Podvody se soláry v Chomutově? Vitásková označila obžalobu za vykonstruovanou

Obžalobu v kauze údajných podvodů se solárními elektrárnami označila šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková za vykonstruovanou a nepodloženou. Svou vinu popřela při závěrečné řeči u brněnského krajského soudu. V případu údajných podvodů je na lavici obžalovaných spolu s dalšími devíti lidmi.

„Obnovitelné zdroje byly zneužity pro tunelování státního rozpočtu, veřejných financí. V době, kdy tyto návrhy vznikaly, já jsem v úřadě nebyla. Já nejsem účastníkem tohoto procesu a já jsem jediná před soudem. Jsem zcela nevinná. Je to vykonstruované, jen aby mě poškodil. Neudělala jsem jedinou věc, která by mohla být jen v náznaku v rozporu se zákonem,“ uvedla po své závěrečné řeči Vitásková.

Pokud ji soud uzná vinnou, hrozí jí devítileté vězení. Tak vysoký trest zvolil státní zástupce proto, že podle něj mohla svým jednáním způsobit škody ve výši několika miliard korun. Ostatním obžalovaným pak navrhl tresty v rozmezí tří až deseti let odnětí svobody. „Je to o rok více, než navrhoval před začátkem dokazování," okomentovala navrhovaný trest.

Případ souvisí s vydáváním licencí fotovoltaickým elektrárnám na sklonku roku 2010. Řada z nich teprve vznikala a snažily se rychle získat licenci. Tu jim mohl poskytnout právě ERÚ. Solární elektrárny, které se připojily do sítě před 1. lednem 2011, měly totiž od státu nárok na výhodnější výkupní cenu za energii dodanou do veřejné sítě.

Od nového roku měly vysoké dotace klesnout na polovinu. Licence jim úřad na poslední chvíli vydal, přestože podle některých zpráv a žalobců nebyly dané elektrárny ještě zcela dokončené. Příkladem takových elektráren jsou na Chomutovsku Saša-sun a Zdeněk-sun.

Nutno dodat, že Alena Vitásková nastoupila do úřadu až o půl roku později. Státním zástupcem je ale viněna z toho, že zasahovala do přezkoumání udílení těchto licencí. Podle něj to dokládá e-mailová komunikace s její podřízenou.
Michal Cagala
redaktor ČT

Obžalovat šéfku ERÚ navrhla loni v srpnu protikorupční policie. Spolu s dalšími devíti lidmi se podle ní podílela na solárním podvodu na Chomutovsku. Podle policistů Vitásková „přivřela oči“ nad vydáním podezřelých licencí zmíněným  elektrárnám, které patří synům podnikatele Zdeňka Zemka.

Vitásková u soudu zdůraznila, že na ERÚ nastoupila až v srpnu 2011 a nemohla tedy udílení licencí ovlivnit. „Trvám na své nevině. Solární elektřina byla zneužita k tunelování České republiky,“ uvedla Vitásková s tím, že kauza má za cíl ji dostat pryč z postu předsedkyně úřadu.

Krajský soud vyčlenil vzhledem k velkému počtu obžalovaných pro závěrečné řeči tři dny. Podle soudce Aleše Novotného rozsudek v kauze pravděpodobně padne až příští rok v lednu. 

Podněty na pochybné udělování licencí podal sám na sebe Energetický regulační úřad. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman už loni uvedl, že případy, kde existovala možnost, že došlo přímo k trestnému činu, už prověřují vyšetřovatelé. Zeman podal na soud proti ERÚ 22 žalob.

Obviněna je i kvůli jmenování Renaty Vesecké

Vitásková si vysloužila kritiku i za další kroky v čele Energetického regulačního úřadu. Jedním z nich bylo jmenování Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ. Za to už ji stíhá protikorupční policie. Podle ní byla Vesecká do úřadu jmenovaná v rozporu s energetickým zákonem. Obvinění v případu padlo letos v srpnu.

Dalším kontroverzním krokem Vitáskové bylo nedávné oznámení, že nevypíše pro příští rok podporu právě obnovitelným zdrojům. I kvůli tomu požádal ministr průmyslu Jan Mládek o její odvolání prezidentem. Miloš Zeman to ale odmítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Plaga chce navýšit průměrný plat učitelů na 75 tisíc korun do konce volebního období

Ministr školství Robert Plaga chce v roce 2027 směřovat k tomu, aby měli učitelé na konci volebního období průměrný plat 75 tisíc korun a nástupní 50 tisíc. Řekl to v Nedělní debatě České televize v diskusi ohledně naplňování zákona, který stanovuje závazek 130 procent průměrné mzdy pro pedagogy. Podle ekonoma Daniela Münicha trpí české školství dlouhodobým nedostatkem financí z veřejných i soukromých prostředků.
před 2 hhodinami

Zákon o střetu zájmů chceme jen narovnat, tvrdí Schillerová. Jasně se týká Babiše, varuje opozice

