Praha – Soudci budou možná procházet výběrovým řízením a zruší se institut soudního čekatele. Na zasedání ústavně právního výboru ve sněmovně to uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Do konkurzů by se mohli přihlásit všichni lidé, kteří by splnili podmínky - tou by byla například pětiletá právní praxe, naopak by se snížil význam psychologických testů. Na rozdíl od minulosti už prý totiž není nutné rychle zaplnit volná soudcovská místa a teď se chce Pospíšil zaměřit na kvalitu. Záměr podpořili i opoziční poslanci. Například podle Jeronýma Tejce (ČSSD) je snížení významu psychologických testů potřebné, stejně jako zrušení institutu justičního čekatele.
Požadovaný věk 30 let by se nezvyšoval, nepřímo by jej prý posunovala podmínka praxe. Vybraní uchazeči by se podle ministra stali justičními kandidáty, kteří by museli projít šestiměsíční stáží u soudu a až potom by mohli být jmenováni. Výjimkou by mělo být jmenování soudců vyšších soudů; v těchto případech by ministr navrhoval osobnosti z justiční praxe po projednání s předsedou soudu a odborným justičním orgánem. Výběrové řízení by se také netýkalo vynikajících profesních osobností např. z akademické obce, zákon by tyto případy přesně stanovil. „Pokud výběrové řízení, tak bez výjimek. Jedinou výjimku, kterou si dovedu představit, jsou bývalí soudci Ústavního soudu nebo mezinárodních soudů. Pokud jde o osoby, které nikdy nesoudily, tak musí procházet výběrovým řízením,“ domnívá se čestný předseda Soudcovské unie Libor Vávra.
Další změna se týká psychologických testů, kterými musí uchazeči projít. Až dosud je totiž vykonávali jen dva psychologové, záleželo tak jen na jejich libovůli, kdo se stane soudcem. Ministerstvo spravedlnosti chce s oběma ukončit smlouvu, v novém systému by mělo být psychologů víc a proti jejich rozhodnutí by se šlo odvolat. „Chceme, aby psycholog dal dotyčnému uchazeči zdůvodnění svého rozhodnutí - to znamená, aby mu řekl, proč ho případně nedoporučil. To bohužel dosud psychologové, které máme, nedělají a ani na naši výzvu nejsou ochotni dělat,“ uvedl Jiří Pospíšil.
Debatu mezi členy výboru vyvolala odborná komise, která by nově hrála roli i v kariérním postupu soudců. Posuzovala by návrhy o postupu soudců z nižších na vyšší soudy, teď je to na dohodě předsedů soudů. Poslanci se shodovali na tom, že by komise měla vzniknout, rozporné názory ale měli k návrhům na její složení. Orgán by měl podle Pospíšila zajistit to, že profesní postup soudců bude průhlednější.
Justiční komise by také podle představ ministerstva projednávala jmenování předsedů krajských a vrchních soudů. Soudní funkcionáři by navíc byli jmenováni na základě otevřeného výběrového řízení. Cílem je podle Pospíšilova úřadu snížit vliv ministerstva na funkcionáře soudů. Jednotlivé případy by měly být přidělovány mezi soudce elektronicky. „Elektronický systém může napomoci nezávislosti rozhodování. Musí být ale garance toho, že systém nebude možné obejít,“ podotkl Tejc.
Časem by se mohly zrušit i vrchní soudy
Počet soudců bude možné podle Pospíšila snižovat až potom, co budou vyřešeny dosud nedokončené případy z 90. let. Reálná možnost je zrušení vrchních soudů, řekl Pospíšil. Podle něho by se tím zjednodušila struktura soudů a zmizely by spory o pravomoci. K tomu je ale potřeba ústavní většina, kterou nynější vládní koalice nemá. Podle opoziční ČSSD je nutné rozhodnout co nejdříve. Tejc ale zdůraznil, že sociální demokraté k tomu připraveni nejsou, nejprve je nutné připravit související zákony o rozdělení pravomocí. Pospíšil se také nebrání debatě o zrušení některého stupně státního zastupitelství. Naopak by podle něho mohla vzniknout složka žalobců pro případy korupce.
