Praha – Snížení byrokracie ve zdravotních pojišťovnách a zvýšení stropů pro zdravotní pojištění, tedy větší podíl lidí s vysokými příjmy na fondu pojistného – taková je podle stínového ministra zdravotnictví a středočeského hejtmana Davida Ratha (ČSSD) možnost nahradit většinu chybějících peněz ve zdravotnictví v případě, že by došlo ke zrušení tzv. regulačních poplatků. V prvním případě prý dojde k úspoře 3 až 4 miliard, vyšší progrese stropů pak přinese jednu až dvě miliardy. V současnosti přitom regulační poplatky přinášejí ročně zhruba 8 miliard korun.
Chybějící peníze ve zdravotnictví by podle ČSSD neměly zachraňovat regulační poplatky, ale například skromnější hospodaření zdravotních pojišťoven. „Část chci hledat v nákladech systému, hlavně v pojišťovnách. Pojišťovny na svou činnost, na baráky, úředníky, ředitele, jejich platy, odměny, které jsou nadstandardní… Takže i když máte pojišťovny v dluzích, ředitelé berou měsíčně stovky tisíc, mají automobil, sekretářky, poradce a všem platí velmi nadstandardní peníze… Myslím si, že tam je potřeba prvně říznout,“ uvedl Rath v pořadu HydePark ČT24.
Další variantu na zacelení finanční díry ve zdravotnictví vidí Rath ve zvýšení stropů pro zdravotní pojištění, které určují míru příjmu, jehož případné překročením již nemá na výši pojistného vliv. „Myslím si, že je třeba se vrátit k tomu, co platilo předtím, tedy normální progresi v tom zdravotním pojištění, většina evropských zemí to tak má. Ti lidé by měli přispívat o něco víc a tam je 1 až 2 miliardy možné získat,“ dodal.
Opozice poplatky dlouhodobě kritizuje jako nemorální a protiústavní, vládní koalice naopak upozorňuje na zoufalé podfinancování zdravotnictví, které bez spoluúčasti pacientů povede ke zhoršení péče. Jediným poplatkem, který by podle Ratha mohl být zachován, je úhrada za pobyt v nemocnici, avšak nižší než současných 100 korun za den.
David Rath:
„My tvrdíme, že ty poplatky jsou k ničemu. Nic neregulují nebo nic neregulují zásadně a jenom tvoří bariéru pro lidi v čerpání potřebné zdravotní péče. Jedinou platbu, kterou jsme ochotni trochu akceptovat, je příspěvek na stravu v nemocnicích. To je jedna z plateb, o které si myslíme, že nějaký smysl má, a teď vedeme debatu, jak by měla být vysoká. V současnosti je to 100 korun, my si myslíme, že to je moc. Rádi bychom se dostali zpět na těch 60 korun.“
Opozice kritizuje na současné podobě poplatků za pobyt v nemocnicích hlavně to, že nově zvýšený poplatek z 60 na 100 korun není součástí sociálního limitu, který má chránit chronicky nemocné osoby s delším pobytem v nemocnici. Podle Ratha by se za pobyt v nemocnicích mohlo platit pouze po určitou dobu. Aktuálně navrženým plánem ČSSD je 60 dnů, hejtman však nevyloučil ani možnost 30 dnů. Navíc by podle stínového ministra od této platby měli být osvobozeni lidé v sociální nouzi.
Kromě debat o výše zmíněné úhradě za pobyt v nemocnicích je však ČSSD slovy Ratha rozhodnuta zrušit stávající regulační poplatky – tedy za návštěvu u lékaře (30 korun) nebo poskytnutí pohotovostní služby (90 korun), i když Rath nevyloučil do budoucna připustit možnost zachovat „manipulační“ poplatek za recept. Ten v současnosti i kvůli opozičnímu naléhání stojí 30 korun bez ohledu na počet položek a podle stínového ministra by neměl být vyšší.
„Pamatujme, že i za minulého režimu to byla jedna koruna. Tehdy třeba lístek na tramvaj stál také 1 korunu. Dnes je to složitější, ale za tramvaj dáme také kolem 30 korun. Tak je možné, že jakýsi manipulační poplatek by mohlo být možné zachovat. Určitě ale nesmí být vyšší než třicet korun. Může být debata, jestli by mohl být například 20 korun,“ předestřel Rath.
Poslanci ČSSD zhruba před měsícem podali k Ústavnímu soudu návrh na zrušení několika klíčových ustanovení první části zdravotnické reformy. Sociální demokraté konkrétně napadají zákon o veřejném zdravotním pojištění, který rozdělil péči na základ a nadstandard. Kritizují také již zmíněné zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun. „Skutečně jakoby se ze zdravotnictví ztrácela ta prostá lidskost. Ani ve středověku to nebyl takový ten ryzí obchod. Moderní země poté vytvořily systém zdravotní pojištění a daly si do ústavy, že zdravotní péče je základní právo bez ohledu na stav peněženky,“ komentoval hejtman.
Svůj dosud zřejmě nejvýznamnější nález z oblasti zdravotnictví vyhlásil Ústavní soud v květnu 2008. Tehdy zamítl návrh ČSSD na zrušení zdravotnické části vládní reformy veřejných financí, která zavedla poplatky u lékaře. Podle tehdejšího názoru ústavních soudců nejsou poplatky protiústavní, protože nemají právě „rdousící efekt“ a nevytvářejí bariéru v přístupu.
„Soud konstatoval, že byť je psáno bezplatné zdravotnictví, tak třeba 30, 50, nebo 100 korun je v podstatě bezplatné. Nejsem právník, ale u mě osobně to trochu snížilo kredit Ústavního soudu jako nezávislé instituce, která hledá jakousi pravdu, s tím, že řekli lidem, že je sice dáno něco bezplatně, ale když určitou částku zaplatíte, tak to vlastně není chyba. Já si myslím, že to je v rozporu se zákonem, alespoň selský rozum mi to tak říká.“
Sociální demokraté mají ve svém programu například možnost slučování pojišťoven. Naopak prosazují dostačující síť nemocnic v každém kraji, většinově však ve vlastnictví státu. Ve sněmovně neúspěšně prosazovali zákon o neziskových nemocnicích. „Koalice to smetla ze stolu a otevřela dveře privatizaci mnoha nemocnic, z čehož já mám velký strach. Chtěl bych zdůraznit, že mi nevadí, že některé nemocnice v tom systému jsou privátní, ale si myslím, že ty by měly být doplňkem - dvě třetiny nemocnic veřejných, třetina nechť je soukromá,“ sdělil Rath.
