Na úřadech už se začínají chystat na říjnové krajské a senátní volby, nejpozději do úterý 19. července musí ministerstvo vnitra dodat krajským úřadům seznam politických stran a hnutí, které se budou moci ve volbách utkat. Ostrá fáze kampaně sice podle politologa Petra Justa začne až po prázdninách, ale zato se přehoupne až do příštího roku a bude pokračovat až do sněmovních voleb. „Krajské volby už mohou být vnímány jako výkop té příští kampaně,“ upozorňoval ve Studiu 6.
V minulých letech se krajské volby konaly vždy v mezidobí mezi volbami do sněmovny, proto byly brány jako prověrka oblíbenosti vládních stran. Jenže předčasné volby do sněmovny v roce 2013 toto rozložení rozkolísaly: „Teď se budou volby konat velmi blízko příštím sněmovním volbám. Možná bude kampaň ještě emotivnější a výsledky budou mít větší vypovídací hodnotu o tom, jaké je skutečné rozložení sil,“ dodal ve vysílání Just.
Podle něj budou letošní krajské volby důležité zejména pro hnutí ANO, které do nich zasáhne poprvé. „Když se podíváme na všechna místa, kam se volí, tak s výjimkou prezidenta už ANO na všech dalších úrovních zastoupení má. Kraje jsou jakási poslední nedobytá bašta, proto ten zájem bude poměrně velký,“ domnívá se politolog.
Mladé politika nezajímá, mobilizují se případně až po volbách
Už teď se po Česku postupně objevují billboardy, horká fáze kampaně ale podle Justa nastane až po prázdninách. „Posun na internet či sociální sítě je znatelný, ale není to úplná novinka. Hodně se s tím pracovalo už v roce 2013 při prvních prezidentských volbách. Takže to je věc, na kterou budou kandidáti sázet i nadále, ale zároveň zůstane zachován tradiční nebo konzervativní přístup ke kampaním: mítinky na náměstích, rozdávání propagačních letáků apod.,“ uvedl Just s tím, že je tato forma přijatelnější zejména pro starší generaci.
Nejen brexit ale ukázal, že mají politici problém přilákat k urnám mladé voliče. „Mladá generace o politiku obecně zájem příliš nemá, vnímá ji jako něco škodlivého nebo otravného. Tím pádem ani necítí potřebu jít k volbám. Ale poté se mobilizuje, když se volbami dosáhne výsledku, který nechtěli,“ uzavírá politolog.
- Krajské a senátní kandidáty je třeba nominovat nejpozději 2. srpna.
- 23. srpna proběhne losování čísel, kterými budou označeny hlasovací lístky.
- Hlasovací lístky by měli voliči dostat do schránek nejpozději 3 dny předem (4. října). Pro krajské volby jsou lístky šedé, pro první kolo senátních pak žluté.
- V úterý 4. října také začíná platit zákaz zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů.
- Pokud někdo v době krajských voleb nebude v místě svého trvalého bydliště, může požádat o vydání voličského průkazu. Musí ale volit ve stejném kraji, kde má bydliště. 30. září 2016 končí lhůta pro doručení písemných žádostí, 5. října pak pro osobní žádosti. V případě voleb do Senátu platí voličský průkaz jen na území obvodu, kde má volič trvalé bydliště. Pokud se nachází v jiném obvodu nebo zahraničí, volit do Senátu nemůže.
- Samotné volby proběhnou v pátek 7. října 2016 od 14:00 hodin do 22:00 hodin a v sobotu 8. října 2016 od 8:00 hodin do 14:00 hodin. Volí se jedna třetina Senátu a 13 krajských zastupitelstev, v Praze se krajské volby nekonají.
- O týden později pak proběhne případné druhé kolo senátních voleb v těch obvodech, kde žádný z kandidátů v 1. kole nezíská nadpoloviční většinu hlasů. Před druhým kolem už voliči nedostanou lístky do schránky, ale až přímo ve volebních místnostech.
