Brno - Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová oznámila rezignaci na funkci. Důvodem je důchodový věk. Podle mluvčího soudu Petra Knötiga chce zároveň vyjít vstříc dalším změnám ve vedení soudu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček následně na tiskové konferenci oznámil, že Miloš Zeman jmenuje ve čtvrtek předsedou Nejvyššího soudu Pavla Šámala. Rezignaci Brožové přijme Zeman ve středu. Exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ale označil odchod Brožové a její nahrazení za komplot určité části justice dohodnutý s Hradem. Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) takové nařčení odmítla.
Brožová zdůvodnila svůj odchod hlavně důchodovým věkem. Nyní bude podle svých slov odpočívat, další činnost v soudnictví ani v jiné oblasti práva zatím neplánuje. Chce ale vyjít vstříc dalším změnám ve vedení soudu.
V souvislosti s novelou zákona o soudech a soudcích totiž končí mandáty předsedům trestního i občanskoprávního a obchodního kolegia. „Nový předseda si tak bude moci vybudovat svůj vlastní tým,“ uvedla. Zároveň zdůraznila, že svou rezignací umožní jmenování předsedů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu ve dvou různých prezidentských funkčních obdobích. „Podle mě je důležité, aby oba předsedy nejmenoval jeden prezident,“ podotkla.
Jméno nového předsedy nechtěla Brožová komentovat, jde podle ní o výlučnou pravomoc prezidenta. Neřekla ani to, zda s Hradem svůj odchod předem probírala. Poděkovala ale všem, kteří se zasadili o prosazování práva, které není pouhou sofistikovanou interpretací zákona, ale směřuje k naplnění ideálu spravedlnosti.
Pavel Šámal je profesor trestního práva a dlouholetý soudce Nejvyššího soudu. Ani on se zatím nechtěl ke svému jmenování vyjádřit. Stejně jako Brožová zdůraznil, že výběr a jmenování předsedy je prezidentova pravomoc: „Budu se vyjadřovat, až ta situace nastane, do té doby to nepokládám za vhodné. Poté budu plně k dispozici.“
Brožová byla v čele NS od roku 2002. Dokázala odrazit pokus o své odvolání tehdejším prezidentem Václavem Klausem a ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem. Zastal se jí Ústavní soud, kde dříve také působila. Byla rovněž členkou poradního sboru prezidenta Zemana. Loni v srpnu ji z něj ale Zeman vyřadil kvůli ztrátě důvěry. Podle prezidenta se měla distancovat od rozhodnutí NS v kauze tří exposlanců ODS, což podle něj neučinila. Brožová tehdy oponovala, že by kritikou konkrétního soudního rozhodnutí ohrozila nezávislé nalézání práva.
Blažek: Odchod Brožové je utajená kabinetní hra dohodnutá s Hradem
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v reakci na odchod Brožové prohlásil, že jde o komplot určité části justice dohodnutý s Hradem. „Představa, že paní doktorka Brožová odešla jen tak a prezident měl náhle okamžitě jiného kandidáta, je z říše pohádek. Tam je jasné, že to bylo domluveno, a divím se panu Šámalovi, že touto formou do funkce nastupuje, protože podezření, že je muž Miloše Zemana či lidí kolem něj, se velmi těžko zbaví,“ uvedl Blažek. Dodal, že nezpochybňuje ústavní pravomoc prezidenta jmenovat významného soudního funkcionáře, „ale nad způsobem, jakým k tomu došlo, se musím pozastavit“. Zemanův mluvčí Ovčáček výroky o komplotu odmítl: „Pro prezidenta byla zásadní odbornost kandidáta, žádný komplot.“
S nařčením o spiknutí z Hradu nesouhlasí ani ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). „U profesora Šámala si nedovedu představit, že by podlehl nějakému tlaku,“ řekla novinářům s tím, že Šámala považuje za dobrou volbu. I Válkovou nicméně překvapila rychlost, s jakou prezident odcházející Brožovou nahradil. „Jsem trošku překvapená, že to šlo tak rychle. Ale na druhé straně, všichni jsme věděli, že paní předsedkyně doktorka Brožová uvažuje o svém odchodu, tak jde spíše o načasování,“ dodala.
Podobně se vyjádřil i ministr Jiří Dienstbier (ČSSD), podle něhož je zřejmé, že to byla dopředu domluvená záležitost: „Nepochybně odborník na svoji oblast práva to je, nicméně není všeobecně jednoznačně přijímán. Někteří upozorňují na jeho dílčí roli v kauze katarského prince.“ Hámid bin Abdal Sání byl v Česku souzený pro zneužívání nezletilých dívek, tehdejší ministr Pavel Němec ale jeho případ předal do Kataru. Obecné soudy sice konstatovaly, že bylo takové rozhodnutí nezákonné, podle NS ale na to Němec měl právo. „Zákonem je ministerstvu spravedlnosti dána pravomoc předat trestní řízení jinému státu. Tento úkon je možné učinit přímo na základě rozhodnutí ministra. K rozhodnutí ministr žádný návrh ani předběžný souhlas jiného orgánu nepotřebuje,“ uvedl tehdy Šámal.
Iva Brožová
Narodila se 7. 3. 1951. Absolvovala studium práv na brněnské Univerzitě J. E. Purkyně, dnešní Masarykově univerzitě, kde promovala v roce 1974. Z pozice studenta přešla na druhou stranu, když se ještě tentýž rok stala externí vyučující právnické fakulty. V roce 1975 ukončila doktorské rigorózní studium a po roce čekatelství na Krajském soudu v Brně se stala soudkyní Městského soudu v Brně.
V roce 1992 opustila pozici učitele a nastoupila na místo poradkyně soudce Ústavního soudu ČSFR, kde se začala věnovat ústavní problematice a lidsko-právní tématice. Už v následujícím roce byla jmenována ústavní soudkyní. V roce 1999 z Ústavního soudu odešla k Nejvyššímu soudu ČR, od roku 2002 byla jeho předsedkyní.
Pavel Šámal se narodil 24. září 1953. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Nyní pracuje jako soudce NS, kde předsedá senátu specializovanému na hospodářskou trestnou činnost. Je profesor na Právnické fakultě UK, člen vědecké rady Právnické fakulty, člen vědecké rady Právnické fakulty Masarykovy univerzity, předseda Komise pro nový trestní řád ministerstva spravedlnosti, člen Asociace právníků na ochranu finančních zájmů Evropské unie a člen Pracovní komise legislativní rady vlády pro trestní právo.
Členem Nejvyššího soudu je Šámal od roku 1993. V roce 2001 se habilitoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v oboru trestní právo a v roce 2006 byl jmenován profesorem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro obor trestní právo, kriminologie a kriminalistika. V roce 2008 získal cenu Právník roku v oboru trestní právo.
Šámal je považován za jednoho z předních českých odborníků na trestní právo. Byl hlavním autorem nového trestního zákoníku, který byl po několika odkladech přijat koncem roku 2008 a v účinnost vstoupil od ledna 2010. Je rovněž autorem zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a loni zasedl v komisi zabývající se přípravou nového trestního řádu. Ten by měl zefektivnit práci policie, státních zástupců i soudů a tím zrychlit celé trestní řízení.
Podle seznamů zveřejněných ministerstvem spravedlnosti v lednu 2011 byl Šámal v minulosti členem KSČ.
fd
