Miliardy na soláry možná nebudou. Vitásková prý nechce obcházet zákon

2 minuty
Události: ERÚ nechce podepsat dotace na obnovitelné zdroje
Zdroj: ČT24

Až 41 miliard korun, které měly příští rok sloužit na podporu obnovitelných zdrojů, žadatelům možná nakonec vůbec nepřijdou. Energetický regulační úřad (ERÚ) v čele s Alenou Vitáskovou se totiž obává, že by jejich vyplacením porušil zákon. Pokud ale peníze skutečně nevyplatí, hrozí celému odvětví kolaps.

„V současné situaci, kdy tady i za prosté jmenování někoho do pracovní pozice chodí policejní razie, si nemůžeme dovolit jakýmkoli způsobem překročit zákon,“ uvedl mluvčí ERÚ Jiří Chvojka s narážkou na vyšetřování kolem jmenování Renaty Vesecké do funkce místopředsedkyně úřadu.

Podle zákona totiž mohou dostat peníze jen ty zdroje, které schválila Evropská komise. Problém je ale v tom, že takzvanou notifikaci zdroje zapojené před rokem 2013 nemají. A těch je v tuzemsku většina.

Všichni zatím čekají

„Komise o tom ví, ten proces probíhá, Česká republika spolupracuje. A jestliže byla podpora vypsána v loňském a předloňském roce, domníváme se, že není žádný důvod, proč by neměla být úplně stejně vypsána i na další rok,“ říká energetický poradce ministra průmyslu Pavel Šolc.

My se budeme striktně držet toho, jak zákon hovoří. A jsme rozhodnuti tu podporu nevypsat.
Jiří Chvojka
mluvčí ERÚ

Váhání ERÚ se samozřejmě nelíbí samotným provozovatelům elektráren. „Pokud se paní Vitásková bojí, tak my chápeme její pozici, ale v takovém případě by měla uvolnit místo někomu, kdo se bát nebude,“ prohlásil mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Miloš Cihelka.

8 minut
Ekonomika ČT24: Jak to bude s dotacemi na fotovoltaiku?
Zdroj: ČT24

Nicméně výklad zákona nemusí být až tak jednoznačný. „Pokud se podíváme do platného zákona, tak ten de facto neumožňuje Energetickému regulačnímu úřadu jiný krok, než podporu opět stanovit,“ uvedl výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák s tím, že úřad stanovuje výši dotací, a ne to, zda se vyplatí, či ne. Podle Chvojky to ale ERÚ dostal nařízeno přímo od ministerstva průmyslu a obchodu.

Ztráta práce a krachy firem

Pokud ale ERÚ podporu skutečně nepodepíše, přijde o práci v sektoru několik tisíc lidí. Například v rozpočtu společnosti ČEZ budou chybět dvě miliardy korun. Pro menší firmy by to ale znamenalo úplný krach během několika týdnů. „Dopady by byly prostě masivní, nešlo by jenom o fotovoltaiku a soukromé investory. Byl by to obrovský dopad i na bankovní sektor, velká část projektů je totiž financována z úvěrů. Byla by to řetězová reakce,“ dodává Cihelka.

Energetický regulační úřad prý hledá cestu, jak podporu legálně přiznat. Obrátil se proto i na antimonopolní a Nejvyšší kontrolní úřad. Dochází mu ale čas, protože rozhodnout musí do necelých tří týdnů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...