Vláda by měla přidat krajům a obcím peníze na opravy silnic. Takřka jednomyslně to zní od většiny politických stran. Opozice by však před současným každoročním vyčleňováním miliard upřednostnila úpravu rozpočtového určení daní. Předseda ANO a premiér Andrej Babiš však naopak obvinil starosty, že dopravní stavby blokují. O dopravě hovořili předsedové devíti sněmovních politických stran v závěrečné debatě před komunálními a senátními volbami.
Politici by obcím a krajům poslali více peněz z daní na silnice. Babiš ale viní starosty, že blokují stavby
Předvolební debata: Předsedové stran o dopravě (zdroj: ČT24)
Když Česká televize vysílala sérii předvolebních debat z regionů, takřka vždy došlo na stížnosti na dopravu. V malých obcích se stává, že nejezdí autobusy potřebným směrem nebo u nádraží nenavazují na vlaky do krajského města, v mnoha velkých městech jsou zase dlouhodobým tématem obchvaty a také fungování MHD.
Zatímco MHD je v kompetenci radnic, to ostatní je téma spíše pro vyšší politické kruhy. Za obchvaty v mnoha případech zodpovídá rovnou stát prostřednictvím ministerstva dopravy a svého Ředitelství silnic a dálnic. I když je obcí a měst bez dokončeného obchvatu celá řada, evergreenem je již desítky let Pražský okruh. Zatím naposledy otevíral jeho nově dokončený úsek ministr dopravy za stranu Věci veřejné Vít Bárta v roce 2010.
Že od té doby nebyla žádná část nejenom otevřena, ale ani se nezačala stavět, však není podle předsedy vládního hnutí ANO a nynějšího premiéra Andreje Babiše chyba státu. „Chtěl bych pana (předsedu TOP 09) Pospíšila vyzvat, aby přestal blokovat Pražský okruh z D8. Jeho STAN blokuje Suchdol,“ míní Babiš s odkazem na nynější společnou kandidaturu TOP 09 a STAN do pražského zastupitelstva.
Podle Jiřího Pospíšila z TOP 09 ale není možné hovořit tak kategoricky. Uvedl, že lidé z ANO, ke kterým řadí ministra dopravy Dana Ťoka (nestr. za ANO), Andreje Babiše a končící pražskou primátorku Adrianu Krnáčovou (ANO), o okruhu vůbec nejednali. „Primátorka vládla se Starosty a nebyla ani schopna se s nimi potkat a dohodnout se na kompromisním řešení,“ obvinil ji.
Více peněz na silnice by obcím a krajům mohlo jít přímo z daní
Zatímco však obchvaty všeobecně jsou velké investice – musí se stavět přinejmenším několikakilometrová přeložka staré silnice – v dopravě mají velký význam i ty malé. Starosta obce Kašava Josef Jarcovják upozornil vrcholné politiky, že na ně obce potřebují peníze. „Chtěl bych politikům položit otázku, jak chtějí v budoucím čtyřletém období řešit problematiku místních komunikací, účelových komunikací. Hlavně náročných investičních akcí typu mostů,“ nastínil.
Podle zástupců části opozice je starostova otázka dokladem toho, že stát dostatečně neinvestuje. „Opatření, která jsou potřeba udělat, jsou dvě. Za prvé je třeba zvýšit investice do dopravní infrastruktury (…), druhá věc, neméně důležitá, je třeba zrychlit stavební řízení,“ řekl předseda ODS Petr Fiala. Podobný názor má Jiří Pospíšil, naopak Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL se domnívá, že do náročnějších akcí by se obce neměly pouštět samostatně. „Musí to být ve spolupráci s kraji,“ podotkl.
Právě krajům posílá stát v posledních letech dodatečné peníze určené na opravy silnic. Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček slíbil, že tomu tak bude i letos, v rozpočtu by měly být čtyři miliardy. Andrej Babiš pak slíbil peníze i přímo pro radnice. „MMR navýší o 300 milionů peníze pro místní komunikace. (…) Všechno vyhlásíme v listopadu,“ uvedl.
Předseda KSČM Vojtěch Filip však připomněl, že takové příspěvky jsou v zásadě jednorázové, a není žádná záruka, že zdroj peněz zase nevyschne. „Bylo by nejlepší, kdyby bylo jasné, že dostanou prostředky každý rok,“ zdůraznil. Zároveň podpořil změnu rozpočtového určení daní tak, aby šla část ze silniční daně rovnou automaticky obcím. Změna rozpočtového určení by mohla stavu silnic pomoci i podle předsedy STAN Petra Gazdíka. Ten se však zmínil hlavně o penězích pro kraje, které by je dostávaly podle délky své silniční sítě.
