Podvody se soláry v Chomutově? Vitásková označila obžalobu za vykonstruovanou

Obžalobu v kauze údajných podvodů se solárními elektrárnami označila šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková za vykonstruovanou a nepodloženou. Svou vinu popřela při závěrečné řeči u brněnského krajského soudu. V případu údajných podvodů je na lavici obžalovaných spolu s dalšími devíti lidmi.

„Obnovitelné zdroje byly zneužity pro tunelování státního rozpočtu, veřejných financí. V době, kdy tyto návrhy vznikaly, já jsem v úřadě nebyla. Já nejsem účastníkem tohoto procesu a já jsem jediná před soudem. Jsem zcela nevinná. Je to vykonstruované, jen aby mě poškodil. Neudělala jsem jedinou věc, která by mohla být jen v náznaku v rozporu se zákonem,“ uvedla po své závěrečné řeči Vitásková.

Pokud ji soud uzná vinnou, hrozí jí devítileté vězení. Tak vysoký trest zvolil státní zástupce proto, že podle něj mohla svým jednáním způsobit škody ve výši několika miliard korun. Ostatním obžalovaným pak navrhl tresty v rozmezí tří až deseti let odnětí svobody. „Je to o rok více, než navrhoval před začátkem dokazování," okomentovala navrhovaný trest.

Případ souvisí s vydáváním licencí fotovoltaickým elektrárnám na sklonku roku 2010. Řada z nich teprve vznikala a snažily se rychle získat licenci. Tu jim mohl poskytnout právě ERÚ. Solární elektrárny, které se připojily do sítě před 1. lednem 2011, měly totiž od státu nárok na výhodnější výkupní cenu za energii dodanou do veřejné sítě.

Od nového roku měly vysoké dotace klesnout na polovinu. Licence jim úřad na poslední chvíli vydal, přestože podle některých zpráv a žalobců nebyly dané elektrárny ještě zcela dokončené. Příkladem takových elektráren jsou na Chomutovsku Saša-sun a Zdeněk-sun.

Nutno dodat, že Alena Vitásková nastoupila do úřadu až o půl roku později. Státním zástupcem je ale viněna z toho, že zasahovala do přezkoumání udílení těchto licencí. Podle něj to dokládá e-mailová komunikace s její podřízenou.
Michal Cagala
redaktor ČT

Obžalovat šéfku ERÚ navrhla loni v srpnu protikorupční policie. Spolu s dalšími devíti lidmi se podle ní podílela na solárním podvodu na Chomutovsku. Podle policistů Vitásková „přivřela oči“ nad vydáním podezřelých licencí zmíněným  elektrárnám, které patří synům podnikatele Zdeňka Zemka.

Vitásková u soudu zdůraznila, že na ERÚ nastoupila až v srpnu 2011 a nemohla tedy udílení licencí ovlivnit. „Trvám na své nevině. Solární elektřina byla zneužita k tunelování České republiky,“ uvedla Vitásková s tím, že kauza má za cíl ji dostat pryč z postu předsedkyně úřadu.

Krajský soud vyčlenil vzhledem k velkému počtu obžalovaných pro závěrečné řeči tři dny. Podle soudce Aleše Novotného rozsudek v kauze pravděpodobně padne až příští rok v lednu. 

Podněty na pochybné udělování licencí podal sám na sebe Energetický regulační úřad. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman už loni uvedl, že případy, kde existovala možnost, že došlo přímo k trestnému činu, už prověřují vyšetřovatelé. Zeman podal na soud proti ERÚ 22 žalob.

Obviněna je i kvůli jmenování Renaty Vesecké

Vitásková si vysloužila kritiku i za další kroky v čele Energetického regulačního úřadu. Jedním z nich bylo jmenování Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ. Za to už ji stíhá protikorupční policie. Podle ní byla Vesecká do úřadu jmenovaná v rozporu s energetickým zákonem. Obvinění v případu padlo letos v srpnu.

Dalším kontroverzním krokem Vitáskové bylo nedávné oznámení, že nevypíše pro příští rok podporu právě obnovitelným zdrojům. I kvůli tomu požádal ministr průmyslu Jan Mládek o její odvolání prezidentem. Miloš Zeman to ale odmítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 16 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami
Načítání...