Když se sejde člen české vlády s dalajlamou, je to v pořádku, i když to může rozčílit Čínu. Podle průzkumu, který pro ČT připravila agentura Nielsen Admosphere, si to myslí výrazná většina lidí. Nejednoznačný je potom názor na prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů směřované do Pekingu. Jeho signatáři čelí kritice, jsou však přesvědčeni, že nešlo o přehnaný krok.
Průzkum: Prohlášení čtyř nebylo nutné, ministr má právo setkat se s dalajlamou
UDÁLOSTI: Třicet osobností získalo státní vyznamenání (zdroj: ČT24)
Prohlášení k Číně, které po setkání dalajlamy s ministrem kultury, místopředsedou Poslanecké sněmovny a dalšími politiky podepsali prezident, premiér a šéfové obou parlamentních komor, se stalo jedním z hlavních politických témat druhé poloviny října. Klub senátorů za Starosty a nezávislé by se jím chtěl zabývat i nadále – na mimořádné schůzi horní komory.
Předseda klubu STAN Jan Horník zdůvodnil žádost o schůzi tím, že žádný ze signatářů dosud neobjasnil důvody k jeho sepsání. „Naše znepokojení je o to větší, že z veřejných zdrojů se dozvídáme, že toto prohlášení mělo být neveřejné, čili mělo mít formu diplomatického dopisu. Chceme vědět, kolik takových neveřejných prohlášení, jež nejsou v zájmu svébytnosti českého národa, podepsaných nejvyššími ústavními činiteli, bylo z České republiky v minulosti odesláno diplomatickou poštou kamkoliv,“ poznamenal Jan Horník.
Podle bleskového průzkumu, kterého se zúčastnil vzorek 657 lidí a proběhl ve dvou dnech před říjnovým státním svátkem, považuje prohlášení za přehnané 42 procent lidí, ale srovnatelný podíl (celkem 35 procent dotázaných) je vnímá jako běžné, potřebné, i když výjimečné, nebo dokonce nedostatečné. Zhruba čtvrtina lidí nemá na prohlášení ústavních činitelů názor.
Názor na prohlášení ústavních činitelů
Štěch schůzi nevyloučil, za prohlášením ale stojí
Že si ho budou moci utvořit při schůzi Senátu, která se bude prohlášení k Číně věnovat, není vyloučeno. Předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD) řekl, že se tomu nebrání, pokud se bude chtít prohlášením zabývat většina senátorů. „Diskusi k jakékoli záležitosti na plenární schůzi Senátu se nebráním, pokud o to většina senátorů bude stát,“ řekl s tím, že nejprve si o všem osobně promluví s Janem Horníkem.
Předseda Senátu ale zdůraznil, že sám nepovažuje prohlášení za závadné. Odpovídá podle něj principům česko-čínského strategického partnerství. Zdůraznil, že dokument podepsal pouze sám za sebe. Z formální stránky totiž již kritizovala část senátorů Štěchův postup v minulém týdnu, nelíbilo se jim, že dokument podepsal, aniž by to Senát projednal. „Odmítám názor, že jsem překročil pravomoci předsedy Senátu. Nikde jsem neuváděl, že v tolik diskutovaném dopisu ústavních činitelů hovořím jménem všech 81 senátorů. Tak jako každý jiný senátor má i předseda Senátu právo vyjádřit se k něčemu a zveřejnit své stanovisko,“ řekl nyní Milan Štěch.
Štěch tvrdí, že v dokumentu vystupoval jen sám za sebe (zdroj: ČT24)
Podobně smýšlí také předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj dokument pouze potvrzuje dlouhodobý postoj Česka. „Je důležité, aby tady nebyla nedorozumění. Pokud je tady pravděpodobnost, že může k nedorozumění dojít, pak je potřeba, aby vládní představitelé reagovali. Myslím si, že jsme reagovali stručně, ale reagovali jsme srozumitelně,“ uvedl. Podobná slova podle něj znějí do Pekingu i z Německa, Francie nebo Velké Británie.
Hned po setkání na ministerstvu
Dopis podepsaný nejvyššími ústavními činiteli v čele s prezidentem republiky Milošem Zemanem, zveřejnila jeho kancelář bezprostředně poté, co se na ministerstvu kultury setkal tibetský dalajlama s ministrem Danielem Hermanem, místopředsedou Poslanecké sněmovny Janem Bartoškem (oba KDU-ČSL) a dalšími politiky. Stojí v něm, že „osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky“ a zdůrazňuje, že „naše země (…) vychází z principů (…) vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí“.
Z průzkumu pro ČT však vyšlo najevo, že podle většiny lidí nebyla taková reakce na schůzku s dalajlamou potřeba. Podle 69 procent lidí má ministr právo setkat se s dalajlamou. Je tomu tak i v případě, že by se mohly vztahy s Čínou zhoršit. Právo setkat se s dalajlamou bez ohledu na možné důsledky ministr nemá podle 17 procent dotázaných, vyplývá z průzkumu.
Má ministr právo setkat se s dalajlamou, i když to může zhoršit vztahy s Čínou?