V době, kdy hrozí nákaza koronavirem, který může vážně poškodit plíce, se ve velmi nepříjemné situaci ocitli pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí. Na jedné straně jsou jednoznačně velmi ohroženou skupinou, na druhé jim vůbec neprospívají ani roušky, které ztěžují dýchání. Pacient s touto nemocí, Vojtěch Vejtruba, situaci vyřešil tak, že vůbec nechodí ven, v kontaktu je pouze se sousedem, který mu nosí nákupy. Podle lékařky Martiny Vašákové ale dost možná většina lidí o tom, že tímto onemocněním trpí, ani neví. Naplno se totiž může projevit například až s nákazou covidem-19.
Pro pacienty s chronickou plicní nemocí představuje covid-19 velké riziko. S rouškou se však sotva udrží na nohou
Studio 6: Roušky pomáhají pacientům s CHOPN (zdroj: ČT24)
S chronickou obstrukční plicní nemocí se v Česku léčí zhruba 300 tisíc pacientů. Podle předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti a přednostky Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice Martiny Vašákové ale ve skutečnosti nemocí nejspíše trpí násobně více lidí. „Kuřáci většinou považují svůj kašel za normální, i zadýchávání se považují za zcela normální. To, co vidíme v ordinacích, je špička ledovce,“ poukázala. Zná případy, kdy chronická obstrukční plicní nemoc pacienty nijak nezatěžovala v běžném životě, ale projevila se, když se nakazili infekcí. „Doputovali třeba i do nemocnice,“ podotkla lékařka.
Covid-19 představuje pro lidi s nemocí velkou hrozbu, protože může zasáhnout plíce. „Na plicích se u řady lidí rozvíjí poměrně závažný zápal plic s poměrně významným postižením plicních sklípků. Není to u všech, 80 procent lidí má asymptomatický průběh, ale pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí jsou ohroženou skupinou, u které se může vyvinout těžký zápal plic,“ ozřejmila Martina Vašáková.
Riziková skupina, které dělají potíže roušky
Pacienti s pokročilejší fází nemoci se tak ocitli v nezáviděníhodné situaci. Na jedné straně jim hrozí v případě nákazy koronavirem velké problémy, na druhé jim potíže působí i prostředky, které mají před infekcí chránit – tedy roušky či jiná ochrana dýchacích cest.
„Pokud mají významnou dechovou limitaci, což jsou pacienti s pokročilým stádiem chronické obstrukční plicní nemoci, a vy jim přidáte ještě jeden méně prodyšný filtr jako bariéru mezi okolním vzduchem a průduškami, tak to pro ně jednoznačně znamená dechové zatížení. Potom se jim špatně i chodí po chodníku. To, co my zdraví běžně děláme, pro ně představuje velkou potíž,“ připustila předsedkyně pneumologické a ftizeologické společnosti.
Pacient s chronickou obstrukční plicní nemocí Vojtěch Votruba situaci vyřešil tak, že vůbec nechodí ven. Má ale štěstí na to, v jakém žije prostředí, i na to, že má na koho se obrátit například s nákupy. „Mám celoročně obývanou chatku v přírodě, takže té si užívám. Ale ven se nedostanu, jsem tady uzavřený,“ popsal s tím, že nákupy mu nosí soused.
Sám byl s chronickou obstrukční plicní nemocí diagnostikován až ve svých čtyřiceti letech, kdy pobýval v Nizozemsku a nesvědčilo mu tamní vlhké přímořské ovzduší. „V Holandsku je šílený vzduch – buď je zima a vlhko, nebo je horko a vlhko,“ popsal. Potíže s dechem však měl od dětství. Soudí však, že v Ústí nad Labem tehdy, v době silné industrializace na severu Čech, „každý druhý, kdo tam bydlel, měl potíže s dechem“. Lékaři mu tak tvrdili, že má astma, a situaci vyřešili tím, že mu zakázali tělocvik.
Den s obstrukční plicní nemocí s on-line přednáškami
Nové informace o chronické obstrukční plicní nemoci pro odbornou, ale i laickou veřejnost měla nabídnout konference plánovaná na světový den tohoto onemocnění, který připadá na 18. listopad. Ta se však neuskuteční.
„Koronavirová situace nám v tom zabránila, takže bude on-line den plný přednášek, které budou zaměřeny zejména na chronickou obstrukční plicní nemoc, ale i na jiné nemoci, které budou zaměřeny na znečištění ovzduší, na inhalaci škodlivých látek, jako je kouření a podobně,“ slíbila Martina Vašáková.