Oslo/Praha – Rozhodnutí o adopci chlapců, které odebraly norské úřady české rodině Michalákových, zatím nepadlo. Matka však bude moci vídat syny ještě méně než dosud. Setkání, na která má nárok dvakrát za rok, se zkrátí ze dvou hodin na patnáct minut. O průběhu setkání informovala česká poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), členka delegace europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), která matku odebraných dětí Evu Michalákovou doprovázela.
Evu Michalákovou doprovázela na jednání s Úřadem pro ochranu dětí (Barnevernet) její norská advokátka, český právník rodiny Pavel Hasenkopf a Jitka Chalánková z delegace českých politiků. Podle ní jednal úřad s matkou o možné adopci dětí a dalším jejím setkávání s nimi. Zástupci úřadu sdělili, že starší chlapec přišel s požadavkem, aby se setkání zkrátila na patnáct minut. Sám syn však na schůzce nebyl. „Maminka chtěla být konstruktivní, chtěla vyjít vstříc, tak s tím souhlasila,“ popsala poslankyně s tím, že na schůzkách budou přítomni oba chlapci i jejich pěstouni. Diskuse o možnosti, že by sociální služba matku zbavila rodičovských práv a dala v Norsku hochy k adopci, podle ní zatím neskončila.
Chalánková zdůraznila, že sociální pracovníci nedokázali na setkání vysvětlit, z jakého důvodu vlastně děti od rodiny oddělili vzhledem k tomu, že původní podezření ze sexuálního zneužívání policie vyvrátila. Eva Michaláková se zajímala, v čem při péči o syny chybovala a co by měla zlepšit, pokud by chtěla pomýšlet na jejich navrácení. „Žádné připomínky, žádné výtky k její péči nemají,“ tlumočila poslankyně Chalánková sdělení Barnevernetu. Zpochybnila tak prohlášení Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeňka Kapitána, podle kterého byly k odebrání i jiné důvody. „Žádný další důvod nebyl nikde sdělen,“ uvedla účastnice dnešního jednání.
Norský stát – nejlepší rodič?
Podle Jitky Chalánkové prosazuje norský stát prostřednictvím Úřadu pro ochranu dětí myšlenku, že právě on a jeho úřady jsou nejlepšími vychovateli dětí. „Jsem absolutně konsternována způsobem a pohledem na péči o děti. Vychází to z rozdílného pohledu na to, že v Norsku patří děti státu a je to vidět,“ podotkla.
Podobný názor má také spolupracovník ČT Yngvar Brenna, podle které vznikl na osloské univerzitě výzkum ukazující na dvousetprocentní zvýšení počtu odebraných dětí v posledních dvaceti letech, kdy Barnevernet existuje. „Norský stát někdy dělá na děti monopol – jako by je vlastnil,“ řekl Yngvar Brenna s tím, že Barnevernet „chce mít nad dětmi totální kontrolu“.
U případu Michalákových Brenna pochybuje, zda „vůbec byly ty skutečnosti probírány tak důkladně, jak měly být“ vzhledem k tomu, že existují přísná omezení pro odebírání dětí. „Podle právních předpisů se děti v Norsku mají odebírat pouze tehdy, jestli je ohrožen život dítěte, a to buď kvůli sexuálnímu obtěžování, nebo psychickému nebo tělesnému týrání, anebo tehdy, když se rodiče nemohou o dítě dále starat. Ale množí se případy, kdy jsou děti odebírány i přes tyto předpisy,“ shrnul.
Děti jsou u pěstounů téměř čtyři roky
Úřad pro ochranu dětí odebral Michalákovým syny v květnu 2011 pro podezření z pohlavního zneužívání. Oba rodiče vyšetřovala policie, ale vyšetřování zastavila. Matka však přiznala, že syny výchovně plácla, což je v Norsku zakázáno zákonem. Totéž podle ní dělal její bývalý manžel. „Dělal to samé, co já: když děti zlobily, tak je plácnul přes zadek,“ popsala již dříve Eva Michaláková. Děti se proto rodičům nevrátily, naopak v únoru 2012 zbavily norské úřady Michalákovy práva na péči a každý z bratrů žije v jiné pěstounské rodině. Matka dětí neuspěla se stížnostmi u norských soudů ani Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
V Norsku se ovšem podobné případy podle Yngvara Brenny takřka nedostávají do celostátních médií. „Většinou zůstávají v místním deníku a lidé v celém Norsku se o tom nedozvědí,“ řekl. Stejné to je i v případě chlapců odebraných české rodině, který zaujal pouze některé menší zpravodajské weby a bloggery.
Loni se ale případ odebraných chlapců dostal do centra pozornosti v Česku. Jednali o něm poslanci, Jitka Chalánková již dříve žádala, aby ČR dala hochům diplomatickou ochranu a dostala je do Česka. Vláda však požadovala, aby jejich matka nejprve požádala norský soud o svěření dětí do péče. To učinila v polovině prosince. České ministerstvo zahraničí pak 22. prosince předalo norskému velvyslanectví diplomatickou nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabízí záruku, že v Česku na hochy a jejich rodinu dohlédne. V tomto týdnu cestovala do Norska delegace europoslanců Tomáše Zdechovského, Petra Macha (Svobodní) a poslankyně Chalánkové jednat s místními úřady. V únoru má o případu jednat se svým protějškem také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Podle Jitky Chalánkové není teď možné říct, jak by další kroky ČR měly přesně vypadat. „Je nutné je velmi zodpovědně promyslet, abychom neohrozili výsledek. Pomoc státu je ale nezbytná,“ uvedla.
