Miliardy na soláry možná nebudou. Vitásková prý nechce obcházet zákon

Nahrávám video

Až 41 miliard korun, které měly příští rok sloužit na podporu obnovitelných zdrojů, žadatelům možná nakonec vůbec nepřijdou. Energetický regulační úřad (ERÚ) v čele s Alenou Vitáskovou se totiž obává, že by jejich vyplacením porušil zákon. Pokud ale peníze skutečně nevyplatí, hrozí celému odvětví kolaps.

„V současné situaci, kdy tady i za prosté jmenování někoho do pracovní pozice chodí policejní razie, si nemůžeme dovolit jakýmkoli způsobem překročit zákon,“ uvedl mluvčí ERÚ Jiří Chvojka s narážkou na vyšetřování kolem jmenování Renaty Vesecké do funkce místopředsedkyně úřadu.

Podle zákona totiž mohou dostat peníze jen ty zdroje, které schválila Evropská komise. Problém je ale v tom, že takzvanou notifikaci zdroje zapojené před rokem 2013 nemají. A těch je v tuzemsku většina.

Všichni zatím čekají

„Komise o tom ví, ten proces probíhá, Česká republika spolupracuje. A jestliže byla podpora vypsána v loňském a předloňském roce, domníváme se, že není žádný důvod, proč by neměla být úplně stejně vypsána i na další rok,“ říká energetický poradce ministra průmyslu Pavel Šolc.

My se budeme striktně držet toho, jak zákon hovoří. A jsme rozhodnuti tu podporu nevypsat.
Jiří Chvojka
mluvčí ERÚ

Váhání ERÚ se samozřejmě nelíbí samotným provozovatelům elektráren. „Pokud se paní Vitásková bojí, tak my chápeme její pozici, ale v takovém případě by měla uvolnit místo někomu, kdo se bát nebude,“ prohlásil mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Miloš Cihelka.

Nahrávám video

Nicméně výklad zákona nemusí být až tak jednoznačný. „Pokud se podíváme do platného zákona, tak ten de facto neumožňuje Energetickému regulačnímu úřadu jiný krok, než podporu opět stanovit,“ uvedl výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák s tím, že úřad stanovuje výši dotací, a ne to, zda se vyplatí, či ne. Podle Chvojky to ale ERÚ dostal nařízeno přímo od ministerstva průmyslu a obchodu.

Ztráta práce a krachy firem

Pokud ale ERÚ podporu skutečně nepodepíše, přijde o práci v sektoru několik tisíc lidí. Například v rozpočtu společnosti ČEZ budou chybět dvě miliardy korun. Pro menší firmy by to ale znamenalo úplný krach během několika týdnů. „Dopady by byly prostě masivní, nešlo by jenom o fotovoltaiku a soukromé investory. Byl by to obrovský dopad i na bankovní sektor, velká část projektů je totiž financována z úvěrů. Byla by to řetězová reakce,“ dodává Cihelka.

Energetický regulační úřad prý hledá cestu, jak podporu legálně přiznat. Obrátil se proto i na antimonopolní a Nejvyšší kontrolní úřad. Dochází mu ale čas, protože rozhodnout musí do necelých tří týdnů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA hrozí Německu a Francii, ať uvolní naftu z nouzových rezerv, píše Reuters

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny pohonných hmot uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty ze Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na zdroje blízké rozhovorům. Washington podle jednoho ze zdrojů žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty.
před 47 mminutami

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 13 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 19 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.