Neobvyklou shodu pak nalezli Ivan Bartoš (Piráti) a Tomio Okamura (SPD). Chtěli by především zařídit, aby se silnice nemusely tak často opravovat. „Jedna z příčin devastace je odklon dopravy od zpoplatněných a špatných dálnic na silnice nižší třídy,“ míní Bartoš. Okamura se zmínil o zavedení satelitního mýta, které by se vybíralo i za jízdu po silnicích nižších tříd, a o podpoře nákladní železniční dopravy.
MHD zdarma? Pro strany je tématem spíše integrace veřejné dopravy
Velkým tématem komunálních voleb je ovšem železnice spíše v roli prostředku hromadné dopravy osob nebo i součásti městské hromadné dopravy. Levicové strany totiž přišly s tématem MHD zdarma. Komunisté by ji chtěli nabídnout všem, ČSSD se omezila na Prahu, zdejší lídr ji chce zdarma pouze pro Pražáky.
Jan Hamáček, který Pražákem není a do práce na ministerstvu vnitra a v Poslanecké sněmovně dojíždí z Mladé Boleslavi, se takové myšlenky zastal. Domnívá se dokonce, že může být pro hlavní město nakonec nečekaně výdělečná.
„My jsme se inspirovali v Tallinu, kde to velmi dobře funguje. Pokud jsme kritizováni za to, že to bude stát peníze, asi 4 miliardy, tak na estonské zkušenosti se ukazuje, že ti, co bydlí v Tallinu a nebyli tam přihlášeni, tak se přihlásili. Jejich daně potom šly do městského rozpočtu, tak se rozdíl vyrovnal,“ řekl.
Vojtěch Filip pak dal myšlenku MHD zdarma pro všechny do souvislosti s požadovaným zvýšením přídělu peněz z vybraných daní obcím.
Slib MHD zdarma však od počátku čelí silné kritice. Podle Jiřího Pospíšila by bylo lepší miliardy, které by její provoz stál, ponechat v rozpočtech měst a investovat je do nových dopravních staveb. Další strany se pak chtějí spíše soustředit na integraci dopravy, tedy nabízení jednotného jízdného platného plošně bez ohledu na dopravní prostředek nebo dopravce. Šlo by tedy o rozšíření principu státního železničního tarifu, který by měl vzniknout v roce 2020.
Zároveň je ale jednotný tarif – který se přitom nebude týkat autobusů ani tramvají – dlouhodobou bolestí dopravního resortu. Problém, kdy jízdenky zakoupené v pokladně Českých drah neplatí v expresech soukromých dopravců (a naopak), se objevil v roce 2011 s příchodem Regiojetu a ministři z Věcí veřejných, LIDEM, ODS ani ANO s tím zatím nedokázali nic udělat.
K ničemu nevedlo ani spoléhání na dohodu dopravců, právě na ní však chtějí stavět další integraci veřejné dopravy Piráti. Věří, že dokážou firmy motivovat. „Inspirujeme se systémem otevřených dat. Pokud vybudujete systém, kam se mohou dopravci přihlásit, pak se dá sdílet i jízdenka. Z toho jsou benefity,“ je Bartoš přesvědčen.
ODS je v přístupu k integraci dopravy v republice rigidnější a slibuje zkrátka sjednocení tarifu v městských i krajských dopravních systémech. Že by to šlo proti étosu strany, si Petr Fiala nemyslí. „Žehráme na to, že lidé dostatečně nevyužívají veřejnou dopravu, zatěžuje se centrum měst dojezdem aut. Ale pokud nevytvoříme podmínky pro to, aby to lidé mohli snadno využívat, pokud také nevybudujeme dostatek parkovacích ploch, aby lidé přijeli na okraj města a mohli přestoupit, tak s tím nepohneme,“ řekl.
Ke stavbě nových parkovišť se hlásí i SPD. Její předseda je přesvědčen, že nejlépe budou fungovat ve spojení s moderními technologiemi. „V mnoha městech na světě funguje to, že jsou parkovací místa elektronicky propojena, předem víte, kde zaparkovat, kde je to volné,“ uvedl Tomio Okamura. Jeho hnutí ovšem prosazuje, aby stavbu každého parkoviště ještě potvrdilo místní referendum. Jak by hlasoval, kdyby se takové referendum konalo v lokalitě, kde bydlí, však neprozradil: „Já bydlím v husté zástavbě, takže tam není místo, tam o tom nelze ani hlasovat. Ale občanům bych to určitě umožnil.“
V šesti regionálních debatách České televize před komunálními volbami se střídavě představili kandidáti ze tří největších měst a tří obcí, které v uplynulých třech letech získaly titul Vesnice roku. První debata byla z Heřmanova na Vysočině, následovala diskuse kandidátů v Ostravě, debata v Kašavě na Zlínsku, v Brně a Krásné na Chebsku. Poslední diskuse kandidátů byla v Praze. Debatou s předsedy politických stran tedy celé předvolební vysílání Česká televize uzavřela.