Praha – Úrazy na pracovišti zabíjejí, jen za první pololetí takhle zemřelo 59 lidí. I když v České republice v tomto ohledu čísla dlouhodobě klesala, loňský rok to zlomil. Smrtelných úrazů přibylo o 15 procent a negativní trend pokračuje i letos. Na vině je většinou neopatrnost i přeceňování vlastních sil, a to zejména ve stavebnictví a v dopravě.
V Česku umírá na následky pracovních poranění člověk každý třetí den. „Za loňský rok evidujeme 121 případů, tedy o 16 více než předloni. I tak je ale loňský rok druhým s výrazně nejnižším počtem smrtelných pracovních úrazů,“ uvedla Táňa Švrčková z ministerstva práce a sociálních věcí.
Ani prvních šest měsíců letošního roku ale nevyznívá optimističtěji, v práci už zemřelo 59 lidí. Ve srovnání s prvním pololetím loňského roku tak sice došlo k mírnému úbytku smrtelných pracovních úrazů, ale zvýšil se počet závažných pracovních úrazů. Češi se totiž v práci často přeceňují a neodhadnou riziko. Vůbec nejohroženější jsou ti, kteří pracují ve stavebnictví nebo v dopravě. Česká republika má přitom bezpečnostní zákony dobře vypracované, v praxi je to ale často jinak.
Nejvíce úrazů je ve stavebnictví a dopravě
Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s neschopností delší než 3 dny byly v roce 2010 v 35,2 % pády osob. Druhé místo obsadila s 33,9 % kategorie Materiál, břemena a předměty, kam patří například úrazy v důsledku pádů předmětů, poranění ostrými hranami či úrazy předměty, s nimiž bylo v dané chvíli manipulováno. Třetím nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s 8,7 % pak bylo nářadí, náčiní, ručně ovládané strojky a přístroje.
Nejhůř jsou na tom zaměstnanci ve stavebnictví. Staveniště patří již řadu let mezi nejrizikovější pracoviště, proto ani letošní rok není výjimkou. Hlavní příčinou těchto pracovních úrazů bývá nedodržení bezpečnostních požadavků při práci ve výškách a při manipulaci s těžkými předměty, což se jasně odráží i v nejčastějších zdrojích úrazů. „Často se stává, že zaměstnavatel sice vybaví zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky, nicméně ty nemusí splňovat specifický technický požadavek pro danou kategorii práce. Příkladem může být situace, kdy je pro ochranu dýchacích cest při nakládání s chemickými látkami použit filtr k zachytávání prachových částic, který ale není určen pro ochranu před chemickými výpary,“ vysvětluje ředitel bezpečnostní divize 3M Petr Janoszek.
Za mnohými pracovními úrazy stojí taky fakt, že zaměstnanci příliš nechtějí používat ochranné pomůcky, například brýle nebo helmu. „Při osmihodinové směně není úplně jednoduché nosit pracovní pomůcky, které můžou být pro někoho bariérou. Navzdory trendu, který ve světě dneska je, že pracovní pomůcky začínají být i hezké a módní,“ komentuje používání pomůcek Janoszek. Češi kvůli pracovním úrazům loni strávili dohromady na nemocenské přes dva a půl milionu dnů. Každý zraněný v průměru 52.
