Ministerstvo zdravotnictví připravuje rozsáhlou změnu postavení státních nemocnic. Od ledna 2017 by se tak fakultní nemocnice nebo specializované ústavy jako IKEM měly přeměnit z příspěvkové organizace na neziskovou nemocnici. Nebyly by tak při investicích odkázané jen na státní dotace a další prostředky by získaly i tím, že by státu neodváděly daň z příjmu.
Ministerstvo zdravotnictví dokončilo důležitý zákon o neziskových nemocnicích, který přinese největší změny v řízení státních nemocnic od vzniku samostatného Česka. Seznam zařízení, kterých se to dotkne, zatím tvoří celkem třicet devět státních intitucí. Kromě všech devíti fakultních nemocnic jsou na něm i specializované ústavy jako IKEM nebo pražský Ústav pro péči o matku a dítě.
Více finančních možností, lepší kvalita péče
Z příspěvkové organizace na neziskovou nemocnici by se mělo od ledna 2017 přeměnit i největší zdravotnické zařízení v Česku – fakultní nemocnice v pražském Motole. Podle ředitele Miloslava Ludvíka nemocnice získá větší samostatnost, která by se měla odrazit i na kvalitě péče o pacienty.
Mohou k tomu totiž využít nové příležitosti, jak nakládat s financemi. Nebudou už například muset platit daně z příjmu. „Zdravotní péče je činnost veřejná ve prospěch občanů tohoto státu a daňová povinnost by toto měla zohledňovat,“ zmínila ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice Dana Jurásková.
V minulých deseti letech dotčené nemocnice zaplatily na daních 1,3 miliardy korun. Tuto sumu by si mohly příště nechat třeba na nákup nových přístrojů nebo na opravy nemocničních oddělení. „Když budete chtít zrekonstruovat nějaké oddělení, tak si na to teoreticky budete moci půjčit od banky a budete to moci udělat daleko rychleji než teď, kdy jste museli žádat státní dotaci,“ doplňuje Ludvík.
Nemocnicím se nyní i ekonomicky daří. Za letošních prvních osm měsíců skončila ministerstvem spravovaná zdravotnická zařízení v úhrnném zisku 150 milionů korun. Kladné hospodaření vykázaly i vloni, kdy dosáhly zisku 35 milionů korun.
Investovat do zlepšení mohou i s penězi z prodeje majetku
Nemocnice už rovněž nebudou muset do státního rozpočtu posílat tržby z prodeje svého majetku. Pokud chce v současnosti Fakultní nemocnice v Brně prodat bývalou budovu léčebny dlouhodobě nemocných v Bílovicích nad Svitavou za 15 milionů, po roce 2017 by už získané peníze nemusela odvádět státu. „Výnos z prodeje může využít zase pro své potřeby, což je zásadní rozdíl oproti současné situaci,“ uvedl ředitel brněnské nemocnice Roman Kraus.
Stát v posledních pěti letech poslal nemocnicím na investice skoro deset miliard korun. Stejnou částku připravil i na další období do roku 2020. Zhruba dvě miliardy by se ale měly do rozpočtu vrátit. V řadě případů se budou stavět centrální příjmy. Pro pražské nemocnice je to totiž slabé místo. Například v Thomayerově nemocnici s 25 pavilony usnadní práci lékařům a urychlí péči pacientům.
„Měly by být vybudovány dva nové pavilony, které budou zhruba stejně velké jako stávající a budou propojeny můstkem ve tvaru H,“ uvedl náměstek z Thomayerovy nemocnice Petr Čech. Od ministerstva mají slíbeno 800 milionů korun a předpokládají, že denně využije centrální příjem až tři sta akutních pacientů.
Projekt téměř za tři miliardy korun je už naopak hotov v nemocnici u svaté Anny v Brně. Dům intenzivní medicíny nabízí dvanáct nových sálů, heliport či centrální sterilizaci. Pacienti se tak vyhnou dřívějšímu převozu mezi pavilony přes venkovní prostory.
Po státních by změnou měly procházet i krajské
Ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, že postupně začnou své nemocnice na neziskovou formu převádět i některé kraje. „Očekáváme to u kraje Jihomoravského, Moravskoslezského a ještě u Vysočiny,“ zmínila náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD).
Podle zjištění České televize ale kraje zatím zůstávají zdrženlivé. „Počkáme, jak dopadne výsledná podoba zákona v Poslanecké sněmovně a v Senátu,“ prohlásil hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD).
V parlamentu se ale potíže nečekají. Kromě koalice ho podporuje i pravicová opozice. „Zákon tak trochu kopíruje zákon, který jsme připravili v době, kdy jsem byl na ministerstvu," uvedl exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). K poslancům se zákon dostane v zimě. Předtím ho ale nejprve projedná vláda.
