Jde o jeden z nejzávažnějších finančních zločinů posledních desetiletí. Z Metropolitního spořitelního družstva (MSD), kdysi jedné z nejvýznamnějších českých kampeliček, zmizela více než miliarda korun. Před soudem kvůli tomu stojí dvě desítky lidí. Jméno člověka, kterého policie podezřívá, že se podílel na organizaci zločinu a mohla u něj skončit část ztracených peněz, ale v médiích dosud nezaznělo. Po stopách Azize Al-Nassera se vydal Hanuš Hanslík z Reportérů ČT.
Reportéři ČT: Miliarda z vytunelované kampeličky putovala za Aladinem
16 minut
Reportéři ČT: Miliarda pro Aladina
V únoru 2017 do jednací síně Městského soudu v Praze přišla dvacítka lidí obžalovaných z vytunelování Metropolitního spořitelního družstva, kdysi jedné z nejvýznamnějších českých kampeliček. Mezi nimi stanul i Jan Jüngling, tehdy čtyřiašedesátiletý bezdomovec s deseti záznamy v trestním rejstříku. Jüngling sehrál úlohu takzvaného bílého koně – byla na něj napsána firma, ale on ji ve skutečnosti neovládal.
Společnost, v níž byl jediným jednatelem a společníkem, dostala v březnu 2013 od Metropolitního spořitelního družstva úvěr 186 milionů korun. Družstvo tehdy podobných úvěrů poskytlo téměř za 1,5 miliardy. Obžalovaní peníze odesílali do banky v Hongkongu. To jako podezřelé vyhodnotil finanční analytický útvar ministerstva financí a Vrchní státní zastupitelství posléze veškeré družstevní peníze zablokovalo.
Bezdomovec milionář
V usnesení žalobci popisují právě případ bezdomovce, z nějž se papírově stal multimilionář. Před soud státní zástupci poslali tři bývalé šéfy spořitelního družstva. Jedním z nich je Jan Zavřel. Podle něj se samo vedení družstva stalo obětí rozsáhlého podvodu. „Z těch věcí, které jsem měl možnost poznat, z přípravného řízení policie, ze spisu, z celého hlavního líčení, nevidím nic, co by mě usvědčovalo z nějaké nezákonné činnosti,“ tvrdí Zavřel.
Za organizátory státní zástupci v první fázi procesu označili Jana Vinše a Petra Koltoka. Jeden člověk ale na lavici obžalovaných chyběl a jeho jméno se v souvislosti s kauzou dosud vůbec neobjevilo ani v médiích: Aziz Al-Nasser. „Přišel s nápadem, s takovým byznysem – nákupem pozemků s následným síťováním,“ popisuje Vinš.
Jak takový byznys fungoval, ukazuje třeba příklad obžalovaného Martina Jonáše, dalšího bílého koně. Ve svých pětadvaceti letech čelil exekuci kvůli osmitisícovému dluhu za telefon. Přesto firma, v níž byl jediným společníkem a jednatelem, dostala od Metropolitního spořitelního družstva v dubnu 2013 úvěr 199 milionů korun. Za úvěry ručila firma pozemky s mnohem nižší hodnotou.
Kvůli podezřelým úvěrům přišlo družstvo, které se čtrnácti tisíci klienty patřilo k největším záložnám, v roce 2013 o licenci. Klienti se nemohli dostat ke svým penězům a zorganizovali několik demonstrací. Před budovu Vrchního státního zastupitelství například přivezli obří kostky ledu se zamraženými penězi.
Klientům nakonec po tři čtvrtě roce vyplatil peníze Fond pojištění vkladů. Část z družstva vyvedených peněz zajistila policie na účtech v českých a hongkongských bankách, stamiliony ale zmizely.
Aladin
Zpět ale k Azizu Al-Nasserovi. Rodilý Čech s libanonskými předky od 90. let podniká. Provozoval mimo jiné diskotéku v Říčanech u Prahy, bulvární média si ho v minulosti všimla kvůli jeho tehdejšímu vztahu s finalistkou soutěže Miss Petrou Faltýnovou. V posledních letech se Nasser pozornosti médií vyhýbá.
„Pana Azize Al-Nassera jsem já nikdy neviděl a neznám ho. Dozvěděl jsem se o něm až ze spisů. Hodně se vyskytuje v telefonních odposleších, kde se o něm členové jeho skupiny baví, a potom v podání vysvětlení výpovědí svědků a výpovědí obviněných a později i obžalovaných u soudu,“ líčí obžalovaný Zavřel.
Podle něj z různých zdrojů vyplývá, že Nasser skupinu vedl: „Měl bratrance v Thajsku a posléze v Hongkongu, který tam pobýval na falešný pas. Ten mu pomáhal peníze v Hongkongu dál procesovat a dostávat je pod jeho kontrolu,“ je přesvědčen bývalý manažer Metropolitního spořitelního družstva.
