Poslanci v prvním čtení schválili přeměnu deseti fakultních nemocnic na nemocnice univerzitní. Ministerstvo zdravotnictví si od změny slibuje jejich průhlednější a efektivnější řízení. Opozice kritizuje, že vláda normu předložila až v závěru volebního období a není tak jisté, že se stihne schválit.
Univerzitní nemocnice by měly být centrem vysoce kvalifikované péče, vědy a výzkumu. Výrazněji než nyní by také měly sloužit ke vzdělávání studentů a zdravotníků.
Ministerstvo si od nich slibuje, že je více propojí s vysokými školami a přiblíží výuku a praxi. „Fakulta, byť propůjčuje nemocnici do jisté míry své jméno, tak nemá vůbec žádný vliv na její řízení. To je jedna z věcí, kterou chceme dramatickým způsobem změnit,“ uvedl ministr Miloslav Ludvík (ČSSD).
- Na univerzitní nemocnice by se mělo přeměnit deset současných fakultních. Teď fungují jako příspěvkové organizace přímo řízené ministerstvem zdravotnictví, v případě Ústřední vojenské nemocnice pak ministerstvem obrany.
- Nově by byly právnickými osobami a hospodařily by s majetkem, který na ně stát převede. Nyní nemocnice peníze z prodaného majetku vracejí zpět do státního rozpočtu, podle nového zákona by si je mohly nechat.
- Pro pacienty by se mnoho změnit nemělo. Hlavní činností univerzitní nemocnice má být dále poskytování lůžkové a ambulantní péče, výzkum a spolupráce s vysokými školami, jejichž studenti se budou stejně jako teď v nemocnici vzdělávat.
- V čele zařízení má stát ředitel, kterého ministr zdravotnictví jmenuje či odvolá na návrh rady nemocnice. Ta bude mít sedm členů – tři z ministerstva zdravotnictví, jednoho z ministerstva financí, dva z univerzity, s níž bude mít nemocnice smlouvu, a jednoho ze zaměstnanců.
Zákon podle ministra také umožní, aby nemocnice měly lepší hospodaření i řízení. Vést je budou ředitelé jmenovaní a odvolávaní ministrem zdravotnictví, budou mít ale také akademickou radu a vedení škol tak bude moci zasahovat do jejich fungování.
„Nemocnice dostanou šanci se nadechnout. Když to přeženu, tak dneska nemocnice nemůže skoro nic. Včetně toho, že když si chce koupit lineární urychlovač, který stojí 100 milionů, a chce si ho koupit na leasing, protože nemá okamžitě těch 100 milionů, ale uměla by deset let splácet po deseti milionech, tak nesmí, nemůže,“ řekl Ludvík.
Dvě nemocnice mají milionové dluhy
Výhrady má ale Česká lékařská komora, odmítla je i tripartita, stejně jako asociace českých a moravských nemocnic. Vadí jim například nevyřešené garance a financování. Dvě z deseti fakultních nemocnic totiž loni hospodařily se ztrátou. Několik dalších pak mělo kladný výsledek především díky tomu, že vykázaly dostatečné příjmy z vedlejší hospodářské činnosti.
Dluhy fakultních nemocnic vadí i hnutí ANO, opozici a rektorům vysokých škol, kteří jinak novelu podporují. „Nesouhlasíme s tím, aby stát ručil za zadlužené univerzitní nemocnice. Budeme chtít od ministerstva vyjasit, jaké kroky udělá vůči nemocnicím, které hospodaří v záporných číslech,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 Martin Plíšek.
„Bylo by fér, aby stát vyřešil problémy, které se mu deset let upřímně řečeno vyřešit nedaří, a teprve potom prováděl transformaci na jinou právní formu,“ míní rektor Masarykovy univerzit Mikuláš Bek.
Se schválením zákona v prvním čtení nicméně ANO, TOP 09 i Úsvit souhlasily. Kritizují ale, že je takto důležitá předloha ve sněmovně až na konci volebního období. Podle Vyzuly bude nutné zákon důkladně projednat, protože je v něm hodně nejasností. Hlavně v oblasti financování. Není tak jisté, že se normu podaří do konce volebního období schválit.
ODS proti, KSČM mluví o skryté privatizaci
ODS chtěla zákon vrátit vládě k přepracování. Problémy v předloze jsou podle ní tak velké, že je nelze vyřešit pozměňovacími návrhy. „Jedná se o miliardové sumy, o naše pacienty, o to, jaká bude úroveň medicíny v budoucích letech. To je tak vážné, že řešit to pozměňovacími návrhy není možné,“ řekl poslanec ODS Bohuslav Svoboda.
