Miliardy na soláry možná nebudou. Vitásková prý nechce obcházet zákon

Nahrávám video
Události: ERÚ nechce podepsat dotace na obnovitelné zdroje
Zdroj: ČT24

Až 41 miliard korun, které měly příští rok sloužit na podporu obnovitelných zdrojů, žadatelům možná nakonec vůbec nepřijdou. Energetický regulační úřad (ERÚ) v čele s Alenou Vitáskovou se totiž obává, že by jejich vyplacením porušil zákon. Pokud ale peníze skutečně nevyplatí, hrozí celému odvětví kolaps.

„V současné situaci, kdy tady i za prosté jmenování někoho do pracovní pozice chodí policejní razie, si nemůžeme dovolit jakýmkoli způsobem překročit zákon,“ uvedl mluvčí ERÚ Jiří Chvojka s narážkou na vyšetřování kolem jmenování Renaty Vesecké do funkce místopředsedkyně úřadu.

Podle zákona totiž mohou dostat peníze jen ty zdroje, které schválila Evropská komise. Problém je ale v tom, že takzvanou notifikaci zdroje zapojené před rokem 2013 nemají. A těch je v tuzemsku většina.

Všichni zatím čekají

„Komise o tom ví, ten proces probíhá, Česká republika spolupracuje. A jestliže byla podpora vypsána v loňském a předloňském roce, domníváme se, že není žádný důvod, proč by neměla být úplně stejně vypsána i na další rok,“ říká energetický poradce ministra průmyslu Pavel Šolc.

My se budeme striktně držet toho, jak zákon hovoří. A jsme rozhodnuti tu podporu nevypsat.
Jiří Chvojka
mluvčí ERÚ

Váhání ERÚ se samozřejmě nelíbí samotným provozovatelům elektráren. „Pokud se paní Vitásková bojí, tak my chápeme její pozici, ale v takovém případě by měla uvolnit místo někomu, kdo se bát nebude,“ prohlásil mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Miloš Cihelka.

Nahrávám video
Ekonomika ČT24: Jak to bude s dotacemi na fotovoltaiku?
Zdroj: ČT24

Nicméně výklad zákona nemusí být až tak jednoznačný. „Pokud se podíváme do platného zákona, tak ten de facto neumožňuje Energetickému regulačnímu úřadu jiný krok, než podporu opět stanovit,“ uvedl výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák s tím, že úřad stanovuje výši dotací, a ne to, zda se vyplatí, či ne. Podle Chvojky to ale ERÚ dostal nařízeno přímo od ministerstva průmyslu a obchodu.

Ztráta práce a krachy firem

Pokud ale ERÚ podporu skutečně nepodepíše, přijde o práci v sektoru několik tisíc lidí. Například v rozpočtu společnosti ČEZ budou chybět dvě miliardy korun. Pro menší firmy by to ale znamenalo úplný krach během několika týdnů. „Dopady by byly prostě masivní, nešlo by jenom o fotovoltaiku a soukromé investory. Byl by to obrovský dopad i na bankovní sektor, velká část projektů je totiž financována z úvěrů. Byla by to řetězová reakce,“ dodává Cihelka.

Energetický regulační úřad prý hledá cestu, jak podporu legálně přiznat. Obrátil se proto i na antimonopolní a Nejvyšší kontrolní úřad. Dochází mu ale čas, protože rozhodnout musí do necelých tří týdnů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 13 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 18 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...