Protikorupční policie obvinila pětačtyřicetiletého muže z praní peněz zpronevěřených v Metropolitním spořitelním družstvu. Převedl podle ní 354 milionů korun do tří obchodních společností v Hongkongu. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti hrozí obviněnému až osmileté vězení.
Policie obvinila muže za praní stovek milionů zpronevěřených z kampeličky
„Tento muž měl podle našich závěrů organizovat a zároveň také převádět do zahraničí finanční prostředky, které měly být zpronevěřeny a následně vyvedeny z Metropolitního spořitelního družstva,“ uvedl mluvčí policejního útvaru Jaroslav Ibehej. Peníze podle něj obviněný převáděl v letech 2012 až 2014 prostřednictvím elektronického bankovnictví.
Věc dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze. Státní zástupce pro muže navrhl vazbu, soud však požadavku nevyhověl, a obviněný je tak stíhán na svobodě. Policie u něj zajistila jakožto takzvanou náhradní hodnotu výnosu z trestné činnosti nemovitosti za zhruba 50 milionů korun a sbírku luxusních hodinek.
Policie obvinila muže za legalizaci zpronevěřených milionů (zdroj: ČT24)
V kauze družstva čelí obžalobě ze zpronevěry či praní špinavých peněz 20 lidí, kteří podle vyšetřovatelů způsobili škodu přesahující miliardu korun. Družstvo údajně poskytovalo úvěry nesolventním zahraničním společnostem bez ověření jejich podnikatelských záměrů, což poškozovalo jak firmu, tak i zájmy vkladatelů. Trestní spis je velice rozsáhlý, má přes 25 000 hlavních stran a stejný počet příloh.
Na podezřelé toky peněz v záložně upozornil policii Finanční analytický útvar ministerstva financí. Zahraniční firmy, kterým družstvo poskytovalo úvěry, údajně neměly žádnou historii a zřejmě je zastupovali nastrčení lidé. Pražské vrchní státní zastupitelství záložně na jaře 2013 zablokovalo všechny peníze. Česká národní banka poté družstvu odebrala licenci a soud poslal záložnu, která tehdy měla přibližně 14 000 členů, do konkurzu.
- Březen 2010 – ČNB odejmula povolení k činnosti v sektoru družstevních záložen Úvěrnímu družstvu PDW, tehdy jedné z nejmenších záložen na trhu. Důvodem byly závažné nedostatky v činnosti, mimo jiné neměla dostatečné zajištění úvěrů a neprováděla vnitřní audit. Výplata náhrad vkladů družstva PDW začala v březnu 2013.
- Prosinec 2010 – ČNB odejmula Vojenské družstevní záložně povolení působit jako družstevní záložna; důvodem byly přetrvávající závažné nedostatky v podnikání záložny. Do října 2011 Fond pojištění vkladů (FPV) většinu peněz klientům vyplatil; šlo o 68,3 milionu korun.
- Březen 2012 – ČNB odejmula povolení působit jako družstevní záložna spořitelnímu a úvěrnímu družstvu Unibon. Důvodem byly přetrvávající nedostatky v podnikání záložny, které významně negativně ovlivňovaly její bezpečnost a stabilitu. Do konce roku 2012 vyplatil FPV 99 procent všech ze zákona pojištěných vkladů této kampeličky; celkem to bylo 1,8 miliardy korun.
- Prosinec 2013 – ČNB odňala povolení působit jako družstevní záložna Metropolitnímu spořitelnímu družstvu (MSD). Důvodem byly závažné nedostatky v podnikání družstevní záložny, které poškozovaly zájmy vkladatelů a ohrožovaly bezpečnost a stabilitu finančního ústavu. Soud následně poslal záložnu do konkurzu. Drtivá většina klientů už dostala vyplacenu pojištěnou část svých úspor. Celkem jde zhruba o 12 miliard korun, tedy o druhou nejvyšší výplatu v historii FPV (po náhradách pro klienty zkrachované Union banky v roce 2003). Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo v lednu 2016 v této kauze obžalobu na 20 lidí. Státní zástupkyně Daniela Smetanová to uvedla s tím, že skupina čelí obvinění ze zpronevěry a z praní špinavých peněz. Škoda, kterou obžalovaní způsobili, přesahuje podle vyšetřovatelů jednu miliardu korun.
- Červen 2014 – ČNB zamítla rozklad Spořitelního družstva WPB Capital proti odejmutí povolení působit jako družstevní záložna, a odnětí licence kampeličce tak nabylo právní moci. WPB Capital nesměla už od května 2013 přijímat nové vklady ani poskytovat nové úvěry a v dubnu 2014 ČNB rozhodla o odnětí povolení působit jako družstevní záložna. Průběh likvidace zkomplikovaly soudní spory, které ale nemají vliv na věřitele. Záložna například v květnu 2014 zažalovala stát o náhradu škody způsobené ČNB, kterou vyčíslila na 1,6 miliardy korun. Fond pojištění vkladů vyplatil téměř 6900 pojištěným klientům kampeličky celkem 2,8 miliardy korun. V pátek 15. června 2018 Městský soud v Praze rozhodl, že ČNB pochybila, když záložně odebrala licenci, podle soudu to byl nepřiměřený zásah. Deník E15 pak 13. července informoval, že ČNB zahájila se záložnou WPB Capital nové správní řízení a zároveň ke konci června vydala předběžné opatření, kterým WPB Capital zakazuje nakládat s majetkem, poskytovat úvěry nebo přijímat vklady svých členů.
- Zdroj: ČTK