohodu na prohloubení spolupráce v oblasti obchodu či emisních povolenek. Obě strany se dohodly také na harmonogramu zavádění programu mobility mladých lidí. Británie a Evropská unie chtějí po letech sporů a odcizení obnovit vzájemné vztahy a budovat ambiciózní a dynamické partnerství. Burnham páteční schůzku označil za historický okamžik. „Je to dobrý den pro Británii i pro Evropu. Dohoda, které jsme dosáhli, je výhodná pro obě strany,“ míní.
včeraAktualizovánovčera v 15:44‌‌

Trump v září kupoval akcie firem, které v té době získaly významné federální zakázky

Investiční účty amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nakoupily akcie společností Nvidia, Palantir či SpaceX. K nákupům došlo podle webu CNBC v době, kdy společnosti získaly významné federální zakázky a jejich představitelé se setkali s prezidentem, vyplývá podle serveru z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se také uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters. Bílý dům nicméně tvrdí, že Trump nemá ve správě svých investic žádnou roli.
19. 11. 2026Aktualizovánovčera v 09:14‌‌

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
včera v 07:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.