Právě Nasser podle obžalovaných byl tím, kdo řešil, co s penězi vyvedenými z družstva bude. Obžalovaní je odesílali do banky v Hongkongu, kde je spolupracovníci skupiny podle obžaloby vybírali a převáželi do Dubaje, kde je zase na jiné účty v jiné bance ukládali.
„Do Dubaje jsem začal cestovat někdy v roce 2010. Vůbec jsem neměl představu o tom, jak to tam vypadá, nic. Pan Aziz byl můj kamarád, jezdil tam často, takže jsem tam s ním párkrát přijel. Co se týká Hongkongu, odletěl jsem tam na pět dnů, ale pan Aziz tam byl celý měsíc předtím,“ konstatuje Vinš, podle nějž byl Nasser v Hongkongu velmi aktivní.
Aziz Al-Nasser mezi dvaceti obžalovanými v první fázi procesu neseděl. Policie ho obvinila o dva roky později než manažery družstva a bílé koně. V roce 2016 také zajistila pro případnou náhradu škody Nasserovu vilu nedaleko Prahy. Policie nikdy neuvedla Nasserovo jméno. Jeho vyšetřování opatřila krycím názvem Aladin.
Koltokův sešit
Když v dubnu 2019 policie informovala o konci Aladinova vyšetřování, v tiskové zprávě uvedla, že se měl podílet na praní špinavých peněz z MSD v částce přesahující jednu miliardu korun. Když byl k soudu předvolán před dvěma lety, tehdy ještě jen jako svědek, odmítl vypovídat.
Reportéři ČT se Nassera, alias Aladina, chtěli na jeho úlohu v kauze spořitelního družstva zeptat. Jeho firmy v Praze podle obchodního rejstříku sídlí na mnoha různých adresách, na většině z nich po nich ale není ani stopy. Uspěli až na pátý pokus, Nasser se ale odmítl vyjádřit.
U soudu se přitom kromě svědectví některých obžalovaných objevila řada dalších důkazů, podle kterých přinejmenším část peněz putovala právě k Nasserovi. Zásadním důkazem je poznámkový sešit Petra Koltoka, kterého obžaloba pokládá za jednoho z organizátorů vyvádění peněz. Ten si podrobně zapisoval rozdělování peněz a v jeho poznámkách se opakovaně u milionových částek v hongkongských dolarech objevuje i jméno Azíz nebo Nasserova přezdívka Aza. Také Koltokův případ nyní soud projednává samostatně.
O Nasserovi jako organizátorovi se u soudu zmiňovali i lidé sloužící jako bílí koně, třeba Jakub Andres, bývalý voják sloužící v Afghánistánu, který si nyní odpykává devatenáctiletý trest za vraždu drogového dealera. Andres podle státní zástupkyně výrazně přispěl k vyřešení případu, když se rozhodl u soudu vše popsat. I podle něj končila větší část peněz u Nassera.
„Když bych nějakým způsobem popsal hierarchii, tak pan Al-Nasser byl nad panem Vinšem,“ podotkl Andres. Podle jeho slov záležitosti v Hongkongu vyřizoval Koltok a Nasser, Vinš nikoliv. „Řekl bych, že valná část financí skončila u pana Azize Al-Nassera,“ dodává obžalovaný bílý kůň.
Proti Nasserovi mluví ještě jedno svědectví. Soud přehrával policií pořízené odposlechy telefonních hovorů obžalovaných. Jeden z nich, Nasserův spolupracovník Michal Beer, v odposlechu říká, že do zahraničí odešlo 600 až 800 milionů korun, a domnívá se, že peníze skončily právě u Nassera.
Tresty pro manažery a bílé koně
Pražský městský soud poslal zatím nepravomocně do vězení čtrnáct lidí. Tresty vynesl většinou v rozmezí pět až sedm let. Další čtyři lidé dostali podmíněný trest. Soud se mimo jiné pozastavil nad tím, že obžalovaní většinou vůbec neřešili, co podepisují. Bývalý manažer družstva Jan Zavřel by měl jít na pět let za mříže. Necítí se vinen. Je přesvědčený, že vyvádění peněz z družstva bylo tak dobře vymyšlené, že vedení záložny nemohlo podvody odhalit.
Zatím nejvyšší trest ze všech obžalovaných, sedm let vězení, dostal nepravomocně Jan Vinš. Také on popírá, že by se vědomě dopustil zločinu. „Já jsem působil jako pošťák, který když sem přivezli nějaké smlouvy na podpis, tak jsem je tady dal, oni je podepsali a zase si je tady vyzvedl buď jeden, nebo druhý,“ tvrdí.
Případ manažerů družstva a bílých koní nyní čeká na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Úlohu Azize Al-Nassera teprve bude řešit Obvodní soud pro Prahu 8. Další větve kauzy k soudu míří. Policie v souvislosti s Metropolitním spořitelním družstvem řeší celkem 134 samostatných případů, které se týkají 240 úvěrů. Státní zástupci už podali obžalobu ve více než dvaceti věcech. Kauza se tak nejspíš potáhne ještě roky.
