Praha - Všech 160 hlasujících delegátů volebního sněmu hnutí Starostové a nezávislí (STAN) podpořilo do funkce předsedy libereckého hejtmana Martina Půtu. V čele hnutí vystřídal Petra Gazdíka, který již znovu na předsedu kandidovat nechtěl. Podle očekávání se ale stal prvním místopředsedou STAN, ani jeden z kandidátů do funkcí neměl ve volbě protikandidáta. Křesla řadových místopředsedů obsadí Stanislav Polčák, Věra Kovářová a Radim Sršeň.
Dvaačtyřicetiletý Půta je dlouhodobým zastáncem spíše volnější spolupráce s TOP 09, se kterou má hnutí dohodu o spolupráci. V krajských a komunálních volbách by podle něj měli starostové na rozdíl od sněmovních voleb kandidovat samostatně. Zopakoval po svém zvolení, že spolupráce s TOP 09 je ošetřena smlouvou, jež platí po celé toto volební období Sněmovny. STAN ji podle něj hodlá dodržet. Připomněl, že smlouva ošetřuje postup na komunální i krajské úrovni tak, že jde vždy o dohodu místních subjektů.
Půta: S TOP 09 pouze do sněmovny
- „Teprve obhajoba našich pozic v komunálních a úspěch v krajských volbách může být podle mého názoru potvrzením ambicí směřujících k samostatnému účinkování Starostů a nezávislých na celostátní politické scéně.“
„Všechno, co jsem se zatím naučil, jsem připraven v dalším období použít ve prospěch nás všech. Nejen ve prospěch Starostů a nezávislých, ale ve prospěch obyvatel našich obcí a našich měst,“ uvedl Půta v nominačním projevu. Mluvil také o potřebě politiky otevřené občanům a o tom, že během politické dráhy pochopil, jak moc krajská a celostátní politika ovlivňují místní úroveň.
Starosta malé obce zázračně nezbohatne
Na tiskové konferenci po svém zvolení zdůraznil, že STAN hodlá pokračovat v obhajobě zájmů obyvatel žijících mimo centra včetně snahy garantovat stejný rozsah veřejných služeb všem. „Také věříme, že posílení financování místních samospráv, ke kterému došlo v loňském roce, je významným krokem, který podpoří nejen ekonomiku, ale také významné protikorupční opatření. Na každé vesnici je totiž dobře vidět, jak se peníze utrácejí, těžko se tam s veřejnými prostředky stávají nějaké zázraky, jen těžko najdete nějakého zázračně zbohatlého starostu malé obce, který by několikrát obhájil svůj mandát,“ zdůraznil Půta.
42letý Martin Půta má zkušenosti z komunální politiky, od roku 2002 byl třikrát po sobě zvolen starostou v pohraničním Hrádku nad Nisou. Funkci opustil v roce 2012, kdy byl zvolen hejtmanem. Dříve působil ve spřízněném hnutí Starostové pro Liberecký kraj.
Novopečený předseda se nebrání nabídkám politické spolupráce, potenciál možné kooperace v budoucnu naznačil předseda lidovců Pavel Bělobrádek: „Co se týká komunálních voleb, věřím, že i zde je spolupráce nejenom možná, ale bude i probíhat.“ Pozadu nezůstala ani ODS - její předseda Petr Fiala v projevu před delegáty prohlásil, že je připravena k diskuzi o další spolupráci. Podle Půty je ale s podobnými myšlenkami nutné počkat, až bude po evropských volbách. Připustil, že považuje za dobré rozvíjet vstřícnost ke stranám, se kterými má hnutí dobré zkušenosti z komunální úrovně. Spolupráci by si strany mohly otestovat při podzimních senátních volbách - aby netříštily šance středopravicových kandidátů.