„Ten problém je tak veliký, že ta varianta podpořit a změnit je špatně. Návrh leží na stole od roku '90. Existuje celá řada jeho variant a najednou zničehonic přichází ten návrh před volbami na stůl – a já se ptám proč,“ prohlásil Svoboda. Podle něj je důvodem předložení návrhu jen předvolební slib ČSSD.
- Fakultní nemocnice Brno
- Fakultní nemocnice Hradec Králové
- Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
- Fakultní nemocnice Olomouc
- Fakultní nemocnice Ostrava
- Fakultní nemocnice Plzeň
- Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
- Fakultní nemocnice v Motole
- Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
- Ústřední vojenská nemocnice v Praze
Kritiku vládního návrhu předkládaného na poslední chvíli sdílí i poslanci Úsvitu. Podle dalších politiků pak není vůbec jisté, že zákon stihne úspěšně projít legislativním procesem. „Teprve na sklonku volebního období se tento zákon projednává, i když byl nachystán již v roce 2006,“ upozornil člen zdravotnického výboru Jiří Štětina (Úsvit).
Komunisté návrh odmítají úplně. Podle strany jde o skrytou snahu nemocnice privatizovat. Ministr zdravotnictví ale takové úvahy odmítá. Pravděpodobnost privatizace nemocnic se podle něj nijak nezvyšuje, protože u nich zůstává role státu jako zřizovatele.
„Už dneska právní podoba zákona umožňuje zrušit fakultní nemocnici. To už teď lze. My chceme pomoci zařízením, aby efektivněji hospodařila,“ řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD).
Ludvík: Dluhy může vyřešit půjčka
Nejzadluženější je dlouhodobě Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, která loni skončila se ztrátou 231 milionů korun. V současnosti eviduje závazky po splatnosti kolem 850 milionů a měla by splatit úvěr ve výši 500 milionů. Zařízení situaci zdůvodňuje prováděním nevýdělečných zákroků a špatně nastavenou úhradovou vyhláškou, kdy dostává za některé výkony méně peněz než jiná zařízení.
Se ztrátou hospodařila i FN Královské Vinohrady. Loni ztráta činila 55,2 milionu korun, o rok dříve 117,6 milionu. Nyní má také závazky po lhůtě splatnosti. Podle zastupující mluvčí Hany Vránové je důvodem mimo jiné ztrátové hospodaření nemocnice za minulého vedení a nižší nastavení měsíčních záloh od pojišťoven. O navýšení záloh nemocnice s pojišťovnami jedná.
- Fakultní nemocnice Olomouc: 143 017,82
- Fakultní nemocnice v Motole: 4150,61
- Fakultní nemocnice Plzeň: 4096,1
- Fakultní nemocnice Ostrava: 2918,78
- Všeobecná fakultní nemocnice v Praze: 927,03
- Ústřední vojenská nemocnice v Praze: 852,75
- Fakultní nemocnice Brno: 479,94
- Fakultní nemocnice Hradec Králové: 166,81
- Fakultní nemocnice Královské Vinohrady: - 55 218,66
- Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně: - 231 394,66
- Zdroj: ČTK
Ludvík přiznal, že některé nemocnice problém se zadlužením mají. Podle něj by to ale bylo možné řešit jejich refinancováním pomocí úvěru od ministerstva financí. Vytváření nových dluhů by pak mělo zabránit i to, že členové rady nemocnice by měli majetkovou odpovědnost za její činnost.
„Máme s ministerstvem financí domluvený takzvaný cash pooling, což by znamenalo, že by ministerstvo financí mohlo těmto nemocnicím půjčit,“ uvedl Ludvík. Podle poslance a lékaře Rostislava Vyzuly by některým nemocnicím nemusela pomoci ani půjčka.
Ministerstvo financí už dříve půjčku nemocnicím navrhlo. „Byl by to jakýsi provozní úvěr a je otázka, jestli bude uplatňovaný úrok. Určitě by byl ale nižší, než kdyby si půjčovaly na bankovním trhu. To je jediná forma pomoci, kterou jsme byli ochotni akceptovat. Budou dlužit státu,“ řekl už dříve tajemník ministra Adam Vojtěch.
Vláda se v koaliční smlouvě původně zavázala, že přijme zákon o veřejných neziskových nemocnicích. Návrh ale kabinet nakonec stáhl a připravil normu, která se má týkat jen univerzitních nemocnic. Zákon poslanci po prvním čtení poslali na projednání zdravotnickému a školskému výboru. Předloha počítá, že by nová forma nemocnic měla začít platit od ledna příštího roku.
