Během sobotního dne Češi mohli hromadně přispět charitě. Do čtvrté Národní potravinové sbírky se zapojil rekordní počet obchodů. Nakoupené potraviny mohli lidé darovat na 659 místech po celé republice. Je to přibližně šestkrát víc než v prvním ročníku a o více než třetinu víc než loni, kdy se vybralo 236 tun potravin. Letos organizátoři chtěli vybrat až 300 tun, jestli uspěli, by měli vědět už v neděli.
Lidé během akce kupovali jídlo v obchodech, které následně nechávali dobrovolníkům v místě. Jídlo pak dostanou potravinové banky, které je rozdají lidem v tíživé sociální situaci.
Nejčastěji lidé darují mouku, těstoviny nebo rýži. „Jsem mile překvapená, jak lidé reagují, nejvíce darují lidé kolem 40 let, rodiny s dětmi a potom senioři,“ přibližuje předsedkyně Byznysu pro společnost Pavlína Kalousová. Letos poprvé mohli nakupující přispět i drogerií. Nejvíc se vybíraly kartáčky a zubní pasty. Potřeba jsou ale i dětské pleny nebo vlhčené ubrousky.
Potravinové banky jsou podle ředitele České federace potravinových bank Fabrice Martina-Plichty přítomné v každém kraji. Většinou jde o sklady, které neziskovým organizacím pronajímají soukromníci, ale za „sponzorskou“ cenu i obce. Z potravinových bank v Česku čerpá přibližně tři sta organizací. „Výrobky ze sbírky slouží především pro doplnění naší zásoby,“ řekl Martin-Plichta.
Potraviny z nich dostávají například děti z Klokánků, lidé v sociálních bytech a děti z chudších rodin na táborech. Charitativní organizace je využijí na dárky pro děti na Mikuláše nebo se z nich peče vánoční cukroví.
Osm plných dodávek jídla si v sobotu do skladu odvezla také ostravská Armády spásy. „My máme přibližně devadesát sociálních bytů v rámci celé Ostravy, což představuje asi 230 osob. Toto jídlo jim opravdu pomůže,“ přiblížila ředitelka Armády spásy v České republice Marcela Stryjová.
Rodina, která je na tom ze všech nejhůř, dostává každým rokem výslužku ještě v den sbírky. Krabice s deseti kily jídla tak putovala do Poruby.
Potravinové sbírky podporuje také ministerstvo zemědělství v dotačních programech. Letos na ně vydalo 23 milionů korun. „Dotuje se elektřina, voda, případně nějaká podpora na zaplacení lidí,“ řekla vedoucí ministerského oddělení potravinového řetězce Dana Třísková. Stát také podporuje investiční akce, aby potravinové banky měly například legislativně správné skladovací prostory.
Povinnost dávat potravinovým bankám u Ústavního soudu
Potravinovými bankami se zabývá také kontroverzní novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Ústavní soud nyní přezkoumává nově uzákoněnou povinnost velkých řetězců dávat část nevyužitého jídla do potravinových bank. Ustanovení v novele napadla skupina 25 senátorů reprezentovaná Ivem Valentou. Povinnost považují za zásah do vlastnických práv, vadí jim také desetimilionová pokuta, kterou zákon stanovuje.
První potravinová banka na světě byla založena v roce 1967 v Phoenixu v Arizoně, v Evropě vznikla v roce 1984 v Paříži. V roce 1986 byla založena Evropská federace potravinových bank a v roce 1994 Česká federace potravinových bank.
V prvním ročníku sbírky lidé a firmy v Česku darovali 66 tun potravin, předloni 173 tun, loni 236 tun. Letos se do akce zapojili tři noví partneři Billa, Lidl a Rossmann. Dlouhodobě se zapojuje většina obchodních řetězců.
