Přibývá zdravotníků, kteří vyhledávají pomoc psychoterapeutů

O pětinu se v posledních dvou měsících zvýšil počet zdravotníků, kteří potřebují pomoc psychoterapeuta. Uvedla to organizace Dělám, co můžu. Jedním z důvodů je kromě vyčerpání také frustrace a bezmoc z toho, že velké části pacientů nemohou pomoci. Lékaři také podle organizace nejsou zvyklí vídat tolik umírajících.

Počet zdravotníků, kteří vyhledali psychoterapeuta, se v posledních dvou měsících zvýšil o 20 procent, vyplývá z informací organizace Dělám, co můžu. Ta sdružuje 700 terapeutů. Padesáti z nich se zeptala, kolik zdravotníků jim v posledních dvou měsících přibylo a s čím se na ně nejvíce obracejí.

„U některých lékařů se objevuje strach z možného selhání a pochybnosti o sobě samých – tím, že mnoha lidem neumí pomoct, protože například jejich běžná kvalifikace na to nestačí,“ vysvětluje Jana Dolejšová z Dělám, co můžu.

Někteří z nich jsou i ambulantní lékaři, kteří se dříve věnovali jen své specializaci v ambulanci. Nyní chodí několik dní v týdnu pomáhat do nemocnic na covidová oddělení. „Nikdy neviděli tolik lidí umírat, neumí se s tím vyrovnat. I několikrát denně musí blízkým oznamovat, že jim někdo zemřel, navíc často bez možnosti rozloučení,“ říká Dolejšová.

„Na jednotkách intenzivní péče většina pacientů umírá a u mnoha z nich dochází k rychlým změnám – jeden den to vypadá, že se zlepšují, druhý den zemřou,“ popisuje Dolejšová denní chléb mnoha českých zdravotníků.

Dalším důvodem, proč se obrací na terapeuty, je podle organizace to, že zdravotníci, kteří pracují s koronavirovými pacienty od podzimu, trpí vyčerpáním a nemají před sebou jasnou vidinu, kdy se pro ně situace výrazně zlepší. Práce jim časově i emočně zasahuje i do osobního života a po vyčerpávajícím dni navíc není, jak se odreagovat. Na druhé straně slýchají spekulace o tom, že pandemie neexistuje, zlehčování situace a zprávy o demonstracích proti krizovým opatřením nebo o jejich nedodržování.

Potřebu pomoci registrují i nemocnice

Nezisková organizace Dělám, co můžu vznikla na jaře minulého roku. Poskytuje bezplatně psychologickou pomoc pracovníkům první linie a díky sbírce Hlavu nad vodou také lidem, kteří byli epidemií zasaženi, ale terapie by pro ně byla velkým finančním nákladem – například rodičům samoživitelům nebo seniorům. Na základě dotazníků, které organizace rozeslala zapojeným terapeutům, poskytla České televizi data a nejčastější důvody problémů lékařů, sester a ošetřovatelů.

Česká televize již dříve zjistila, že v některých nemocnicích výrazně vzrostla potřeba psychologické pomoci. Například ve Fakultní nemocnici Ostrava vzrostl zájem o Linku podpory pro zdravotníky o 100 procent, jak řekla mluvčí nemocnice Petra Petlachová. Ve Fakultní nemocnici v Olomouci vzrostla dvojnásobně poptávka po peer konzultacích (mluvení o problémech s kolegy zdravotníky), napsal ČT mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát bude schvalovat obnovení EET, odsouhlasil lepší ochranu spotřebitelů

Znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) a změny podmínek zaměstnávání státních úředníků budou patřit mezi hlavní body, které bude ve středu projednávat Senát. Kontroverzní novelu stavebního zákona, která má podle vládní koalice zrychlit povolování staveb, bude probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli novele k Ústavnímu soudu. Senátoři již také schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line.
09:02Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 4 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 4 hhodinami

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je rekordní, uvádí InterSucho

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na třiceti procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. Uvádí to projekt InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
před 13 hhodinami

Hradecké hejtmanství vyzvalo k prověření smrti pacientky s endoprotézou

Královéhradecké hejtmanství vyzvalo státní zastupitelství, aby prošetřilo smrt pacientky nemocnice v Rychnově nad Kněžnou před dvěma lety. Ženu s endoprotézou kolene operovali původně v Praze, pobývala ale ve východních Čechách. Nemocnice ji tehdy přijala s komplikacemi. Hned ji ale převezli do Prahy, jak si ona i rodina přály. Tam krátce nato zemřela.
před 15 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.