Novela o střetu zájmů, kterou tento týden předložili koaliční poslanci, nevznikla kvůli předsedovi vlády Andreji Babišovi, řekla v Nedělní debatě ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO). Tvrdí, že jejím cílem je jen narovnat tuto údajně nejtvrdší legislativu v Evropě. Podle expremiéra Petra Fialy (ODS) se ale Babiše jasně týká. Kdyby svůj střet zájmů vyřešil, Evropská komise by neposílala dopis, sdělil. Předseda STAN Vít Rakušan upozornil, že se zákon bude vymáhat i zpětně. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se domnívá, že proti Babišovi se vede politický boj.
před 4 hhodinami

ODS a STAN se v modelu Kantaru vyrovnaly. ANO se drží na špici

Hnutí ANO má podle květnového volebního modelu agentury Kantar CZ nadále výrazný náskok před zbytkem stran. Oproti dubnu ale opět jeho podpora lehce oslabila. O druhé místo se dělí ODS a hnutí STAN, následují Piráti, SPD a Motoristé, kteří se dlouhodobě pohybují na pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.
před 6 hhodinami

VideoV Česku přibývají pracovníci z Filipín, jejich angažování rozebrali hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

V Česku přibývá pracovníků z Filipín. Letos v březnu jich bylo bezmála patnáct tisíc, jejich počet se za dva roky zdvojnásobil. Na zájem reaguje i vláda, která od července výrazně zvýší kvóty pro vysoce kvalifikované zaměstnance z tohoto státu. Posily vyhlížejí hlavně tuzemské nemocnice. „Potýkáme se s nedostatkem zdravotnického personálu. Jde o sestřičky, jde i o sanitáře i lékaře,“ přiblížil zdravotnický záchranář Jakub Škoda z Thomayerovy nemocnice. Filipíny jsou dlouhodobě zdrojem pracovní síly pro celý svět, popsala ředitelka a majitelka společnosti Kasea CZ Gabriela Pchálková. Podotkla, že tuzemská populace stárne. Podmínky dostat se na český pracovní trh jsou jak pro Filipínce, tak pro zaměstnavatele obtížné, podotkla právnička Petra Silovská z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 9 hhodinami

VideoZákon proti týrání zvířat se sice zpřísnil, dokazování je ale komplikované

Už roky říkají někteří lidé z Chvalkovic na Dačicku, že jsou svědky kopání do psa a bití dalších domácích zvířat u jednoho ze sousedů. Jedna žena natočila i video, postih dotčeného ale i tak zůstává nejistý. Místní opakovaně upozorňovali úřady, policii i veterinární správu, chybělo ale víc důkazů. Z téměř sedmi tisíc kontrol předala loni veterinární správa policii jen 22 případů, u kterých si byla jistá důkazy. Podnětů přitom přibývá. Sami se ale můžou dostat do potíží. Současný zákon na ochranu zvířat proti týrání definuje týrání jako jednání, které zvířeti způsobuje bolest, utrpení či poškození zdraví. Stanovuje pokuty i tresty pro pachatele. V praxi je ale dokazování komplikované.
před 10 hhodinami

VideoCyklojízda Českem podporuje paliativní péči

Do závěrečné fáze míří cyklistická jízda Českem, při které lidé podpořili vážně nemocné. Do druhého ročníku Osm dní pro paliativu se více zapojily rodiny, které v minulosti pečovaly o blízkého. Sportovně-dárcovský projekt Domestici zároveň organizuje sbírku pro hospice.
před 11 hhodinami

VideoUplynulo 25 let od prvního případu nemoci šílených krav v Česku

Před pětadvaceti lety kontrolní testy potvrdily první výskyt nemoci šílených krav v tuzemsku. V zemědělském družstvu v Dušejově na Jihlavsku muselo být utraceno skoro 140 kusů dobytka. Lidé přestávali kupovat hovězí maso a jeho export z Česka se prakticky zastavil. V Česku pak začalo povinné testování, další případ nemoci se objevil v srpnu. Z více než dvou milionů testů byly od té doby pozitivní výsledky jen 30 kusů dobytka. Poslední případ nákazy BSE, která u lidí může vyvolat smrtelnou Creutzfeldt-Jacobovu nemoc, odhalili čeští veterináři před 17 lety.
před 12 hhodinami

Armáda hlásí vysoký zájem o službu. Náboru pomohly vyšší platy i mírnější podmínky

Česká armáda už před polovinou roku splnila letošní náborový cíl, který počítal s přijetím 2250 mužů a žen. Podle velení směřuje k tomu, že letos získá až 3300 nových vojáků, což by bylo nejvíc od profesionalizace. V minulých letech byl přitom zájem o službu nižší a zároveň přibývalo těch, kteří z armády odcházeli. Podle vojska pomohly mírnější podmínky, jednodušší přijímací proces i vyšší platy a benefity.
před 12 hhodinami
Načítání...